literatura
V rámci uměleckého festivalu ENTER pořádá o. s. CIANT konferenci o proměnách umělecké a vědecké tvořivosti a o jejich aktuálních průnicích, na které vystoupí více než 70 renomovaných umělců a vědců. Představí se autor knihy V pavučině sítí Albert-László Barabási, James Gimzewski pohovoří o nanotechnologiích v umění, Václav Cílek o klimatu. Info a program na www.mutamorphosis.org. Velký sál Městské knihovny (Mariánské nám. 1, Praha 1), ve čtvrtek 8. 11. v 9.30, 13.30 a 16.00.
Literární čtvrtky v Řetězové
Jako další z nositelů Magnesie Litery se představí Jiří Hájíček se svou novelou Selský baroko, v níž se pokouší o historickou reflexi období kolektivizace vesnice v padesátých letech. Setkání připravuje Martin Hudymač.
Literární kavárna v Řetězové (Řetězová 10, Praha 1), ve čtvrtek 8. 11. v 19.00.
Žižkov básníků Anarchie
V literárním pořadu z poezie básníků z „Olšanské vily“ v Chelčického ulici F. Gellnera, K. Tomana, F. Šrámka, S. K. Neumanna účinkuje Miroslav Kovářík, klavírní doprovod Jiří Hošek. Pořad je součástí 11. ročníku mezinárodního hudebního festivalu v Praze 3, který se koná do čtvrtka 15. 11., další na zizkov.cz.
Základní umělecká škola (Štítného 5, Praha 3 – Žižkov), ve čtvrtek 8. 11. v 17.00 a v 19.30.
Literární dílo Vladimíra Boudníka
Vladimír Boudník po sobě zanechal kromě rozsáhlého výtvarného díla i dílo literární. Své první básně začal psát v polovině čtyřicátých let, po nich následovaly výzvy Národům a manifesty explosionalismu. Tvůrčím impulsem mu bylo seznámení s Bohumilem Hrabalem a jeho prostřednictvím také s ostatními představiteli tehdejšího neoficiálního literárního světa. Přednáší Tomáš Mazal.
Malý sál Městské knihovny (Mariánské nám. 1, Praha 1),
ve středu 14. 11. v 17.00.
–pa–
divadlo
Eine kleine Machtmusik a jiné
12. ročník Pražského festivalu německého jazyka nabídne již tradičně to nejlepší z divadel našich sousedů. Jistě se vyplatí vidět jevištní verzi Marxova Kapitálu, kterou přiveze Rimini Protokoll. Z Hannoveru přijede autorské zpracování i u nás dobře známého Wedekindova Probuzení jara v režii Nurana Davisa Calise. A ještě jednoho známého dramatika je možno konfrontovat s německým pohledem: Ödöna von Horvátha a jeho Víru, naději, lásku předvede mnichovské divadlo. Podrobnosti o programu, v jehož rámci se kromě představení pro děti a čtení odehraje též premiéra nové hry Pavla Kohouta v podání našeho Národního divadla, hledejte na theater.cz. Festival, jenž proběhne na několika pražských scénách od 8. do 18. 11., by si divadelní fanoušci neměli nechat ujít.
–ml–
Bezruči opět v metropoli
Máte-li to do Prahy blíže než do Ostravy, jistě vás potěší možnost vidět Divadlo Petra Bezruče v Praze. Ostravští přivezou dvě odlišné inscenace – moderní zpracování Shakespearovy krvavé tragédie Macbeth (režie Martin Františák) a současnou hru Petra Kolečka s názvem Britney Goes To Heaven. V ní se setkáme nejen s popovou zpěvačkou Britney Spears, ale také s postarším dělníkem Kolbenem, silně věřící Marií, mafiánem Brunem a skinheadem Hoolem. Postupem času se ukáže, že všichni zúčastnění jsou součástí jakési podivně zběsilé reality show (režie Daniel Špinar). Divadlo v Celetné (Celetná 17, Praha 1), ve středu 7. 11. (Macbeth) a ve čtvrtek 8. 11. (Britney Goes To Heaven) v 19.30. Progresivní scéna se do metropole brzy vrátí a zahraje vynikající Tři sestry (režie Jan Mikulášek), jiný pohled na věčnou touhu odjet v Divadle v Dlouhé (Dlouhá 39, Praha 1), v pondělí 19. 11. v 10.00 a 19.00.
–kv–
Divadlo Líšeň Brno
Devátý ročník festivalu, kam brněnské divadlo zve především experimentální, české i zahraniční soubory s původní divadelní a hudební tvorbou. Součástí festivalu jsou i výstavy, promítání filmů a literární čtení. Vedle inscenací Teátru Víti Marčíka či Buchet a loutek aj. bude k vidění i nová premiéra Jezevec na borovici domácího souboru. Program na www.divadlolisen.cz. Dělnický dům (Jamborova 65, Brno-Židenice), od 9. do 11. 11.
–jip–
Bulhaři v Akropoli
Divadelní soubor Alma Alter, jenž vznikl už v šedesátých letech na Sofijské univerzitě a nový dech nabral v devadesátých letech s návratem svého zakladatele Nikolaje Georgieva z nuceného exilu, se představí pražským divákům. Georgiev pojímá své divadlo jako laboratoř pro zkoumání podstaty divadelního projevu. Vychází a čerpá přitom z estetiky a teorie bulharského divadelního reformátora Geo Milena, který se svou koncepcí divadla blíží Jerzymu Grotowskému. Alma Alter si zakládá na interaktivitě a rozvíjí vzájemný vztah mezi herci a diváky – jakým způsobem, předvedou bulharští tvůrci hned dvakrát: v klubovém kabaretu Nemožná ty, nemožná já a v performanci Páchne tu smrt na motivy hry Escorial vlámského dramatika Michela de Ghelderoda. Obě představení budou uvedena v češtině v Paláci Akropolis (Kubelíkova 27, Praha 3), v pondělí 12. 11. ve 20.00.
–vmk–
Křižovatky Olomouc
Multižánrový festival, jehož cílem je představit kulturu střední Evropy prostřednictvím divadelních představení, výstav, filmových projekcí, koncertů a literárních setkání. Návštěvníkům se nabízejí reprezentativní ukázky soudobého umění jednotlivých zemí a zároveň i možnost bezprostřední konfrontace odlišností, ale i styčných momentů prezentovaných kultur. Program na www.crossart.cz .
Konvikt (UCUP, Univerzitní 3, Olomouc), od 13. do 17. 11.
–jip–
film
Šťastné míle
Austrálie si na bojišti mezinárodního filmu počíná velmi nenápadně, o to silněji však občas udeří (viz celosvětový úspěch Dobrodružství Priscilly, královny pouště, Záře, Muriel se vdává nebo Krokodýla Dundeeho). Poté, co takový australský film posbírá kritické i divácké vavříny, vrací se země protinožců do stavu několikaletého vyčkávání (čeká se většinou na nového nadějného tvůrce, neboť autoři úspěšných australských filmů většinou migrují do Hollywoodu). Šťastné míle bodovaly na řadě festivalů (MFF v Karlových Varech nevyjímaje), a mají tak potenciál stát se novým australským překvapením. Děj filmu spojuje několik skutečných historek imigrantů do Austrálie – nesourodá skupina iráckých a kambodžských uprchlíků je tajně vysazena na pustém australském pobřeží a její členové jsou nuceni podstoupit pochod pouští o velikosti Polska k nejbližší civilizaci a přitom spolu nějakým způsobem vyjít. Film režiséra M. J. Rowlanda balancuje na hranici mezi tragikou a komikou, vypovídá o politické situaci současné Austrálie a zároveň odkazuje k stále živým domácím příběhům (legendární pouštní putování cestovatelů Burka a Willse z šedesátých let 19. století).
Premiéra 8. 11.
–jj–
Seminář ruských filmů
Zatímco loni byla středobodem semináře osobnost Andreje Tarkovského, čtrnáctý ročník je koncipován do větší šíře. Dramaturgie je letos postavena na dvou tématech: filmových adaptacích literárních děl a pravoslaví. Kromě lektorských úvodů v podání Galiny Kopaněvy se lze těšit například na čtyřdílný výpravný film Sergeje Bondarčuka Vojna a mír (promítaný v kuse!) či Osud člověka. Na programu je také varhanní koncert, výstava a přednáška o pravoslavných ikonách. Poplatek za akreditaci na celý seminář je 250 Kč, na jeden den 100 Kč. Program a online akreditace a možnosti ubytování na kinomrava.xf.cz. Seminář proběhne ve Veselí nad Moravou (kino Morava, náměstí Míru 666), od 9. do 11. 11.
–lg–
FAMUFEST 2007
V letošním ročníku festivalu bude tvorba studentů FAMU představena několika způsoby – vedle klasických projekcí se nabídka rozšíří o výstavu videoartu a fotografií, zvuková cvičení a interaktivní instalace. V rámci doprovodného programu lze proběhnout worskhopy a přednášky, například o filmových titulcích a plakátech nebo o českém videoartu. Nezbytnou složkou se stanou pozoruhodné koncerty: vystoupí The Deerhunter, MIDI LIDI, Noel či Al Haca. Podrobnosti na famufest.cz. Akce se uskuteční od 8. do 11. 11. v divadle Archa (Na Poříčí 26, Praha 1).
hudba
Chille na Strahově
Ve strahovské Sedmičce zahraje chilská kapela Familea Miranda. V roce 1999 ji v metropoli Santiago de Chille založili kytarista Katafú Rozas a basista Milo Gomberoff. Jejich hudební kořeny sahají do tamní nezávislé punkové scény počátku devadesátých let. Později se ke dvěma zpívajícím instrumentalistům přidal bubeník Jose Jünemann. Ve svém zvuku se vědomě nechali ovlivnit progresivním hard corem; například skupinami Shellac, Melvins či Fugazi. Vychází jim z toho mírně neurotická směsice punku, hard coru i post rocku údajně s černohumornými abstraktními texty. Doposud vydali na vlastní značce Miranada tři alba: FM (2001), Ferguson (2003) a Ensayo?Error (2006). V Česku se důkladně představili již během června 2006, kdy nám věnovali deset zastávek po celém území republiky. Druhým jménem večera bude duo Sabot, hráči narození v San Francisku, kteří jsou však již více než deset let domestikováni v jihočeském Táboře, kde vedou alternativně kulturní hnutí Cesta. Kapela s drum’n‘bassovým obsazením hraje instrumentální, technicky komplikovaný hard core. S Familea Miranda se potkali i během svého letošního turné, při němž zavítali do Chile.
Klub 007 Strahov (Chalupeckého 7, Praha 6), ve středu 7. 11. ve 20.00.
Sběrna Dačice, ve čtvrtek 8. 11. ve 20.00.
–jp–
Huntsville
Publikum bude mít možnost poznat další z tváří pestré, rozvětvené i propletené scény norské improvizované hudby za hranicemi stylů. Trojice hudebníků ve složení Ivar Grydeland (kytary, banjo, steel kytara), Tonny Kluften (kontrabas) a Ingar Zach (perkuse) zkoumá nestandardní způsoby zacházení s nástroji (na kytaru lze hrát přece i smyčcem a na kontrabas paličkami), vytváří plochy stojící často na dlouhých tónech s ozvuky psychedelie a divného folku, ale umí přejít i ke svižně rytmickým úprkům. Všichni tři hráči jsou členy volného improvizačního a proměnlivého seskupení No Spaghetti Edition, v němž se setkávají tak odlišné osobnosti jako Maja Ratkje, Phil Minton, Pat Thomas či Axel Dörner, a v případě Grydelanda a Zacha máme co do činění se zakladateli vydavatelství soudobé improvizace, sonoristiky a abstraktní elektroniky Sofa Records. V roce 2006 vydali Huntsville album For the Middle Class na značce Rune Grammofon.
Roxy/NoD (Dlouhá 33, Praha 1), v pátek 9. 11. v 19.00.
–mk–
výtvarné umění
Finalisté v Praze
18. ročník Ceny Jindřicha Chalupeckého 2007 zná své finalisty již od 12. 6. tohoto roku. Jsou jimi Zbyněk Baladrán, Jakub Hošek, Eva Koťátková, Jan Nálevka a Pavla Sceranková. Prezentace finalistů je letos zvolena oproti předchozím ročníkům zcela jinak. Každý z umělců se představuje sám v jiném pražském galerijním prostoru. Nedochází tedy k přímé konfrontaci vystavených děl, ale naopak se ukazuje čistota samostatného individuálního projevu. Z čeho tento experiment vychází? Podle tiskových materiálů se jedná o zviditelnění alternativních výstavních prostor menších rozměrů v Praze a o kontextuální prezentaci mladých umělců v jejich „domácím“ prostředí mimo kamenné instituce. Laureáta budeme znát 14. 11. Letos obdrží šek na 50 000 Kč, šestitýdenní studijní pobyt v New Yorku a dalších 100 000 Kč na realizaci výstavy, uměleckého projektu nebo katalogu. S výstavou jednotlivých umělců se můžeme setkat na následujících místech Prahy: Zbyněk Baladrán, Galerie NoD (Dlouhá 33, Praha 1), Jakub Hošek, A. M. 180 (Bělehradská 45, Praha 2), Eva Koťátková, Galerie Jelení (Drtinova 15, Praha 5), Jan Nálevka, Galerie etc (Dlouhá 33, Praha 1), Pavla Sceranková, Galerie Entrance (Křižíkova 34, Praha 8).
Nový domov – Dnešní Berlín
Výstava nazvaná Nová vlast – Dnešní Berlín (Neue Heimat – Berlin Contemporary) představuje tvorbu 29 německých a zahraničních umělců žijících a působících v současném (znovusjednoceném) Berlíně. Vzhledem k postupující uniformizaci globalizované společnosti je ve výstavním konceptu kladena obecná otázka vztahu umění k místu jeho vzniku a k regionální (původní) identitě samotných tvůrců. Prezentované práce, které z větší části byly vytvořeny přímo pro tuto výstavu, zrcadlí uměleckou definici vlastního životního prostoru a zároveň vlastnosti paralelně prožívaného odcizení v novém, dosud neznámém prostředí. Slovo domov asociuje místo obývání. K obytnému prostoru se vztahuje velký počet vystavených děl, která více či méně koketují s pojmem architektura. Dům je jako ochranná jeskyně, jako vytoužené místo, které lze označit za útočiště, nebo naopak jako ztracený či prohraný domicil, místo, které je navždy ztraceno a je nutné hledat nové. Nikdy není domov spatřován jako něco samozřejmého, vždy je tu přítomen nějaký rys, který tento pojem zpochybňuje nebo relativizuje. Důležitým prostředníkem ve vnímání domova je krajina. Také ona funguje jako jakési „teritorium“, kde to umělec zná lépe než jinde. Věrné zůstávají osobní věci, které jedince doprovázejí z místa na místo a spoluvytvářejí pocit nového bydliště v nejintimnější rovině a zároveň generují vzpomínky na to, co bylo předtím: na minulost. V rámci projektu je představen i vítěz letošního ročníku uměleckého ocenění GASAG – Kunstpreis, kterým je Mandla Reuterová. Projektu se účastní mimo jiné umělci Eva Grubingerová, Anton Henning, Via Lewandowsky, Tea Mäkipää, Birgit Ramsauerová, Miguel Rothschild, Yehudit Sasportas, Florian Slotawa, Costa Vece, Brigitte Waldach, Michel de Broin, Martin Dörbaum ad. Výstavu doprovází katalog s barevnými reprodukcemi a texty od Ursuly Prinzové, Anne Haunové, Christiana Taggera, Marka Gisbournea, Ilji Trijanowa a Wladimira Kaminera. Berlinische Galerie – Landesmuseum für Moderne Kunst, Fotografie und Architektur (Alte Jakobstraße 124–128, Berlín), do 7. 1. 2008.
–pev–
televize
Britský sitcom
Páteční noci na druhém programu České televize přejí prapodivnému (ano, britskému) humoru. Skupinu Monty Python vystřídal Červený trpaslík a nyní mu sekunduje v sitcomových kuloárech dobře známý seriál odehrávající se v antikvariátu. S nápadem na Black Books přišel Dylan Moran, irský bavič a spisovatel, coby herec známý z Notting Hill, Soumraku mrtvých nebo Tristrama Shandyho. Své životní zápolení s démonem alkoholu zužitkoval v postavě nedůtklivého, věčně opilého hrubiána, majitele antikvariátu Bernarda Blacka. Bernard svoji práci nesnáší, nerad nakupuje a prodává, zákazníkům v lepším případě nadává, v horším je mlátí. Od života chce pouze dvě věci: aby ho jeho pomocník Many neotravoval a aby pro něj večer přijela (taktéž poněkud ujetá) Fran, s níž zakotví na noc v hospodě. Charakteristika vhodná pro odpudivé monstrum je však zavádějící, neboť Bernard Black je mezi Brity jednou z nejoblíbenějších filmových postav, jeho svéráznost si hýčkají a nevybíravý humor už dávno zlidověl. Britský seriál Black Books je v porovnání s americkými sitcomy sice pevně sevřen v prostoru, čase a určitém množství postav, přesto není sešněrován konvencemi, nebojí se pohybovat po celé škále mezi snesitelností a odpudivostí a objeví se v něm momenty, které s reálným světem nemají nic společného.
ČT 2, v pátek 9. 11. ve 23.25.
–lg–
rozhlas
Premiéra na Vltavě
V sobotu odpoledne zazní premiéra hry Zlomatka. Napsal ji současný italský dramatik a režisér Mario Geraldi. Zlomatka vypráví o konfliktu mezi matkou a synem, který se přízná k homosexualitě. Matka se rozhodne jej z té nepříjemné nemoci vyléčit. Řada komických situací pochopitelně vede k neodčinitelné katastrofě. Geraldi využil námětu k vylíčení hluboce zakořeněných předsudků, jakými trpí hlavně lidé z nepříliš vzdělaných rodin. Drama uvádí i pražské Divadlo v Řeznické. V rozhlasové verzi se můžeme těšit na skvělé obsazení: vedle Johanny Tesařové z Národního divadla účinkují členové Dejvického divadla Martin Myšička, Jaroslav Plesl a Simona Babčáková.
Český rozhlas 3 – Vltava, v sobotu 10. 11. ve 14.00.
Společenská rozbuška Lindgrenová
Hlavní večerní program na Vltavě bude v neděli věnován životu a dílu Astrid Lindgrenové, jedné z nejslavnějších spisovatelek pro děti všech dob. Sama to neměla coby matka snadné: syna porodila již v osmnácti, od jeho otce se však distancovala, což ve Švédsku třicátých let minulého století znamenalo skandál. Kvůli tíživým životním podmínkám musela dítě nechat na čtyři roky v péči přátel. O mnoho let později tentýž syn předčasně zemřel. Snad kvůli tomu všemu byla Lindgrenová tak odolná vůči sentimentalitě a moralizování. Pipi Dlouhá punčocha, kterou autorka věnovala své desetileté dceři Karin, vyvolala intenzivní debaty o volbě mezi autoritářskou a liberální výchovou. Ještě bouřlivější byla diskuse po publikování Bratrů Lví srdce, příběhu o umírajícím chlapci. V rámci rozhlasového dokumentu, nazvaného Dostojevskij z Bullerbynu, zazní mimo jiné archivní rozhovor se spisovatelkou, která zemřela před pěti lety.
Český rozhlas 3 – Vltava, v neděli 11. 11. ve 20.00.
Jak šel Hakl s tátou na procházku
V pondělí začíná desetidílná četba na pokračování z novely O rodičích a dětech Emila Hakla. Autorova třetí próza byla vydána před pěti lety a získala cenu Magnesia Litera. Její příběh se rozvíjí v rozhovoru dvaačtyřicetiletého Jana Beneše (Haklovo občanské jméno) s vlastním otcem. Filmovou verzi chystá Vladimír Michálek. Tu rozhlasovou připravila brněnská redakce Rozhlasu, režíruje Petr Dufek, účinkují Zdeněk Junák a Vladimír Krátký.
Český rozhlas 2 – Praha, od pondělí 12. do středy 21. 11. každý všední den ve 22.05.
Akustické umění z celé Evropy
Na jednoduché adrese www.radia.fm naleznete mezinárodní projekt Radia Network. Jedná se o síť evropských nezávislých internetových rádií, jejichž cílem je tvorba experimentálního zvukového umění. Mezi jedenácti členy z devíti zemí je i česká Lemurie, nebo také Radio Panic, díky němuž vznikla skladba Ztracené přízvuky Damiena Magnetta. Jednou týdně vzniká v rámci Radia Networku společný program, vysílaný povinně všemi partnery. Tyto pravidelné seance je možné poslechnout si i zpětně přímo na stránkách Radia Networku. Jak prohlašují iniciátoři celého projektu: někdy se tam mluví, někdy ne. Může to být hlučné, může to být také způsob úniku od zvuku. www.radia.fm
–ja–
ja – Jiří Adámek / jip – Jitka Páleníková / jj – Jan Jílek / jp – Jakub Pech / kv – Kateřina Veselovská / lg – Lukáš Gregor / mk – Matěj Kratochvíl / ml – Marta Ljubková / pa – Petr Andreas / pev – Petr Vaňous / vmk – Veronika Musilová Kyrianová