literatura
Cizí, jiné, exotické
Na čtyřdenním sympoziu na téma Cizí, jiné, exotické v české kultuře 19. století vystoupí přednášející s příspěvky zabývajícími se vztahem Česka a exotických zemí. V pěti sekcích se bude hovořit například o českých cestovatelích v Orientu, o Balkáně očima malířů z Česka či o obrazu Indie v naší literatuře. Zhruba čtyřicet příspěvků z nejrůznějších oborů zazní na 27. plzeňském sympoziu, které pořádá Ústav pro českou literaturu AV ČR a Archiv města Plzně. Smetanova síň Studijní a vědecké knihovny v Plzni (Smetanovy sady 179/2), od čtvrtka 22. 2. do soboty 24. 2.
–ml–
Autorské čtení Petra Krále
Petr Král žil od roku 1968 ve Francii a stal se českým francouzsky píšícím básníkem. Bude číst ze své dosud poslední sbírky Hledání míst. Kavárna Francouzského institutu (Štěpánská 35, Praha 1), v pondělí 26. 2. v 18.30.
Autorské čtení Iliji Trojanowa
Čtení v němčině z románu Der Weltensammler (Sběratel světů – ukázka viz s. 26–27), za který obdržel spisovatel Ilija Trojanow loni na jaře cenu Lipského knižního veletrhu. Goethe-Institut (Masarykovo nábřeží 32, Praha 1, 1. patro), v pondělí 26. 2. v 19.00.
Antisemitismus v literatuře
V přednáškovém cyklu, který pořádá Ústav pro českou literaturu AV ČR „pro odbornou i kulturní veřejnost“, vystoupí Jaroslav Med s příspěvkem Antisemitismus v literatuře druhé republiky. ÚČL AV ČR (Na Florenci 3, Praha 1, 2. patro, vchod C), v úterý 27. 2. v 17.00.
Scénické čtení Jaroslava Rudiše
Scénický rozhovor a autorské čtení s Jaroslavem Rudišem. Hraje U-Bahn.
Dobeška (Jasná I 6, Praha 4), v úterý 27. 2. v 19.30.
Problematika překladu
Přednáška překladatele Roberta Novotného, který se zabývá mj. převodem románů dánského spisovatele Petra Høega. Tento dánský spisovatel je v Čechách známý hlavně díky svému románu Cit slečny Smilly pro sníh. Café Nordica ve Skandinávském domě (Zlatnická 10, Praha 1), ve středu 28. 2. v 18.30.
–pa–
debata
Média a menšiny
Multikulturní centrum Praha spolu s UNHCR a FSS MU Brno a Agora-CE pořádají dvě veřejné debaty na téma Média a menšiny. Jako hosté vystoupí odborníci na mediální problematiku, novináři a sociologové. Debaty se uskuteční na Fakultě sociálních studií v Brně (Joštova 10) 22. 2. od 16.00 a v Galerii Langhans v Praze 1 (Vodičkova 36) 28. 2. od 19.00. Vstup volný.
–mak–
divadlo
Carrière ve Viole
V cyklu Rozhlasová hra na jevišti uvádí Viola komorní drama Normální okruh Jeana-Clauda Carrièra, které v české premiéře odvysílal ČRo 3 – Vltava v listopadu 2004. Scenárista, dramatik, režisér a příležitostný herec J.-C. Carrière (1931) je u nás momentálně nejčastěji zmiňován v souvislosti s novým filmem Miloše Formana Goyovy přízraky, na němž se podílel jako spoluautor scénáře. S Formanem spolupracoval též na filmech Taking off či Valmont, psal i scénáře k filmům Luise Buñuela (Deník komorné), Andrzeje Wajdy (Danton) a mnoha dalších. Za přepis Kunderova románu Nesnesitelná lehkost bytí (režie Philip Kaufman) dostal v roce 1988 Cenu britské akademie. V divadelní oblasti spolupracoval s Jean-Louisem Barraultem a Peterem Brookem – je scenáristou i jeho filmové Mahábháraty. Procestoval celou Indii a s tibetským dalajlamou napsal knihu Síla buddhismu. Na českých jevištích byly už s úspěchem inscenovány jeho hry Zápisník a Terasa. Normální okruh, který uvádí Viola v překladu Michala Lázňovského a v režii Hany Kofránkové, se v dialogu mezi Komisařem (Jiří Lábus) a Informátorem (Viktor Preiss) pokouší o analýzu totalitního myšlení.
Divadlo Viola (Národní 7, Praha 1), ve středu 21. 2. ve 20.00.
–vmk–
Rock’n’roll v Národním divadle
Necelý rok po své světové premiéře v londýnském Royal Court Theatre se Rock’n’roll rozezvučí i pražským Národním divadlem. Nejnovější hra anglického autora s českými kořeny Toma Stopparda se pravděpodobně stane kulturní událostí. Důvodů je pro to mnoho: 1. české prostředí – Rock’n’roll reflektuje události mezi léty 1968 a 1990 především konfrontací dvou hlavních hrdinů – disidenta Jana a marxistického filosofa Maxe, konfrontací pohledů zevnitř a zpoza železné opony; 2. paralely mezi dramatem a kulturně-politickým prostředím českého disentu – nejen jasným odkazem k Havlově nejznámější postavě Ferdinandu Vaňkovi, ale i zřejmou inspirací Havlovými eseji či dílem Milana Kundery nebo Ivana Jirouse; 3. zahrají The Plastic People of the Universe. Politické divadlo není u nás zrovna běžným žánrem, jak si s ním poradí česká veřejnost v jubilejním roce Charty? Na otázky si bude možné odpovídat na půdě historické budovy Národního divadla v Praze ve čtvrtek 22. 2. a v pátek 23. 2. v 19.00.
–ah–
Černí šviháci v Činoherním klubu
Dramaturgie Činoherního klubu je mezi tradičními pražskými scénami v jistém ohledu výjimkou. Kromě pravidelného uvádění vlastních profesionálních inscenací dává totiž příležitost také pozoruhodným inscenacím amatérského a poloamatérského divadla. Po souboru V.A.D. Kladno se v cyklu ČK uvádí pražskému publiku představí Černí šviháci z Kostelce nad Orlicí, a to inscenací Cechy krásné, cechy mé. Její autor Josef Tejkl je současně dvorním režisérem souboru. V roce 2003 získali Černí šviháci 5. místo v pravidelné anketě Divadelních novin Inscenace roku. Jejich poetika „nemazlení se s divákem“ a upřímný amatérismus je příjemným osvěžením. Činoherní klub (Ve Smečkách 26, Praha 1), v neděli 25. 2. v 19.30.
–kv–
film
Babel
Mexický filmař Alejandro González Iñárritu vstoupil na pole filmu suverénně debutem Amores Perros. Nyní, šest let poté, uzavírá pomyslnou trilogii (druhou částí bylo drama s narušenou chronologií 21 gramů) dalším propletencem lidských osudů. Scenáristou mu byl opět Guillermo Arriaga a na výstavbě příběhu je to znát i tentokrát. Zdánlivě náhodné události propojují životy cizích lidí, tragické momenty jsou katalyzátorem emocí postav a jejich činů. Vyprávění zůstává roztříštěno do tří, tentokrát i geograficky oddělených (Maroko, Mexiko, Japonsko) segmentů. Co však dříve působilo původně, nyní zavání přece jen únavou a sebevykrádáním. Babel vypráví o silných okamžicích a citech, přičemž se permanentně pohybuje na hranici emocionálního vydírání. Řemeslně syrová podívaná (kamera opět Rodrigo Prieto), opatřená kvalitním soundtrackem a obsazená hvězdnými herci (Cate Blanchettová, Brad Pitt, Gael García Bernal) získala mj. Zlatý globus za nejlepší film-drama a patří i k vážným kandidátům na Oscara.
Premiéra ve čtvrtek 22. 2.
–lg–
Po sezóně
Polský snímek z roku 2005 Po sezóně, v němž svou poslední roli ztvárnil herec Leon Niemczyk, pojednává o starším tajemném pánovi, který přijíždí do penzionu u Mazurských jezer. Film o nejisté identitě, touze po seznámení a osamělosti natočil Janusz Majewski. Polský institut (Malé náměstí 1, Praha 1), v úterý 27. 2. v 17.30.
–ml–
Festival Jeden svět
Devátý ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech, pořádaný společností Člověk v tísni, uvede letos na sto dvacet snímků (vybraných z dvanácti set přihlášených) z téměř čtyřiceti zemí světa. Dramaturgie tradičně rozčlenila festival na hlavní soutěž, sekci Máte právo vědět a soutěžní kategorii krátkých forem, jež zahrnuje dokumenty i krátká experimentální a animovaná díla. Mimoto se program skládá ze speciálních sekcí, např. České filmy, Latinskoamerický sociální dokument, Hudba, hra a lidská práva či Snášenliví – nesnášenliví. Slavnostní zahájení festivalu, nad nímž už tradičně převzal záštitu Václav Havel, se bude konat ve středu 28. 2. v pražských kinech Lucerna a Světozor. V následujících dnech až do 8. 3. budou dokumenty k vidění také v dalších pražských kinech – Evald, Ponrepo, Perštýn a Městská knihovna. Podrobnější informace: www.jedensvet.cz.
–lg–
hudba
Sibelius a Messiaen
Dvě položky orchestrálního koncertu České filharmonie dělí téměř sedmdesát let, spojuje je ovšem snaha hudbou popsat mimohudební svět. Finský skladatel Jean Sibelius své symfonické legendy Lemminkäinen (1893) stvořil z fragmentů nedokončené opery na motivy z eposu Kalevala. Můžeme zde slyšet doznívající fascinaci hudbou Richarda Wagnera i jím inspirovanou metodu leitmotivů. Třetí část, nazvaná Labuť z Tuonely, bývá často hrána samostatně. Pro Francouze Oliviera Messiaena „jediná skutečná hudba vždy existovala ve zvucích přírody… harmonie větru ve větvích, rytmus mořských vln, zvuk kapek deště a lámání větví…“. Skladba Chronochromie (1960) spadá do období, v němž Messiaen mimo jiné zapisoval melodie různých druhů ptáků a používal je ve své hudbě. Chronochromie je možné popsat jako procházku po horách, v nichž se probouzejí ptáci z různých koutů světa. Při tom ovšem nejde o žádnou pastorální idylu, ale o skladbu s moderním a často překvapivým zvukem. Českou filharmonii diriguje Ilan Volkov. Dvořákova síň Rudolfina (Alšovo nábřeží 12, Praha 1), ve čtvrtek 22. a v pátek 23. 2. v 19.30.
–mk–
Sperm show, vyvrcholení festivalu
Mezi 19. a 24. únorem probíhá druhý ročník festivalu Sperm, který se zabývá elektronickou scénou. Pořádá ho Fórum kulturní diverzity mladých a Culture Transfer. Celá událost vyvrcholí akcí Sperm show v pražském Abatonu. V blocích se zde představí několik nezávislých vydavatelských labelů: například Warp records, Mush nebo Sonig. Posledně jmenovaný založili jedni z předních představitelů Intelligent Dance Music, němečtí Mouse on Mars, kteří jsou zároveň největším tahákem Spermu. Ti se zde budou prezentovat posledním albem Varcharz, jež však paradoxně vydali u Pattonova Ipecaku. Další zajímavou postavou je Daedelus: původně hiphopový producent začal nahrávat své barevné experimentální desky, na nichž jsou jeho kořeny cítit jen okrajově. Loni vydal u Mush desku Denies the Day’s Demise. Na koncertech však zásadně předvádí něco zcela jiného, protože nechce opakovat to, co už jednou pracně zaznamenal. Současně s hudebními akcemi poběží výstava Here2hear současných českých a německých tvůrců zabývajících se interaktviním audiovizuálním uměním.
Klub Abaton (Na Košince 2175/8, Praha 8), v sobotu 24. 2. v 19.00.
–jp–
výtvarné umění
Třikrát Finsko
Posledního února se v rámci projektu Audiovisual uskuteční večer věnovaný „videoartu za polárním kruhem“. Filmy tří finských umělců, spřízněných nejen zemí původu, představí kurátor, historik a teoretik umění Tomáš Pospiszyl. Eija-Liisa Ahtila (1959), první z vybraných, na sebe upoutala pozornost už na Benátském bienále v roce 1999 nebo nedávnou výstavou v londýnské Tate Gallery. Její tvorba, nejprve motivovaná feministickými teoriemi a kritikou uměleckých institucí, se v devadesátých letech obrátila k hlubšímu zájmu o identitu jednotlivců ve vztahu ke společnosti. Své „příběhy“, inspirované vlastními zážitky a vzpomínkami, Ahtila nazývá „human dramas”. Další finskou umělkyní je Salla Tykkä (1973), již charakterizují minimální příběhy a maximální účinky obrazu. Její vizuální metafory, zasazené do typické finské krajiny a interiérů střídmé modernistické architektury, rovněž reflektují vazby mezi jedincem a společností s ohledem na genderovou problematiku. Trojici uzavírá autor dokumentů a videoklipů Mika Taanila, z jehož tvorby bude uveden snímek Futuro – A new stance for tomorrow, druhá část volné trilogie nazvané Science & Progress, jež se zabývá vlivem technologického pokroku na společnost. Film, jejž doprovází speciální soundtrack skupiny Ektroverde, je věnován kultovní stavbě Futuro, navržené v roce 1968 architektem Matti Suuronenem. Kino Světozor (Vodičkova 41, Praha 1), ve středu 28. 2.
–as–
Černá na bílé
Současná japonská kaligrafie ze sbírek Národní galerie v Praze je k vidění v Karlovarském kraji. Chebská Galerie výtvarného umění představuje bezmála osmdesát děl japonských kaligrafů minulého století. Jde vesměs o práce, které Národní galerii věnovali sami autoři: ostatně tato naše národní instituce systematicky pracuje na propagaci specifické asijské disciplíny v Evropě. Výstavní exponáty (a k tomu vydaný katalog) jsou rozděleny do tří skupin – na díla psaná čínsky, díla psaná japonsky a znakové solitéry, jež se svou povahou blíží západnímu abstraktnímu umění.
Galerie výtvarného umění v Chebu (nám. Jiřího z Poděbrad 16), do 4. 3.
–ml–
Andy Warhol – Život a Smrt/Death and Life
Ve Fotografické galerii Fiducia v Ostravě je otevřena výstava k 20. výročí úmrtí Andyho Warhola († 22. 2. 1987). Představuje na čtyři desítky umělcových prací, vybraných tak, aby reprezentovaly všechna hlavní období jeho tvorby. Přehlídka je současně poctou zesnulému Jiřímu Siblíkovi, dlouholetému kurátorovi Muzea moderního umění Andyho Warhola v Medzilaborcích na Slovensku, které bylo prvním svého druhu na světě. Doprovodný program zahrnuje přednášky, autorská čtení, promítání filmů a další akce. Fotografická galerie Fiducia (Nádražní 30, Ostrava), do 14. 3.
–vb–
Abstrakce první poloviny 20. století
V Galerii moderního umění v Hradci Králové pomalu končí výstava místní sbírky obrazů Františka Tichého a Hradečtí zvou na další atraktivní expozici, tentokrát vypůjčenou ze sbírek Galerie hlavního města Prahy. Z metropole na východ doputoval soubor, který umožňuje sledovat vývoj abstraktní malby první poloviny 20. století. Návštěvníci se mohou těšit mimo jiné na Františka Kupku.
Galerie moderního umění v Hradci Králové (Velké náměstí 139/140), do 25. 3.
–ml–
Atika 1987–1992 – Emoce a forma
Skupina Atika, volné sdružení architektů a designérů (Vít Cimbura, Bohuslav Horák, Jiří Javůrek, Jiří Pelcl, Jaroslav Šusta), byla založena v roce 1987 s cílem pozvednout úroveň české nábytkové tvorby. Vznikla v reakci na nedobré zkušenosti ze spolupráce s velkými tuzemskými nábytkářskými podniky a jedním z jejích záměrů bylo rozvinout širokou diskusi o tvorbě nábytku a interiérů mimo tehdejší oficiální sféru. Členové skupiny také jako jediní neoficiální představitelé soudobého českého designu pronikli na výstavy a veletrhy do zahraničí (Paříž, Berlín, Frankfurt, Mnichov, Vídeň, Amsterdam aj.). V roce 1992 byla Atika rozpuštěna a pětice návrhářů se vydala po individuálních cestách; výstava je tak už jen ohlédnutím za léty společné práce. Východočeská galerie Pardubice, Dům U Jonáše (Pernštýnské nám. 50), do 25. 3.
Fotograf Charty Ivan Kyncl
Ivan Kyncl (1953–2004), syn novináře a disidenta Karla Kyncla (1927–1997), pořizoval v 70. letech – za nejtužší normalizace – fotodokumentaci české neoficiální politické a kulturní scény (bytové divadlo Vlasty Chramostové, koncerty Plastic People of the Universe, scény z her Václava Havla, ale i soudní procesy s disidenty, setkání signatářů Charty 77 či pohřeb filosofa Jana Patočky). Neustále perzekvován Státní bezpečností, v roce 1980 emigroval do Velké Británie, kde se stal předním fotografem tamních divadelních scén a spolupracoval s osobnostmi jako T. Stoppard, H. Pinter či A. Miller. V roce 1990, deset let po napsání a dvou exilových vydáních ve švédštině a v angličtině, vyšla i u nás kniha K. a I. Kynclových Po jaru přišla zima aneb Zamyšlení nad vlastní knížkou o Chartě 77, dnes již prakticky nedostupná. Po dalších sedmnácti letech je Ivan Kyncl představen v Praze fotovýstavou na stejné téma. Jde o jeho vůbec první přehlídku v rodné zemi – bohužel se jí ani on, ani jeho otec nedožili. Komorní galerie Josefa Sudka (Maiselova 2, Praha 1), do 8. 4.
–vb–
televize
Život jednoho chlapce
V padesátých létech minulého století dospívající Toby, který žil pouze s matkou, procestoval skrznaskrz Ameriku. Caroline pro něj hledala otce a pro sebe manžela. A skutečně jej našla, jmenoval se Dwight Hansen. Avšak ten, kdo se zprvu zdál jako životní štěstí, se proměnil v alkoholika a tyrana. Konflikty mezi ním a Tobym se začínají stupňovat… Spisovatel a univerzitní profesor Tobias Wolff zachytil období svého dospívání v autobiografickém románu, který se v roce 1993 stal předlohou pro celovečerní snímek režiséra Michaela Caton-Jonese (např. Memphiská kráska, Rob Roy, Střelba na psy). Režijní práce se zcela soustředí na pečlivé vedení hereckých představitelů. Do role Tobyho nevlastního otce byl obsazen Robert De Niro, nicméně zásadním se ukázalo účinkování devatenáctiletého začínajícího herce Leonarda DiCapria, který se v témže roce proslavil rolí ve snímku Lasse Hallströma Co žere Gilberta Grapea. Díky jeho Tobymu (a silné literární předloze) patří Caton-Jonesův film mezi přední tituly zabývající se problematikou dospívání a zrání. Snímek uvede v cyklu filmového klubu Prokleté mládí ČT 2 ve čtvrtek 22. 2. v 21.45.
–lg–
rozhlas
To nejlepší z world music
Radio Akropolis je ryze internetová stanice, provozovaná mladými lidmi a orientovaná především na studenty. Každý pátek odpoledne můžete na stránkách rádia sledovat pořad o world music s Jiřím Moravčíkem. Tentokrát bude řeč o pozoruhodném znalci hudby Nicku Goldovi. Ten již 20 let provozuje důležitý label World Circuit a zakládá si na přátelství i celoživotní spolupráci s různými významnými tvůrci. Mezi jeho objevy patří i kubánská kapela Buena Vista Social Club, již proslavil svým dokumentem filmový režisér Wim Wenders. Goldův World Circuit nedávno vydal reprezentativní kompaktní dvojdisk, na němž vytvořil poutavý průřez historií world music. Poslech ukázek bude samozřejmě součástí Moravčíkova pořadu.
Radio Akropolis, v pátek 23. 2. v 15.00.
Půlnoční experimenty
PremEdice Radioatelieru je pozoruhodný podnik Michala Rataje, jenž kromě rozhlasu působí i na Hudební fakultě AMU. Každý měsíc vznikne jeho péčí dvacetiminutový experiment nějakého mladého umělce (autor těchto řádků doznává, že patří mezi ně). Ratajova PremEdice má dosti široký záběr: od ambientní elektronické hudby po stylizovaný dokument či hudebně zpracovanou současnou poezii. Pojítkem autorů a směrů je novátorská práce se zvukem a zvukovým prostorem. Tentokrát zazní kompozice Dear Kitty, v níž se brněnský experimentátor Tomáš Šenkyřík osobně vyrovnává s Deníkem Anny Frankové. Škoda, že je pořad odsouzený k tomu nejméně atraktivnímu vysílacímu času vůbec: pět minut po půlnoci z pátku na sobotu. To je doba, kterou předpokládaní posluchači tráví spíše na baru či taneční party než u rozhlasového přijímače. Starší opusy si naštěstí můžete poslechnout na www.rozhlas.cz/radiocustica. Už se jich tam shromáždilo několik desítek.
Český rozhlas 3 – Vltava, v sobotu 24. 2. v 0.05.
Balabán v rozhlase
Zajímavá může být premiéra nové hry Posedlí Jana Balabána – už kvůli autorovi textu či mladým hercům, úspěšně působícím nejen na divadelních prknech (Filip Čapka, Viktor Dvořák). Má to být „skoro komedie o sviních a lidech“. Pětačtyřicetiletý Balabán patří mezi nejpozoruhodnější české autory. Jeho tři roky stará kniha povídek Možná že odcházíme byla v anketě Lidových novin vyhlášena Knihou roku a získala Magnesii Literu.
Český rozhlas 3 – Vltava, v úterý 27. 2. v 21.30.
Svoboda v Americe a Amerika v Evropě
Před dvěma týdny jsem zde upozorňoval na Zátiší, hodinový diskusní pořad Rádia 1. Tentokrát je předem známo i jméno očekávaného hosta: Jeroným Janíček přivítá u mikrofonu Michaela G. Hahna, radu pro tiskové a kulturní záležitosti Velvyslanectví USA v Praze. Řeč prý bude o svobodě slova. Ta je v Americe chráněna dokonce dodatkem v ústavě. A přesto pod vlivem současných událostí a celospolečenského pocitu ohrožení může docházet k jejímu nenápadnému potlačování. Jedná se zde o nepodstatné maličkosti, nebo o zásadní nebezpečí? Dalším, obzvláště pikantním tématem by měl být evropský antiamerikanismus: jeho stoupenci se od Mistera Hahna pravděpodobně nedočkají přílišného pochopení.
Radio 1, ve středu 28. 2. v 21.00.
–ja–
ah – Anna Hejmová / as – Aleš Stuchlý / ja – Jiří Adámek / jp – Jakub Pech / kv – Kateřina Veselovská / lg – Lukáš Gregor / mak – Martina Křížková / mk – Matěj Kratochvíl / ml – Marta Ljubková / pa – Petr Andreas / vb – Věra Becková / vmk – Veronika Musilová-Kyriánová