literatura
Reading the City
Seminář na téma současné městské literatury ve Spojeném království. V angličtině přednáší Michaela Čaňková. Ve spolupráci s British Council.
Klubovna Městské knihovny (Mariánské nám. 1, Praha 1), ve středu 7. 2. v 17.00.
Listování z románu Plyš
Scénické čtení z „románu o měkkých věcech v tvrdém světě“ Michala Hvoreckého.
Divadlo SUD (Hroznová 28, České Budějovice), ve středu 7. 2. v 19.00; poetická kavárna Obratník (Jindřicha Plachty 5, Praha 5), ve čtvrtek 8. 2. v 19.00.
Vančurovo dílo a expresionismus
Přednáší Jiří Holý. První období autorovy tvorby, romány Pekař Jan Marhoul a Pole orná a válečná. Pozornost bude věnována i expresivním prvkům Vančurova jazyka a stylu, dále deformovaným obrazům současného světa a vizím budoucnosti, které Vančuru spojují s dobovým expresionismem.
Malý sál Městské knihovny (Mariánské nám. 1, Praha 1), ve čtvrtek 8. 2. v 17.00.
Kabaret EKG
Spisovatel Jaroslav Rudiš a básník Igor Malijevský uvedou své hosty, jimiž v jejich literárně-hudebním kabaretu budou Jarda Traband Svoboda, Johana Švarcová, Karel Vepřek, Karel Vepřek ml., Tomáš Kůs a Jindřich Štýrský. EKG, zaměřený na živou literaturu, volně navazuje na kabaret Monoskop a bude v Arše uváděn každý měsíc.
Divadlo Archa (Na Poříčí 23, Praha 1), v pondělí 12. 2. ve 20.00.
Autorské čtení Jana Pavla
Autor bude číst ze své nové povídkové knihy Až pes snese čokoládu, která „nás zavede do světa, kde se z běžné každodenní situace může stát až nepředstavitelná absurdnost“. Pořad připravil Radim Kopáč.
Unijazz (Jindřišská 5, Praha 1), v pondělí 12. 2. v 19.00.
Přednáška o díle Josefa Škvoreckého a Zdeny Salivarové
Přednáší Michaela Swinkelsová, bohemistka žijící v Holandsku. Přednášející slibuje humorné pojetí a bohatý audiovizuální doprovod.
České centrum Praha (Rytířská 31, Praha 1), ve středu 14. 2. v 18.00.
–pa–
divadlo
Pohádka pro dospělé
Hry mladých současných českých autorů či autorek se na našich jevištích neobjevují příliš často. O to cennější je uvedení drsné a názvem lehce matoucí hry Panenka z porcelánu, jejíž autorkou je čerstvá absolventka DAMU Magdalena Frydrychová. „Hořkosměšný příběh z venkovského prostředí, kde se křehkost snoubí s tvrdostí všední reality“ byl mimo jiné upraven pro rozhlas a odvysílán na vlnách stanice ČRo 3 – Vltava. Téměř scénickou podobu hry, která vyvolává asociace sahající od Svěrákovy Obecné školy až po poslední knihu Jáchyma Topola Kloktat dehet, uvádí v rámci seriálu scénických čtení 8@8 Divadlo Letí. Jediné únorové představení se koná v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí (Anenské náměstí 5, Praha 1) ve čtvrtek 8. 2. ve 21.00.
–kv–
Nebeského Humanisti
Ti jsou první novinkou roku 2007 na repertoáru Divadla Komedie. Režisér Nebeský si vybral další text rakouského experimentálního básníka a dramatika Ernsta Jandla (1925–2000). Po jeho jediné celovečerní hře Z cizoty, která se hraje v Divadle Na zábradlí, se režisér pustil do této aktovky z roku 1976 (uvedeno v překladu Zuzany Augustové v české premiéře).
Inscenace má dvě kontrastní části. Asi půlhodinový prolog, který skýtá zejména auditivní zážitek, je scénickým happeningem sestaveným z vybraných pasáží dvou knih, Rekviem za Ernsta Jandla od jeho umělecké a životní partnerky Friederike Mayröckerové, a Telefonických hovorů s Ernstem Jandlem od jeho nakladatele Klause Siblewského. Tematicky prolog o osamělosti a spisovatelském ochromení připomíná zmíněnou hru Z cizoty. Na jeviště pak přicházejí Humanisti (Jan Kačer a Milan Stehlík). Dva staří chlapi--klauni, „nobelvědec“ a „nobelumělec“, jeden lepší než druhý – předvádějí sebe a své názory na kulturu, které jsou jediné správné, triumfují se a vzápětí se smírně poplácávají po zádech, aby svou zkomolenou řeč korunovali zvířecími projevy a poznáním, že člověk pochází z kosmu a ten pochází z vědy.
Inscenace nabitá scénickými efekty vyznívá kriticky vůči všem pseudohumanistům v kterékoli kultuře. Repríza v Divadle Komedie (Jungmannova 1, Praha 1) v pondělí 12. 2. v 19.30.
–vmk–
Malá vinohradská divadelní hysterie
Diplomovaní specialisté v oboru herectví pro rok 2003 založili Malé Vinohradské divadlo. Vedle Divadla Minor hostují i na půdě (doslova) vyhlídky pražské Jindřišské věže s inscenacemi Kapesní povídky (K. Čapek) a S vyloučením veřejnosti (J. P. Sartre).
Novou inscenací, tentokrát realizovanou v prostorách vinohradského klubu Bordo, je Hysterikon od Ingrid Lausundové. Tato současná německá autorka, původně herečka, pak režisérka, nyní domácí autorka hamburského Deutsches Schauspielhaus, je pražskému publiku povědomá díky inscenaci v Disku (A. P. Čechov, I. Lausund: Jubileum zborcené páteře). Hysterikon, sled tragikomických dramatických čísel, kabaret plný jogurtů, snů, představ, špenátu a vzpomínek, uvádí Malé Vinohradské divadlo v české premiéře.
Klub Bordo (Vinohradská 40, Praha 2), v pondělí 12. 2. ve 20.00.
–ah–
výtvarné umění
Sny ve skříni
Po stopách ženských ručních prací se vydává komorní výstava v olomouckém Divadle hudby. Produkce krajek, háčkování, vytváření lidových ornamentů apod. má v oblasti Hané velkou tradici. Projekt „Sny ve skříni. Pocta ručním pracím žen“ je koncepčně nahlížen ze zcela jiného úhlu a v jiném kontextu. „Všechno se dostane koupit. Je podřadné doma háčkovat, plést, vyšívat,“ čteme v drobném katalogu, vydaném k výstavě. Je tu manifestována jistá skepse vůči všezahlcujícímu konzumu na jedné straně, ale i vůči novému mediálnímu obrazu ženy a podceňování jejích schopností vycházejících z tradice. „Vystavujeme a obdivujeme práce neznámých žen,“ stojí dále v textu. Pod projektem jsou podepsáni kurátoři Libuše Šlezarová, David Voda a Miroslav Urban. Prezentovány jsou závěsy, háčkování, síťování, kresby, návrhy ad. od autorek Anny Janečkové (1903–2005), Marie Králové (1918–1985), Dagmar Havlíčkové (1961), Ludmily Urbanové (1926). Divadlo hudby (Denisova 47, Olomouc), do 6. 3.
Zlaté město
V Galerii Jiří Švestka probíhá výstavní projekt Kacíř & spol. – Zlaté město. Pod tímto názvem je zde netypickým způsobem prezentována část soukromé kolekce brněnského sběratele Karla Tutsche společně s díly aktuálního umění především z Berlína. Jedná se o jakousi magickou parakoláž s tématem velkoměsta, zahrnující do svého organismu různá média – malbu, sochu, film, nábytek, nástěnný obraz. Na celkové multimediální instalaci ve dvou podlažích soukromé galerie se podílejí mimo jiné Helena Hunekeová, Jochen Bühler, André Butzer, Björn Dahlem, Jiří Sopko, Nina Könnemannová, Thilo Heinzmann, Maja Körnerová, Vladimír Kokolia, Ulrich Wulff, Markus Selg, Antotnín Střížek, Joep van Liefland, Jiří Kovanda, Erwin Kneihsl ad. Projekt, za jehož koncepcí stojí kurátorská dvojice Astrid Sourkova a Markus Selg, je možné navštívit v Galerii Jiří Švestka (Biskupský dvůr 6, Praha 1) do 10. 3.
Pierre Klossowski
Výstava v Museu Ludwig zahrnuje kolem 40 většinou velkoformátových kreseb a tři sochy francouzského filosofa, spisovatele, překladatele a výtvarného umělce Pierra Klossowského (1905–
–2001), mladšího bratra známého umělce Balthuse. V kresbách a sochařských realizacích si autor přivlastňuje obrazy a mýty z rejstříků malířských dějin. Ty vyjímá z původních kontextů a vytváří z nich vlastní svět a buduje konstrukci vlastního času. Umělec se věnuje především grafice, tužkové kresbě a pastelu. Ve svém díle nezanechává stopu ani pachuť po satiře. Divák je vtažen do díla tou měrou, jakou, slovy Klossowského, „se v něm sám nachází či rozpoznává“. Například prvky erotiky nejsou v Klossowského kresbách bezprostředně spojeny se zobrazením jednotlivých tělesných částí, ale mnohem více se skrytými pohledy a víceznačnými gesty, tzn. v napětí vznikajícím v prostoru mezi figurami. Výstavu nazvanou Rozhovory beze slov lze navštívit v Kolíně nad Rýnem v prostorách Musea Ludwig (Bischofsgartenstraße 1) do 18. 3.
–pev–
film
Poslední skotský král
Dříve dominantní idealizovaný obraz Afriky zredukovaný na dobrodružné safari a nádherné přírodní scenerie (Vzpomínky na Afriku, Anglický pacient, Lovci lvů) je v současnosti nahrazován politicky zkoumavým, realisticko-kritickým pohledem (Hotel Rwanda, Nepohodlný, Krvavý diamant). Do tohoto diskursu zapadá i Poslední skotský král, který mapuje hvězdná léta politické kariéry ugandského diktátora Idiho Amina, jenž despoticky vládl své zemi v letech 1971–1979. Bývalý boxerský šampion proslul svým nekompromisním přístupem k odpůrcům (na 300 000 poprav a tajemných zmizení), podporou palestinských teroristů či skotských separatistů (odtud název filmu) i bizarními prohlášeními („Uganda posílá Anglii humanitární pomoc.“); spekulovalo se dokonce o jeho sklonech ke kanibalismu. V příběhu konfrontace britského doktora Garrigana (James McAvoy) s impulsivním diktátorem exceluje Forest Whitaker v roli Amina. Za svůj autentický herecký výkon, podpořený dokonalým zvládnutím africko-anglické dikce, si Whitaker v lednu odnesl Zlatý globus a jistě si může myslet i na Oscara. Kladné kritiky v zámoří i v Evropě pak dávají velké šance i samotnému filmu.
Premiéra 8. 2.
–jj–
Atentát v Ambassadoru
Senátor Robert F. Kennedy přijíždí 4. června 1968 do Los Angeles, aby zde přednesl svůj projev v rámci kandidatury na prezidenta Spojených států. Značná část Ameriky si od jeho zvolení slibovala změny, naděje jim však zhatil atentát – vzápětí po triumfálním vítězství v kalifornských primárkách byl senátor Kennedy smrtelně postřelen mladým Palestincem. Vše se odehrálo v hotelu Ambassador. Americký herec Emilio Estevez (syn významnějšího Martina Sheena) tuto událost sledoval v televizních zprávách, když mu bylo šest. O jejím zfilmování snil dlouho a projekt si nakonec prosadil. Své režijní schopnosti doposud nepředvedl v dobrém světle (namátkou Králové sexu), v novém snímku se však nechal inspirovat respektovanějšími kolegy (např. Paul Haggis, Paul Thomas Anderson). Zaměřil se na prostředí hotelu a osobu Roberta F. Kennedyho, jehož smrt nesleduje přímo, nýbrž očima desítek lidí, kteří se v Ambassadoru pohybovali. Estevez vsadil na epizodní postavy (ztvárněné hvězdnou sestavou Hollywoodu) a dynamičnost v prolínání jejich vztahů a osudů.
Premiéra 8. 2.
–lg–
hudba
Tuxedomoon se vrací
Jádro Tuxedomoon vzniklo v sedmdesátých letech v San Francisku. Ústřední dvojice Blaine L. Reininger a Steven Brown se poznala na kursu elektronické hudby. Později se k nim přidal basista Peter Principle a performer Winston Tong. Originálním způsobem mísili elektroniku s živými nástroji (saxofon, housle, kytara ad.). Jejich první dvě alba Half-Mute (1980) a Desire (1981) ovlivnila daný hudební směr i způsob nahrávání. Poté se kapela přestěhovala do Evropy; na sólové dráhy se vydali postupně Reininger i Tong. Poslední deskou původní éry Tuxedomoon je You (1988), pouze ve složení Brown-
-Principle. V novém tisíciletí se však opět dali dohromady (bez Tonga) a natočili album Cabin in the Sky (2004), které vloni přijeli koncertem podpořit i do Prahy. Vystoupení ukázalo, že se nejedná jen o trapný comeback. V létě 2006 pak vydali Bardo Hotel Soundtrack, což je doprovodná hudba k filmu, který si sami natočili (v čele s Georgem Kakanakisem, hlavním vizualistou kapely). S novým materiálem se téměř přesně po roce zastaví opět v pražské Akropoli. Palác Akropolis (Kubelíkova 27, Praha 2), v neděli 11. 2. v 19.30.
–jp–
Anthony Braxton Sextet ve Vídni
Saxofonista a skladatel Anthony Braxton patří k osobnostem vzešlým z jazzu, odkud ovšem vykračuje dál do nejrůznějších překvapivých směrů (a podle někoho jeho hudba jazzem vůbec není). Minulý rok sklidil chválu kritiků za album s kytarovými hlukaři Wolf Eyes, v katalogu má ovšem i orchestrální kompozice a opery. V jeho hudbě se setkává volná improvizace s velice komplexními skladatelskými postupy a vedle sebe staví kontrastní nástrojová obsazení. Jeho přístup k improvizaci sice vychází z amerického free jazzu šedesátých let, postupně se ovšem přiblížil k abstraktnějšímu a tradicí méně svázanému proudu evropské improvizační scény. Ve vídeňském klubu Porgy & Bess vystoupí v netypicky znějícím sextetu (Anthony Braxton – alt-, sopranino-, baryton-, bas a kontrabassaxofon, Taylor Ho Bynum – kornet, křídlovka, Jessica Pavoneová – housle, viola, Jay Rozen – tuba, Chris Dahlgren – basa, Aaron Siegel – bicí, vibrafon). Porgy & Bess (Riemregasse 11, Vídeň), ve středu 14. 2. a ve čtvrtek 15. 2. ve 20.00.
–mk–
televize
Nadčasoví umělci
Nedělní Večer na téma… se tentokrát zaměří na nadčasové umělce. Téma zastřešují dva dokumentární filmy, jejichž pojítkem je osoba autora George Agathonikiadise. Dvacáté výročí úmrtí ruského filmaře-básníka Andreje Tarkovského dalo vzniknout mozaice výpovědí a vzpomínek. Před objektivem se objeví herci Nikolaj Burljajev (Ivanovo dětství) a Margarita Těrechovová (Ivanovo dětství či Andrej Rublev), výkonná producentka filmu Oběť Anna Lena Wibomová nebo filmová kritička Galina Kopaněvová. Na Tarkovského jakožto otce zavzpomíná jeho syn Arsenij. Za zhlédnutí dokument stojí i z toho důvodu, že v něm budou obsaženy úryvky ze studentského snímku Zabijáci, který se donedávna považoval za nenávratně ztracený. Druhý dokument se odehrává v Řecku, neboť odtud pochází filmař, o němž se tvrdí, že světu přiblížil řeckou duši. Michalis Kakoyannis patří mezi přední evropské režiséry, do jeho filmografie náleží především Řek Zorba, ale uznání si vydobyl i na divadelních jevištích. Rozhovor s ním se často nesl v dramatickém duchu, neboť jeho názory a postoje jsou svérázné a Kakoyannis se je nebojí sdělovat bez obalu.
ČT 2, v neděli 11. 2. ve 20.15.
–lg–
rozhlas
Mozartův žák...
Každý všední den v 9 hodin začíná na Vltavě Rondo, kritický pořad o nově vydaných kompaktních discích z oblasti vážné hudby. Někdy se jedná o nahrávku s vynikajícími interprety, jindy s originálním obsahem. Vedle mnohdy zajímavého výkladu naplňují půlhodinový pořad hudební ukázky. Ve čtvrtek se takto můžeme seznámit s tvorbou Rakušana Franze Xavera Süssmayra. Jedním z jeho učitelů byl Antonio Salieri, jiným Wolfgang Amadeus Mozart. Süssmayr nepatří mezi známé skladatele; jestli se něčím proslavil, pak nejspíše tím, že po Mistrově smrti dokomponoval slavné rekviem.
Český rozhlas 3 – Vltava, ve čtvrtek 8. 2. v 9.00.
...a samotný Mistr
Méně známou tvář geniálního Amadea nabízí nahrávka opery – nebo spíše jevištního oratoria – Osvobozená Betulie. K provedení tohoto díla i všech ostatních skladatelových oper došlo v rámci loňských Salcburských slavnostních her. Oratorium napsal Mozart v patnácti letech. Je to jeho teprve druhý dramatický opus, takže by v něm měl být patrný vliv staré barokní opery. Nečekanou zakázku od jednoho padovského mecenáše získal mladičký hudebník bezprostředně poté, co jej okouzlil svou hrou na cembalo i varhany. Téma pochází z biblické knihy Judit, jež opila nepřátelského Holoferna a vzápětí mu setnula hlavu. Hlavní roli zpívá srbská altistka Marijana Mijanovićová, provedení řídí Christoph Poppen.
Český rozhlas 3 – Vltava, v sobotu 10. 2. ve 20.00.
Otázky nad antikou
Po tři týdny každou sobotu bude stanice Praha vysílat původní trilogii Tantalův rod, již připravil autor Jan Vedral a režisér Aleš Vrzák. Rozhlasová redakce slibuje „zcela netradiční“ přístup k tématu. Nemá jít pouze o připomenutí jednoho ze základních pilířů evropské kultury, tvůrci chtějí především poukázat na to, jak jsou i v časech divoké postmoderny prastaré mýty aktuální. Vedle sběratele příběhů, starce Dadúcha, vystupuje ve všech třech dílech i Posluchač, jenž by zřejmě měl být oním pojítkem s dnešní dobou. V obsazení převažují známí rozhlasoví herci (Lukáš Hlavica, Ilja Racek či Ivan Řezáč). Hudbu vytvořil Vladimír Franz, autor sugestivních a dynamických zvukových ploch – oblíbený spolupracovník mnoha divadelních i rozhlasových režisérů. Otázka aktuálního vyznění antické adaptace je zřejmě pro tvůrce opravdu zásadní: v případě pozitivního posluchačského ohlasu můžeme očekávat rozsáhlou řadu dalších částí cyklu.
Český rozhlas 2 – Praha, v sobotu 10., 17. a 24. 2. krátce po 13.00.
Zátiší
Kdo nezná Zátiší, hodinový diskusní pořad na Rádiu 1, měl by se s ním seznámit. V dnešní zrychlené době není zvykem, aby se rozhovoru s výjimečnou osobností věnoval takhle dlouhý čas. Díky tomu skýtá Zátiší požitek z klidného, soustředěného setkání. Hosty u mikrofonu bývají umělci z nejrůznějších oblastí, ale také lidé, kteří se snaží nebo snažili být užiteční: váleční veteráni či aktivisté různých občanských spolků. Moderátoři Janíček, Chuchma a Ježková zde vystupují především jako lidé, kteří se o osudy, názory a zájmy svých hostů opravdu zajímají. Jsou na ně připraveni, ale zůstávají příjemně nenucení.
Rádio 1, každou středu ve 21.00.
–ja–
ah – Anna Hejmová / ja – Jiří Adámek / jj – Jan Jílek / jp – Jakub Pech / kv – Kateřina Veselovská / lg – Lukáš Gregor / mk – Matěj Kratochvíl / pa – Petr Andreas / pev – Petr Vaňous / vmk – Veronika Musilová-Kyriánová