literatura
Uvedení nové knihy Anny Bauerové
Prezentace autorčina nového titulu Královna Havranů bude spojeno s autogramiádou. Jedná se o dobrodružný román z doby Marka Aurelia a markomanských válek v Bohemii. Pořádá Bratrstvo Keltů. Unijazz (Jindřišská 5, Praha 1), ve středu 31. 1. v 18.00.
Ceny Plže
Slavnostní udílení výročních cen plzeňského literárního měsíčníku Plž bude uvádět Vladimír Novotný. Polanova síň Knihovny města Plzně (B. Smetany 13), ve středu 31. 1. v 19.00.
Na expresionistické téma
Prof. Vladimír Papoušek přednese příspěvek Zobrazování v prostoru expresionistických poetik. Pojem expresionistická poetika představuje značnou obtíž, protože je nesnadné vymezit samotný prostor expresionismu, a to jak historicky, tak materiálově. Malý sál Městské knihovny (Mariánské nám. 1, Praha 1), ve čtvrtek 1. 2. v 17.00.
Listování z románu Plyš
Scénické čtení z „románu o měkkých věcech v tvrdém světě“ slovenského spisovatele Michala Hvoreckého. V pondělí 5. 2. za autorovy účasti ve Skleněné louce (Kounicova 23, Brno) ve 20.00; v úterý 6. 2. ve Štúdiu 12 (Jakubovo nám. 12, Bratislava) ve 20.00.
Ortenova Kutná Hora 2007
Uzávěrka tradiční soutěže mladých básníků bude 31. 3. Do té doby mají autoři poezie, jejichž věk nepřesáhl 22 let (tolik bylo Ortenovi, když zemřel), možnost zaslat své příspěvky. Soutěž je spjata se stejnojmenným festivalem, který se koná vždy začátkem září v Kutné Hoře. Příspěvky do 200 veršů zasílejte v sedmi neoznačených kopiích a s listem obsahujícím jméno, datum a místo narození a bydliště na adresu: Monika Trdličková, Purkyňova 189, 284 01 Kutná Hora. Bližší informace na www.okh.cz.
–pa–
Výzkum rukopisů u nás
Oddělení pro soupis a studium rukopisů při Archivu AV ČR, jež se dlouhodobě věnuje problematice kodikologického výzkumu, pořádá společně s Masarykovým ústavem AV ČR výstavu 100 let výzkumu rukopisů v českých zemích. Lze ji navštívit v budově Akademie věd ČR (Národní 3, Praha 1) v pracovní dny do čtvrtka 8. 2. (9.00–19.00 h.).
–vb–
divadlo
Loutková okupace číslo 5
Takový militantní název nese cyklus večerů nespoutaného divadla, jehož páté vydání je na programu Řetízku, komorní scény pražské DAMU. Jedná se o projekt, který loni na podzim inicioval slovinský loutkář a hudebník Matija Solce, student absolventského ročníku katedry alternativního divadla. „Matija je schopen kdekoliv se postavit a hrát jako o život. Prostě Don Quijote 21. století,“ říkají o něm spolužáci. Loutková okupace je vládou věcí, kterým propůjčují originální životy (pokud možno) všichni pozvaní – je žádoucí, aby se do produkce zapojili diváci. Každá „okupace“ má své dopředu ohlášené téma. Po inspiraci pornem, žraním a létáním je na řadě sci-fi. Sled secvičených i improvizovaných scénických show prokládá hudba kapely Fekete Seretlek a jejích hostů. Studio Řetízek (vchod přes foyer Disku, DAMU, Karlova 26, Praha 1), ve čtvrtek 1. 2. v 19.15.
–vmk–
Amatéři v Bechyni
Milovníkům klasických textů a klasického amatérského divadla (což je spojení, které může být jak půvabné, tak zcela zoufalé) je určen třináctý ročník přehlídky Perlení. Na scéně uvidíte například S vyloučením veřejnosti nebo variaci na Hamleta. Festival probíhá od pátku 2. 2. do neděle 4. 2. a více informací získáte na www.kulturnidum.cz.
Hluk v NoD
Performer Petr Krušelnický dramaturgicky zaštítil „mezinárodní setkání umělců zabývajících se fenoménem audiovizuálního hluku jako cílem i prostředkem tvůrčího vyjádření”. Performance na téma „noise”, jak se take přehlídka jmenuje, vznikají na cestách neustálou konfrontací a trvalým experimentem. Projekty těžko žánrově zařaditelné se v mnoha případech naplňují až bezprostřední konfrontací s aktivním divákem. Přijďte se zapojit i vy, čekají na vás umělci z Dánska, Česka, Německa, Slovenska, Spojených států a s nimi jejich laptopy, radioinstalace, housle či TV manipulace. Experimentální Prostor NoD/Roxy (Dlouhá 33, Praha 1), od čtvrtka 1. 2. do středy 7. 2.
–ml–
Arkádie a Tom Stoppard
Dne 22. února 2007 bude mít v Národním divadle premiéru Stoppardova hra Rock’n’roll, takže proč si nepřipomenout i jeho starší titul, který dává totéž divadlo. Arkádie je mnohovrstevnatá hra, postavená na vzájemném propojení dvou časových rovin: na jednom místě, anglickém venkovském panství, se divákovi představují dvě společnosti, které, každá po svém a příznačně pro svoji dobu, řeší jak teorii chaosu, tak záhadu tajemného souboje mladého lorda Byrona a rovněž vztahy k sobě vzájemně i ke světu. A to vše formou brilantní anglické konverzační komedie: rafinovaný text, bryskní dialogy a propracovaná zápletka. Tuto historickou detektivku, napsanou počátkem devadesátých let, v Národním divadle pohostinsky nastudoval Radovan Lipus, v jeho režii se divákům představí Magdaléna Borová, Jan Dolanský, Petra Špalková, David Matásek, Michal Slaný a další.
Národní divadlo na scéně Stavovského divadla (Ovocný trh, Praha 1), v úterý 6. 2. v 19.00.
–ah–
All in Alfred
Ve dnech 5. až 10. 2. proběhne v divadle Alfred ve dvoře (Františka Křížka 36, Praha 7) přehlídka All in One, profil skupiny Handa Gote research & development. Skupina, jejíž název znamená v japonštině „pájka“, se zabývá výzkumem a vývojem tanečního a pohybového divadla, výtvarného divadla, hudby a zvukového designu a integrací vědy a technologie v umění. Performance vytvořené Veronikou Švábovou, Tomášem Procházkou, Robertem Smolíkem a Jakubem Hyblerem jsou syntézou prvků fyzického divadla, vizuálního umění, živé hudby a sound artu.
Program přehlídky:
Po 5. 2., 20.00 – Ekran – multiprojekce nalezených amatérských filmových materiálů beze slov a komentářů, doprovázené živou hudbou
Út 6. 2., 20.00 – Noise – jevištní Lo-Fi experiment
St 7. 2., 20.00 – Silence – minimalistický tanec na tichém jevišti a detailní poslech zvuků ve sluchátkách
Čt 8. 2., 20.00 – Red green blue – low-tech videopřístroje a digitální zpracování signálu přicházejícího přímo z jeviště, doplňující se s minimalistickým pohybem a živou hudbou.
–kv–
hudba
Třikrát Fantastická symfonie
V rámci koncertů České filharmonie je možné vyslechnout slavnou Fantastickou symfonii op. 14 Hectora Berlioze vždy za řízení Zdeňka Mácala, a to hned třikrát. Vstupní skladbou prvních dvou koncertů budou Variace na maďarskou lidovou píseň „Letěl páv“ od Z. Kodályho, v případě toho třetího zazní symfonická báseň B. Smetany Šárka. Programem Fantastické symfonie (1830), která se stala zdrojem moderního instrumentačního umění, je romantický svět snových halucinací, jak již napovídají názvy jednotlivých vět: Sny a vášně, Na plese, Scéna na venkově, Pochod na popraviště a Sabat čarodějnic. Celou symfonií prostupuje idée fixe, melodie měnící se podle úhlu pohledu na milenku – objekt autorovy lásky i nenávisti. Dvořákova síň Rudolfina (Alšovo nábřeží 12, Praha 1), ve čtvrtek 1. 2. a v pátek 2. 2. v 19.30 a v sobotu 3. 2. v 15.00.
–vz–
Přiletí Brouček
Ačkoliv se Sean Ono Taro Lennon objevuje jako host na různých nahrávkách již od útlého věku (poprvé v osmi letech), loni vydal své teprve druhé dlouhohrající album. Debut Into the Sun (vydala firma Capitol) byl natočen již v roce 1998 a spolupracovali na něm například Beastie Boys. Svým eklektickým přístupem se Lennon žánrově zařadil právě k nim, stejně tak jako k Beckovi. Další spojitostí je, že všem zmíněným natáčel videoklip režisér Spike Jonze. Následná Lennonova práce byla sporadická, protože byl (jako mnozí) znechucen showbusinessem. Kromě krátké desky Half Horse, Half Musician z roku 1999 vyšlo až Friendly Fire (2006; opět Capitol). I když Sean Lennon ovládá mnoho nástrojů, na nahrávání si pozval zajímavé osobnosti: bubeníka Matta Chamberlaina (spolupracoval například s Tori Amos nebo Fionou Apple), producenta a multiinstrumentalistu Jona Briona (Eels, Macy Gray a též Fiona Apple) nebo zvukaře Toma Billera. Album je doprovozeno DVD se sérií krátkých filmů podle Lennonových scénářů. Srovnávání se svým otcem Johnem se Sean nevyhne a českému publiku může své kvality poprvé dokázat v pražském Lucerna Music Baru (Vodičkova 32, Praha 1) v pondělí 5. 2. ve 21.00.
–jp–
Bartók, Stravinskij, Berio
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK zařadil do svého abonentního cyklu slibný večer složený ze skladeb dvacátého století. Béla Bartók, jehož hudba spojuje modernistické myšlení s vědomím kořenů a zájmem o lidovou hudbu maďarského venkova, bude zastoupen suitou z pohádkového baletu Dřevěný princ (1916). Igor Stravinskij je také znám svým zájmem o lidovou hudbu a její temperamentní rytmy. Namísto strhujících rytmů Svěcení jara nebo grotesknosti Petrušky však dramaturg zvolil hudbu k baletu Agon (1957), v níž Stravinskij hledal svou cestu k serialismu, tedy k racionálnímu, téměř matematickému způsobu kompozice. „Nejnovějším“ kusem v programu bude Chemins I pro harfu a orchestr (1964) Luciana Beria. Berio, který bývá řazen k postmodernistům, hledal v cyklu Chemins nové možnosti ve vztahu sólový nástroj versus orchestr. Na harfu bude hrát Giovanna Reitanová, orchestr řídí Arturo Tamayo. Smetanova síň Obecního domu (náměstí Republiky 5, Praha 1), v úterý 6. 2. a ve středu 7. 2. v 19.30.
–mk–
film
Goyovy přízraky
Po sedmileté odmlce se Miloš Forman vrací s novým ambiciózním projektem. Z názvu by mohlo vyplývat, že půjde o další díl série Formanových amerických filmů detailně zpracovávajících téma konfrontace výjimečného hrdiny s průměrným/nechápajícím/nepřátelským okolím. Francisco Goya (Stellan Skarsgård) však ve filmu funguje jako pouhý pasivní zapisovatel překotného příběhu odehrávajícího se v překotné historické době – jeho oficiální portréty jsou záznamem vládnoucí garnitury, jeho soukromé práce obrazem jeho duše. Forman ho interpretuje jako oportunistu schopného tvořit (a být úspěšný) za všech režimů. Do centra dění se tak dostává příběh dívky Ines (Natalie Portmanová) a představitele moci Lorenza (Javier Bardem), jejichž životní cesty se pod Goyovým dohledem několikrát osudově protnou. Zmatená doba přelomu 18. a 19. století, v níž se habsburské Španělsko stává rejdištěm krvežíznivých Napoleonových vojáků, je velkou aktivní historickou silou, která strhává bezmocné lidské postavy (hříšné a nedokonalé, tak podobné těm z Goyových Caprichos) do záhuby. Princip moci, s nímž Formanovi hrdinové v předchozích filmech neúnavně bojují, se v Goyových přízracích vynořuje v celé své obludnosti a neporazitelnosti.
Premiéra 1. 2.
–jj–
Přednáška o Kabinetu doktora Caligariho
O expresionismu ve filmu bude přednášet Michal Bregant, přednášku doprovodí ukázkami z filmu. Malý sál Městské knihovny (Mariánské nám. 1, Praha 1), v úterý 6. 2. v 19.00.
–pa–
výtvarné umění
Typický obraz II
Společnost Woxart pořádá pokračování stejnojmenného projektu z roku 2003, tehdy s podtitulem Česká malba na počátku 21. století. I nyní se jedná o přehlídku salonního typu, umožňující veřejnosti nahlédnout v určitém vzorku rozmanité podoby současné české malby. Název je odvozen z podmínky dané na začátku všem osloveným autorům, totiž zadání formátu (100 x 80 nebo 80 x 100 cm). Výběr je transgenerační, od nejstarších ročníků, jako jsou například Zdeněk Sýkora (1920), Milan Grygar (1926) nebo Otakar Slavík (1931), až po umělce nejmladší – Jaroslav Valečka (1972), Jakub Špaňhel (1976) nebo Petr Malina (1976). K výstavě, kterou lze navštívit v pražské Nové síni (Voršilská 3, Praha 1) do 15. 2., vychází obsáhlý katalog v česko-anglické mutaci s barevnými celostránkovými reprodukcemi.
Vladimír Havlík
V rámci představování významných olomouckých umělců, jejichž tvorba přesáhla hranice regionu i ČR, pořádá Muzeum umění v Olomouci retrospektivu Vladimíra Havlíka (1959). Absolvent Pedagogické fakulty UP v Olomouci (1978–1983) je autorem všestranným a komplexním. Jeho aktivity zahrnují happeningy, landartové realizace, body art, performance, vizuální poezii, tvorbu autorských knih, instalace, malbu, kresbu, grafiku (digitální tisky), nevyhýbá se ani literatuře a poetickému glosátorství. Výrazná je jeho tvůrčí etapa z konce 70. let, kdy podnikal a organizoval mnohé akce v přírodním rámci. Stejně tak jsou velmi osobité tužkové soubory z počátku 90. let, zachycující v kosmicky posunutých významech půdorysy gotických a barokních chrámů, převáděných v druhé polovině 90. let do čistých barevných ploch. Výstavu, která je reprízou brněnské prezentace a již připravili kurátoři Radek Horáček (za Dům umění města Brna) a Štěpánka Bieleszová (za Muzeum umění Olomouc), lze navštívit v olomouckém Muzeu umění (Denisova 47) do 25. 3.
Aktivní konstelace
Dům umění města Brna hostí ve svých prostorách výběr děl ze dvou soukromých hamburských sbírek, nazvaný Aktivní konstelace. Za první stojí sběratel Björn Lafrenz, za druhou milovník umění Rik Reinking. Zatímco první kolekce (Lafrenz) zahrnuje především klasická díla v rozpětí od minimal art přes arte povera 60. let po konceptuální tendence let sedmdesátých, druhá je orientovaná na nejaktuálnější tendence a trendy vizuální kultury. Hlavní koncepce brněnské prezentace, vytyčená kurátorskou dvojicí Hanne Zechová – Jana Vránová, se tematicky opírá o časové a prostorové aspekty, které sleduje v dílech 38 umělců. Mezi vystavujícími jsou například Juan Muňoz, Richard Long, Bruce Nauman, Jan Smejkal, Rainer Splitt, Rosemarie Trockelová, Till Gerhard, Hermine Anthoineová, Satoshi Hata ad. Ojedinělou výstava trvá v Domě umění města Brna (Malinovského nám. 2) do 1. 4.
–pv–
televize
Všichni do jednoho
Celovečerní režijní a scenáristický debut Karla Žaluda má genezi pravděpodobně stejně nervní, jako je atmosféra sklepa, v němž se snímek natáčel. Sklep se stal ústřední a jedinou lokací z čistě praktických důvodů – tvůrci neměli dostatečné finanční zázemí. Rozhodli se k ojedinělému kroku: scénář těmto nuzným podmínkám přizpůsobili a vytvořili tak příběh variující pravidla světových reality show. Současně však upozorňují, že z těchto show nevycházeli. Ty, jež byly uvedeny v českých televizích, dokonce ještě ani vidět nemohli. Už jen pro srovnání jejich tvůrčí vize (vizionářství?) se skutečnými soutěžemi bude zajímavé film zhlédnout. Děj je prostý: šest soutěžících je za nehostinných podmínek zavřeno na měsíce do sklepa. O tom, že vztahy se začnou hrotit a atmosféra houstnout, nemůže být pochyb. K tomu všemu se však přidá podezření, že „tam nahoře“ se na ně zapomnělo… Může to být komorní drama stejně jako alegorie na rodinné společenství. Jisté je, že film získal nálepku manifestu, jenž poukazuje na destrukční ekonomický stav české kinematografie.
ČT 2, ve čtvrtek 1. 2. ve 21.40.
Ararat
„Copak si dnes někdo vzpomene na Arménce?“ zeptal se kdysi německých důstojníků Adolf Hitler, když je přesvědčoval o tom, že vyhlazení Židů brzy upadne v zapomnění. A skutečně – o roce 1915, kdy se Turecko pokusilo „vyčistit“ svět od arménských obyvatel, dnes ví jen menšina. Vyvraždění zhruba jednoho a půl miliónu křesťanských Arménů se turecké vládě daří trvale marginalizovat. Kanadský režisér Atom Egoyan, potomek arménských emigrantů, se k této problematice vždy nepřímo vracel ve svých předcházejících filmech. Ararat je však jeho osobní cestou ke kořenům tragédie. Film je rozdělen do tří časových rovin, odehrává se na dvou kontinentech. Děj se navíc prolíná s dějem natáčeného snímku o Arménii. Na nevelkém prostoru necelých dvou hodin se tak Egoyan snaží zdokumentovat výpovědi očitých svědků a zaznamenat vzpomínky na genocidu. Dokumentární linii spojuje s osudem osmnáctiletého mladíka, nyní již Američana, který se dovídá o svém původu i tragédii své rodiny. Zastřešující osobou je pak postava režiséra Edwarda Saroyana (v podání šansoniéra Charlese Aznavoura). Egoyan i tentokrát v tichosti vypovídá o nerovnováze lidské duše.
Filmbox, v úterý 6. 2. ve 21.00.
–lg–
rozhlas
Rozhlasová hra live
Rádio IVO je fenomén, který si pomalu a jistě získává věhlas. Trojice aktérů přenáší žánr rozhlasové hry na divadlo. Přímo před zraky diváků improvizují ostentativně banální scény ze života, slovní vtipy i rafinované oslí můstky. To všechno pouze s pomocí tří mikrofonů a elektronického katalogu zvuků. Hra Život nedoceníš v režii Romany Bohunské je ve skutečnosti nekonečný seriál, skládající se z nových a nových repríz, pořádaných při různých příležitostech a v různých prostorech. Tvůrci se oprávněně pyšní „výrazovou civilností a zvukovým realismem v pozvolném tempu“. Posluchač (divák) si maně vzpomene na úchvatně plytké televizní seriály. Zde se ovšem jedná o čistou blamáž, byť prováděnou s vážnou tváří. Vůdčí osobnost celého podniku, Petr Marek, je vůbec hodná pozornosti; o jeho aktivitách v oblasti rozhlasu, divadla, hudby i filmu se dozvíte na www.unarclub.cz.
Klub Rybanaruby (Mánesova 87, Praha 2), v pátek 2. 2. ve 20.00.
Fenomén Goya
Na prvního února je plánovaná česká premiéra nového filmu Miloše Formana Goyovy přízraky. Ačkoliv slavný španělský malíř není hlavní postavou hry, historický snímek jistě oživí zájem o tohoto nonkonformního umělce. Ve Víkendové příloze, jíž je věnováno sobotní dopoledne na stanici Vltava, se mu bude věnovat Pavel Štěpánek. Údajně se ze svého pohledu kunsthistorika vyjádří i k samotnému filmu. A když už jsme u výtvarníků, součástí pořadu o hodinu později bude ohlédnutí za tvorbou českých dekadentních malířů – tentokrát v souvislosti s výstavou V barvách chorobných, probíhající v pražském Obecním domě.
Český rozhlas 3 – Vltava, v sobotu 3. 2. v 9.00.
Rozhled a nadhled Ivana Hoffmana
Každé ráno předčítá Ivan Hoffman krátkou úvahu o některé aktuální události, obvykle z oblasti české politiky. Jeho schopnost na každý všední den připravit inteligentní a mnohdy vtipnou glosu je ohromující. Navíc tak údajně činí již devět let. Je dobré sledovat jej pravidelněji a pozorovat, že „slabší chvilky“ má opravdu málokdy. Navíc vyniká v umění zaujmout okamžitě jasné a srozumitelné stanovisko k danému problému s vědomím širších souvislostí. Hoffmanův přednes je sice neškolený, ale neobyčejně věcný, takže umožňuje vnímat mluvené slovo i v hodinách, kdy se mozek ještě plně nenastartoval.
Český rozhlas 1 – Radiožurnál, pondělí až pátek v 6.40 nebo v 7.40.
Lekce angličtiny
Ti, kteří trpí nedostatečnou znalostí angličtiny, ji mohou zlepšovat pomocí každodenních pětiminutovek na Rádiu Česko. Obsahem lekce je vždy jedna zpráva přejatá z britské BBC. Nemusíte se strachovat, zpráva zazní několikrát, přičemž obtížnější slovíčka jsou v mezičase přeložena do češtiny. Takže nakonec i méně zdatný anglofil téměř rozumí. Český rozhlas Rádio Česko (program české redakce BBC), o všedním dni vždy v 8.25 a 15.25, v sobotu v 8.25 a 15.35 a v neděli v 8.06.
–ja–
ah – Anna Hejmová / ja – Jiří Adámek / jj – Jan Jílek / jp – Jakub Pech / kv – Kateřina Veselovská / lg – Lukáš Gregor / mk – Matěj Kratochvíl / ml – Marta Ljubková pa – Petr Andreas / pv – Petr Vaňous / vb – Věra Becková / vmk – Veronika Musilová--Kyriánová / vz – Vít Zavadil