literatura
Čtení a diskuse v kavárně Musea Karlova mostu
Herečka, překladatelka a bývalá redaktorka Literárních novin Magdaléna Platzová (1972) je autorkou románu Aaronův skok (recenze viz A2 č. 14/2007), v němž zpracovala osudy Berty Altmannové. Tato vídeňská židovská výtvarnice studovala v Bauhausu, po roce 1934 uprchla před Dolfussovým režimem do Prahy a zahynula v Osvětimi v roce 1944. Ke čtenáři se příběh dostává skrze několikerou interpretaci, prostřednictvím vzpomínek Bertiny přítelkyně, české malířky Kristýny, a následné tlumočení Mileny, Kristýniny vnučky, izraelským filmařům, kteří o Bertě připravují dokument; k nejsilnějším stránkám románu přesto patří citlivé vystižení dobových nálad mezi vídeňskou bohémou a intelektuály. Úvodní slovo pronese Anna Zonová, laureátka prestižní rakouské Velké ceny za východoevropskou literaturu (napsala například román Za trest a za odměnu).
Kavárna Musea Karlova mostu (Křižovnické nám. 3, Praha 1), ve středu 19. 12. v 19.00.
Petra Dvořáková v Řetězové
V desítce rozhovorů své knihy Proměněné sny (Magnesia Litera za publicistiku 2007) Petra Dvořáková volně dokumentuje křesťanskou generaci na pozadí církve osmdesátých a devadesátých let; jednotícím momentem je katolická konverze mladého člověka. Zpovídané osoby jsou pravým opakem mediálních celebrit, autorka však ukazuje, že jejich osobní dramata proto nemusí být bezvýznamná. Petra Dvořáková pochází z jižní Moravy, je nezávislá publicistka. Setkání připravil Martin Hudymač.
Literární kavárna Řetězová (Řetězová 10, Praha 1), ve čtvrtek 20. 12. v 19.00.
Imaginární světy Jiřího Brdečky
Se jménem Jiřího Brdečky (1917–1982) se pojí především filmová tvorba a scenáristika mnoha žánrů; podílel se na notoricky známých parodiích Limonádový Joe či Adéla ještě nevečeřela; jeho zájmy však byly mnohem bohatší: výtvarnictví, zejména kresba (inspirace světovou literaturou, ve čtrnácti letech ilustroval Goethovy básně), povídky (podle jeho povídky Faunovo značně fádní odpoledne natočila Věra Chytilová film Faunovo velmi pozdní odpoledne), filmová kritika, žurnalistika. Tereza Brdečková připravila u příležitosti nedožitých devadesátin svého otce komponovaný pořad, v němž se zaměří na literární část jeho tvorby, na texty dosud neznámé a nepublikované.
PEN klub (Vodičkova 32, v pasáži 4. dveře vpravo, Praha 1), ve čtvrtek 20. 12. v 17.05.
Já, Emilie Schindlerová
Emilie Schindlerová byla manželkou Oskara Schindlera, který se na počátku druhé světové války stal tzv. arizátorem zkonfiskované krakovské továrny, aby mohl poskytnout útočiště tamním zaměstnancům. Jeho zásluhu na záchraně stovek ohrožených Židů zachytil oscarový film Stevena Spielberga Schindlerův seznam, v jehož závěrečné scéně se objevila i Schindlerova manželka. Profesorka a členka židovské obce v Buenos Aires Erika Rosenbergová se zaměří na úlohu Emilie Schindlerové v těchto událostech i na její další osudy. Přednáška německy s tlumočením do češtiny.
Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze (Maiselova 15, Praha 1), ve čtvrtek 20. 12. v 18.00.
–pa–
divadlo
Griškovcova Zima Na Prádle
V tomto čase nesmí pořádná zima chybět. Jestli se vám zdá, že by letos mohla být ještě větší, zajděte si do Divadla Na Prádle. Uvádějí tam hru Zima od Jevgenije Griškovce, ruského dramatika, režiséra, herce, laureáta ruské národní ceny Triumf, který několikrát navštívil také Českou republiku. Hra představuje jeden z vrcholů Griškovcovy dosavadní tvorby. Příběh dvou vojáků, kteří jsou vysláni s jakýmsi tajemným posláním do temného lesa za třeskuté zimy, tvoří pouze rámec poetického příběhu o vzpomínkách na mládí a hledání vlastní identity. V lese se vojáci setkávají se Sněhurkou, která se proměňuje v různé ženské postavy z období jejich dospívání. Dramatická situace je budována na napětí mezi fikcí a realitou. Oba vojáci postupně umrzají, ale právě ve chvílích největšího vypětí duševních i fyzických sil k nim přichází milosrdná Sněhurka, aby je ještě jednou provedla některými okamžiky jejich života... Martina Pálušová obdržela za tento překlad 2. cenu v překladatelské soutěži Jiřího Levého za rok 2006/2007. Režie A. Minajev. Premiéra v Divadle Na Prádle (Besední 3, Praha 1) ve čtvrtek 20. 12. v 19.30.
–kv–
Nekonečný brněnský valčík
V brněnském divadle Husa na provázku probíhá „permanentní festival“, v jehož rámci je na poslední předvánoční pátek naplánovaný Nekonečný valčík Jiřího Bulise. Na tradičním vánočním koncertě z písní nezapomenutelné osobnosti brněnského hnutí divadel malých forem vystoupí za doprovodu klavíristky Dany Klementové a houslisty Jana Beránka herci HaDivadla a Husy na provázku i hosté: dramaturgyně Národního divadla Iva Klestilová a spisovatel Přemysl Rut, šansoniérka Minach nebo dcera Jiřího Bulise Tereza Bulisová. Koncert se uskuteční v divadle Husa na provázku (Zelný trh 9, Brno) v pátek 21.12. v 19.00.
–ah–, –jip–
Dlouhá nejen dětem
Jedno z mála pražských divadel, které se věnuje inteligentní tvorbě pro děti, jež zaujme jistě i dospělé, je Divadlo v Dlouhé. Na sváteční dny zde nasadili všechny své kusy pro několik generací, vyplatí se tedy mezi Vánoci a Novým rokem vypnout televizi a vyrazit do divadla. Malá vánoční povídka Ludvíka Aškenazyho Jak jsem se ztratil v autorské úpravě Jana Borny se pro daný čas hodí přímo ideálně. Na své si přijdou i starší milovníci Terryho Pratchetta: dává se jak jeho Maškaráda, tak evergreen divadla Soudné sestry. A pro zájemce o to, co se děje, než se narodí miminko, je zase určena Myška z bříška. Program pro celou rodinu v rozličných hodinách nabízí Divadlo v Dlouhé (Dlouhá 39, Praha 1), od pátku 21. do neděle 30. 12. téměř denně. Informace o přesném programu na divadlovdlouhe.cz.
Silvestr v divadle
Pro milovníky zvláště neobvyklých silvestrovských zábav se nabízí jedna mimořádná: návštěva divadla. Některé kulturní stánky si nedají pokoj ani poslední den v roce, a tak můžete dohnat (často v odpoledních či podvečerních hodinách), co jste během nesvátečního shonu nestihli. Na programu bývají obvykle kusy zábavnější, takže o nezbytnou dávku silvestrovského odlehčení by nikdo neměl být připraven. V Praze je možno vyrazit například do Stavovského divadla (David a Goliáš v 15.00), Divadla v Dlouhé (Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou v 19.00), Státní opery (Netopýr ve 20.00), v Uherském Hradišti do Slováckého divadla (Sugar v 18.00), v Českých Budějovicích do Jihočeského divadla (Donaha! v 17.00).
–ml–
film
V pekle svých vášní, ráj v nedohlednu
Posledním českým filmem vstupujícím letos do našich kin je dokument s dlouhým názvem Jan Saudek – V pekle svých vášní, ráj v nedohlednu. Jeho režisérem je úspěšný fotograf (spolupráce s firmami Hermès, Speedo či Leica) a debutující filmař Adolf Zika. Celovečerní portrét svého slavného kolegy pojal Zika jako experiment s formou dokumentárního filmu, jehož primárním cílem je zachytit jakýmikoliv možnými filmařskými prostředky složitost a kontroverzi Saudkovy výrazné osobnosti. Základem filmu je Zikovo dlouholeté přátelství s ústředním aktérem, výsledný tvar snímku se pak skládá ze tří obrazových linií. Neestetizované barevné záběry seznamují diváka s faktickými informacemi, černobílé fungují jako zrcadlo Saudkova nitra a jeho názorů, záběry z ruční kamery jsou vstupem do jeho intimní sféry, v níž prožívá své intelektuální, citové i sexuální „orgie“. Z více než šedesáti hodin obrazového materiálu vybrali tvůrci nakonec devadesát minut, plných otevřených a zároveň vypovídajících scén.
Premiéra 20. 12.
–jj–
hudba
Komorní orchestr Berg
Závěrečný koncert cyklu BergArt ’07 nabídne již tradičně jednu českou premiéru v obležení hudby starší i novější. Novinkou bude skladba Benet mladého autora Romana Pallase, psaná na objednávku orchestru. Skok do počátku osmnáctého století představují 6 concerts en sextuor Jean-Philippa Rameaua, a pak se dramaturgie vrátí do století dvacátého. To zastupuje Polák Andrzej Panufnik s Houslovým koncertem z roku 1971 a Koncert pro dva orchestry Michaela Tippeta. V Panufnikově díle se jako sólista představí Leoš Čepický, dirigovat bude Peter Vrábel. Hudební akademie múzických umění (Sál Martinů, Malostranské náměstí 13, Praha 1), ve čtvrtek 20. 12. v 19.30.
–mk–
New York Ska Jazz Ensemble
Již téměř tradičně zavítá před Silvestrem do naších krajů kapela New York Ska Jazz Ensemble. All-star band svého žánru, několik muzikantů hrajících v již zavedených skáčkových uskupeních, se v polovině devadesátých let dalo dohromady víceméně pro zábavu. V Česku zahrají již po jedenácté. Jedním z tahounů NYSJE je zpěvák a saxofonista Freddie Reiter, který jediný není z dřívějška odnikud známý. Druhý frontman – hrající zároveň na trombon – Rick Faulkner a bubeník Jonathan McCain pocházejí z The Toasters, kteří existují už od roku 1982. Domovskou kapelou klávesisty Caryho Browna a basisty Victora Rice jsou The Scofflaws. Na kytaru hraje Devon James, který nespolupracoval s nikým menším, než byli The Skatalites. Jejich vystoupení si brzy získala velkou oblibu, takže přišel čas na natočení nějaké desky. V roce 1995 vydali eponymní album, které obsahovalo několik vlastních výtvorů, ale i pár předělávek jazzových klasik – například od kontrabasisty Charlieho Minguse nebo klavíristy Theloniouse Monka. Druhá deska přišla na svět o dva roky později a jmenovala se Low Blow. Následovalo album Get This! z roku 1998, které je oproti předchůdcům ještě odvázanější, s čímž se pojila komerční úspěšnost. Zatím poslední nahrávkou je deska Skaleidoscope, vydaná v roce 2005. Energie nezadržitelně přetékající z nádob ska a swingu, plíce vyplivnuté do žesťů, krev, pot a slzy na pódiu i pod ním. Zahřívací tanec před oslavami konce roku doplní české kapely Prague Ska Conspiracy a Dub In da Trip.
Lucerna Music Bar (Vodičkova 36, Praha 1), ve čtvrtek 27. 12. ve 21.00.
–jp–
výtvarné umění
Josef Lada (1887–1957)
Výstavní sály pražského Obecního domu hostí atraktivní projekt – retrospektivní přehlídku díla Josefa Lady. Výstava, jejíž kurátorkou je Pavla Pečinková a kterou zaštítil primátor hl. m. Prahy Pavel Bém, představuje návštěvníkům reprezentativní výběr z umělcovy tvorby, zahrnující různé výtvarné žánry a disciplíny. Ladův poetický svět patří k zažitým fondům české vizuální kultury: ilustrace k Osudům dobrého vojáka Švejka, kmotra Liška, kocour Mikeš, hastrmani a mulisáci, Vánoce, Velikonoce ad. Jak stojí v tiskové zprávě: „Lada není mrtvým klasikem, ale samozřejmou součástí našeho kulturního povědomí.“ Možná by proto stálo za úvahu snížit alespoň po dobu vánočních svátků cenu vstupného a dětem umožnit opakovaný vstup zdarma. Vydělávat na českých klasicích je podobné jako vybírat povinné vstupné do svatostánku v době velkého křesťanského svátku. Obecní dům Praha (nám. Republiky, Praha 1), do 3. 2. 2008.
–pev–
10 let nejmladšího z Guggenheimů
Výstava Každému, co jeho jest ve španělském Guggenheim Museu v Bilbau představuje výběr tvorby současných baskických umělců, kteří vytvořili projekty speciálně k oslavě desátých narozenin nejmladší z poboček Guggenheimů. Všeobjímající a přitom důvtipný název výstavy, vypůjčený od Denise Diderota, obhajuje právo na individuální vkus a svobodu volby. Vkus je fenomén příbuzný vnímání a času a rozvíjí se v souladu s individuální i společenskou zkušeností, pod vlivem třídy, genderu, geopolitiky a estetického vzdělání. Každé nové umělecké dílo a každý nový pokus o jeho interpretaci přispívá k novým perspektivám vidění v bezbřehém veřejném rezervoáru vkusu a hodnot. Všech dvanáct vybraných autorů (Elssie Ansareová, Ibon Aranberri, Manu Arregui, Clemente Bernard, Abigail Lazkozová, Maider López, Asier Mendizabal, Juan Pérez Agirregoikoa, Itziar Okariz, Aitor Odtiz, Sergio Prego, Ixone Zádava) náleží ke generaci, která na konci devadesátých let 20. století začala hovořit mezinárodně srozumitelným uměleckým jazykem, aby se vyrovnala se složitou situací v jejich lokalitě. Guggenheim Museum (Abandoibarra Et. 2, Bilbao), do 3. 2. 2008.
–kvo–
Rafal Bujnowski & Dan Perjovschi
Pražská Galerie Jiří Švestka přichází ke konci roku s dvojvýstavou zabývající se kresbou a malbou. Představeny jsou vycházející hvězdy současného umění: polský malíř Rafal Bujnowski (1974) a rumunský umělec Dan Perjovschi (1961). Zatímco Bujnowski inspirován samotným malířstvím ve svých realizacích kombinuje techniky (malba s digitální fotografií a filmem), Perjovschi je ceněn za své pohotové a bezprostřední glosátorství, které převádí do fixových kreseb přímo na stěny vymezených prostorů. Bujnowski by rád „namaloval obraz, který by zaujal kritika z New Yorku i mou babičku“, vyznává kontinuitu ve své tvorbě a osahává hranice malby. Perjovschi je umělec a zároveň novinář, kterého inspiruje každodenní život – zprávy a jejich interpretace; sám přiznává, že „média ztrácejí sílu“, obdivuje tištěná periodika a zdůrazňuje, že „zpoždění mezi novu informací a její analýzou je nezbytné“. Galerie Jiří Švestka (Biskupský dvůr 6, Praha 1), do 9. 2. 2008.
–pev–
televize
Byl jsem při tom
Mentálně zaostalý zahradník na prahu stáří, žijící celý život v uzavřeném prostoru honosného domu a okolní zahrady, je po smrti svého pána „vržen“ do světa, kde se orientuje s nevinností a prostoduchostí malého dítěte. Shodou (ne)šťastné náhody se ocitne v luxusním sídle, ne nepodobném tomu předcházejícímu. Když miliardářův dům navštíví prezident a slova neznámého „pana Zahradníka“ cituje ve svém televizním projevu coby optimistickou ekonomickou prognózu, začne se rodit hrdinova závratná politická kariéra. Jeho primitivní věty o zahradě televizní diváci chápou jako hlubokomyslné metafory. Devět let před tím, než podlehl rakovině, zfilmoval Hal Ahsby (Harold a Maude, Návrat domů) stejnojmenný román Jerzyho Kosińského. Podobenství s nevybíravou ironií a smyslem pro groteskno konfrontuje nejen privátní a veřejnou sféru lidské společnosti, ale zesměšňuje svéhlavou konzumnost všeho, co nám naservírují média. Satirický osten směřuje jak do řad „spotřebitelů“, tak mezi ty, kteří se snaží ostatní ovlivňovat. Zahradník se stal jednou z posledních rolí Petera Sellerse. Neodnesl si sice za ni Oscara tak jako Melvyn Douglas za ztvárnění miliardáře Randa, bezesporu však patří mezi jeho nejlepší.
ČT2, ve čtvrtek 20. 12. ve 21.45.
Expres foto
Seymour Parrish několik let pracoval ve fotolaboratoři v jednom nákupním centru. Znal dobře své zákazníky a vytvořil si k nim citové pouto. Sledoval jejich životy, jak jim rostou děti a kam jezdí na dovolenou. Úplně nejraději však měl Ninu Yorkinovou, jejího manžela Willa a syna Jakea. Díky fotografiím znal tuto rodinu dokonale, miloval ji. Pak ale viděl snímky, které rozhodně nikdy vidět nechtěl. Představa šťastné rodiny se zcela zhroutila. Seymour se rozhodl, že nebude jen tak nečinně přihlížet. Jenže co udělat s krutou pravdou? Má ji prozradit? A komu? Nebo má zkusit vzít spravedlnost do svých rukou? Robina Williamse diváci většinou znají pouze z komických rolí, tentokrát se chopil zvláštní a nejednoznačně záporné postavy osamělého muže, vytrženého ze svého umělého světa. Za výjimečný výkon sklidil chválu kritiky a výrazně napomohl samotnému filmu, i když do českých kin se tento snímek nedostal. Ačkoliv režisér Mark Romanek doposud natáčel jen videoklipy a hudební videofilmy (s Madonnou, R.E.M., Davidem Bowiem), jeho styl je překvapivě umírněný, snad až na několik netypických úhlů snímání. Romanek těží především ze scénáře a Williamsova výkonu. Neprohloupil, neboť thrilleru dominuje hutná atmosféra a pocit tísně osamělého Parrishe se podařilo přenést i na diváky.
ČT1, v sobotu 22. 12. ve 23.05.
–lg–
Na stojáka
Během silvestrovského večera nabídne kanál HBO alternativu k pravidelným zábavným show na celoplošných televizích – odvysílá celé DVD Na stojáka 1, které je půldruhahodinovým sestřihem stand-up výstupů nejrůznějších komiků. V některých případech sázejí tito performeři na trapnost svého vystoupení, často se objevují i velmi bizarní scénky (například bublifuk Pavla Lišky, kde herec vytváří bubliny ze svých slin), rozhodně však nečekejte laskavý humor z Televarieté. Vedle zavedeného Tomáše Hanáka, který však patří spíše k tomu horšímu, co se během tohoto sestřihu objeví, tu vystoupí současné hvězdy nonkonformního humoru, jako je Robert Nebřenský nebo Josef Polášek. Přestože se v této sbírce objevují i slabší pasáže, oproti veřejnoprávní Všechnopárty na jedničce a koncertům průměrných českých kapel na dvojce, hitů Karla Svobody na Primě a Mejdanu na Václaváku na Nově je Na stojáka rozhodně nejlepší alternativou pro ty, kdo tráví poslední večer v roce u televize.
HBO, v pondělí 31. 12. ve 20.25.
–jgr–
rozhlas
Literární Štědrý den
Jedním ze způsobů, jakými Vltava uctívá svátky, je výběr vánoční literatury české i cizojazyčné. Přímo na Štědrý den zazní od devíti ráno povídka Vánoční akce spisovatelky Daniely Fischerové v podání herce Stanislava Zindulky. V 17.15 se můžeme těšit na výběr vánočních próz Klementa Bochořáka. Tento brněnský básník, narozený v roce 1910, patřil k autorům, jejichž základním zdrojem inspirace byla katolická spiritualita – mezi jeho počáteční vzory patřili Jan Zahradníček či František Halas. Kromě samotné víry rezonuje v autorově tvorbě silný vztah k moravským kořenům.
Český rozhlas 3 – Vltava, v pondělí 24. 12. v 9.00 a v 17.15.
Vánoce s nejznámějším českým malířem
Ke 120. výročí narození a 50. výročí úmrtí malíře a spisovatele Josefa Lady připravila na pondělní odpoledne rozhlasová stanice Praha pořad Štědrý večer s panem Ladou. Ve středu dopoledne se na téže stanici chystají malířovy Zimní nálady.
Český rozhlas 2 – Praha, v pondělí 24. 12. ve 14.05 a ve středu 26. 12. v 11.05.
Tradiční Ryba
K vánočním tradicím patří neodmyslitelně Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby. Na Štědrý večer ji přichystaly hned dvě rozhlasové stanice, každá v jiném provedení z posledních let. Po jedenácté hodině večerní zazní skladba na Vltavě v interpretaci ansámblu Capella Regia Musicalis, orientovaného na starší hudbu. Na programu je celý kompaktní disk včetně drobnějších skladeb téhož autora. Komu se zdá tento čas příliš pozdním, může naladit pro změnu Prahu již po půl deváté a zaposlouchat se do nahrávky České filharmonie.
Český rozhlas 2 – Praha, v pondělí 24. 12. ve 20.35, a Český rozhlas 3 – Vltava, v pondělí 24. 12. ve 23.15.
Literární Boží hod
V úterý na Boží hod vánoční se můžeme těšit na tři lyrické prózy francouzské spisovatelky Marie Noël (1883–1967). Její pseudonym znamená doslova „Vánoce“, zvolila si jej ovšem ze smutných důvodů: její mladší bratr kdysi přímo v době svátků předčasně zemřel. V textech básnířky, po celý život osamělé a připoutané k rodnému městu, se odráží dvojí trápení: touha po naplněné ideální lásce a frustrace z pochyb týkajících se náboženské víry.
Český rozhlas 3 – Vltava, v úterý 25. 12. v 16.30.
Literární Štěpán
Svatý Štěpán přináší hned po ránu povídku Mléčná dráha současného českého spisovatele Jana Balabána. Ten se proslavil zejména knihou Možná že odcházíme, která mu přinesla mimo jiné cenu Magnesia Litera 2004. Těžko lze očekávat, že nás potěší sváteční pohodou, spíše se dozvíme něco o smutku a tíživých vzpomínkách, které k Vánocům někdy také patří. Odpoledne od čtyř se můžeme přeladit na veselejší notu – na vánoční povídky francouzského humoristy Alphonse Allaise. A brzy nato, v půl šesté, bude čas na Blahopřání, dosud nepublikovanou povídku Emila Juliše, básníka, který zemřel na Boží hod přesně před rokem.
Český rozhlas 3 – Vltava, ve středu 26. 12. v 9.00, 16.00 a 17.30.
–ja–
Stáhněte si hru!
Český rozhlas 7 – Radio Praha nabízí na internetu ke stažení hru Miroslava Bambuška Pryč! v češtině a v němčině. Jde o tragický příběh dvou mladých lidí v době odsunu Němců z českého pohraničí. V roce 2006 zahraniční vysílání požádalo Bambuška, který se podobnými tématy ve své tvorbě systematicky zabývá (viz jeho Porta apostolorum), o napsání rozhlasové hry. Na vlnách ČRo měl text premiéru v září 2006, o rok později byl uveden německy. Posluchači mají možnost se k dílu vyjádřit na adrese [email protected].
Rozhlasovou hru Pryč je možné zdarma stáhnout na adrese radio.cz/cz/clanek/98229.
–ml–
ah – Anna Hejmová / ja – Jiří Adámek / jgr – Jiří G. Růžička / jip – Jitka Páleníková / jj – Jan Jílek / jp – Jakub Pech / kv – Kateřina Veselovská / kvo – Klára Vomáčková / lg – Lukáš Gregor / mk – Matěj Kratochvíl / ml – Marta Ljubková / pa – Petr Andreas / pev – Petr Vaňous