literatura
Hostem večera Ivan Wernisch
Kromě své poetiky snu, komiky, absurdity a exotična je Ivan Wernisch (1942) znám ediční a redaktorskou činností, za normalizace připravoval pořady o poezii pro Československý rozhlas a v devadesátých letech byl redaktorem Literárních novin; také se věnuje uměleckému překladu. Letos znovu vyšla jeho sbírka Hlava na stole. Scénický rozhovor s jedním z nejčtenějších a nejpřekládanějších českých básníků uvede redaktor někdejšího nakladatelství Petrov Miloš Voráč, Wernischova monodramata přečtou herci Švandova divadla.
Švandovo divadlo na Smíchově (Divadelní kavárna, Štefánikova 57, Praha 5), ve čtvrtek 24. 4. v 17.30.
Verlaine z břidlice a deště
Guy Goffette je držitelem ceny Francouzské akademie za celoživotní básnické dílo (2001), jež čítá víc než dvacet knih. Jednou z nich je pozoruhodná imaginární biografie proklatého básníka Paula Verlaina, v níž Goffette načrtl jeho portrét. Také na svém pražském vystoupení bude hovořit o svém vztahu k Verlainovi. Pořad komponovaný z Verlainových básní a Goffettových vlastních textů se koná v rámci letošního knižního festivalu Svět knihy, jehož tématem je Láska a vášeň v literatuře. Dvojjazyčné čtení s hudebním doprovodem.
Francouzský institut (kavárna, Štěpánská 35, Praha 1), ve čtvrtek 24. 4. v 18.30.
Do ticha, do snů, do konce
Za účasti dánské dramatičky Astrid Saalbachové bude představena česká antologie skandinávského dramatu „3 x 3 Norén Fosse Saalbachová“. Žádný z trojice dramatiků a spisovatelů Lars Norén, Jon Fosse a Astrid Saalbachová není českému publiku neznámý. Jejich hry bývají občas uváděny v českých divadlech, ale pouze Fosseho texty u nás zatím vyšly knižně (recenze novely Ráno a večer viz A2 č. 51–52/2007). Všichni zúčastnění jsou držiteli prestižní ceny Nordisk dramatikerpris. Křest knihy bude doplněn čtením ukázek, divadelním představením a rozhovorem s A. Saalbachovou.
Café Nordica (Zlatnická 10, Praha 1), v pátek 25. 4. v 18.30.
Velada poética – večer poezie
Čestným hostem letošního literárního festivalu Svět knihy je Španělsko. V pořadu věnovaném poezii ve španělském jazyce budou účinkovat: Clara Janésová (1940, Španělsko), překladatelka, která se svými překlady Holana, Seiferta, Ortena či Halase zasloužila o zpřístupnění české poezie ve španělsky mluvících zemích; Andrés Sánchez Robayna (1952, Španělsko), jehož sbírka V těle světa byla letos v překladu Petra Zavadila nominována na Magnesii Literu za překlad; Julieta Doblesová (1943, Kostarika) a Ricardo Sumalavia, který působí na Peruánské katolické univerzitě. Pořad bude v českém a španělském jazyce.
Divadlo Viola (Národní třída 7, Praha 1), v pátek 25. 4. ve 20.00.
Autorské čtení Mikołaje Łozińského
Mikołaj Łoziński zaujal poroty literárních soutěží tím, že se jako mladší autor (1980) nesnaží šokovat, ale vládne vybroušeným stylem a vyzrálým pohledem na lidskou psychiku – za svůj románový debut Reisefieber získal cenu Nadace Kościelských (2006) a nominaci na literární cenu Nike (2007). Autogramiáda a beseda s autorem, který vystudoval sociologii v Paříži a živil se jako fotograf, se uskuteční na Světu knihy, komornější setkání s ním a překladatelkou Bárou Gregorovou o tři dny později v kavárně Řehoře Samsy.
Průmyslový palác (Výstaviště Praha – Holešovice, Komorní sál – pravé křídlo, balkon), v pátek 25. 4., 18.00 – 18.50; autogramiáda v 17.30 u stánku Polského institutu.
Knihkupectví a kavárna Řehoře Samsy (pasáž U Nováků, Vodičkova 30, Praha 1), v pondělí 28. 4. v 19.00.
–pa–
divadlo
Klub rváčů
Mediální zájem si Činoherní studio z Ústí nad Labem se svou novinkou Klub rváčů zajistilo už spekulacemi, jestli nakonec na premiéru přijede autor předlohy Chuck Palahniuk. Divadlo totiž jako první získalo práva jeho knihu – prvotinu z roku 1996 – dramatizovat. Možná ještě známější než literární předloha je však film režiséra Davida Finchera s Edwardem Nortonem a Bradem Pittem v hlavních rolích. Dramatizaci v ústeckém divadle, které nedávno uhájilo svoji samostatnou existenci, připravila Johana Součková, režíruje Filip Nuckolls. Do hlavních rolí obsadili Marka Němce a Jana Plouhara. Nespavost, násilí, schizofrenie – příběh, kde dva jsou možná jen jeden. Klub rváčů je vlastně radikální forma psychoterapie. Palahniuk dostal sice literární ceny, ale zároveň sklidil také kritiku za příliš explicitní násilí. Uvést Klub rváčů na divadle je poměrně odvážné – nejen kvůli inscenaci násilí, ale i proto, že se tvůrci nevyhnou srovnání s notoricky známou filmovou předlohou. Zároveň ale právě to může nalákat publikum. Drsnou inscenaci uvádí Činoherní studio (Varšavská 767, Ústí nad Labem) v pátek 25. 4. a v pondělí 28. 4., vždy v 19.00.
Panna Orleánská
K režii Panny Orleánské Friedricha Schillera v královéhradeckém Klicperově divadle si přizvali slovenského režiséra Braňo Mazúcha, který ale vystudoval v Praze a pracoval v Česku a Polsku. K režii se vrací po sedmileté odmlce. V hlavní roli dostává příležitost Pavlína Štorková, která teprve před dvěma lety absolvovala DAMU (Katedru alternativního a loutkového divadla, ateliér Miroslava Krobota) a už patří k poměrně známým hereckým jménům. Spoluzakládala Divadlo Letí, hrála v pražském Dejvickém divadle a v Divadle Komedie. Do Klicperova divadla přišla loni. Na českých scénách je Panna Orleánská spíše pozapomenutým dramatem. Podle inscenátorů ji Klicperovo divadlo představí po osmdesáti letech od posledního českého uvedení. Štorková má tedy do jisté míry výhodu, protože může být v pojetí role tak trochu průkopnicí. To ale nic nemění na tom, že jde o náročnou roli. Jak se mladá herečka se Schillerem vyrovná, bude možné zjistit v Klicperově divadle (Dlouhá 99, Hradec Králové) v sobotu 26. 4. a v úterý 29. 4., vždy v 19.00.
Maryša
Zdá se, že ženské hrdinky dobývají nejen česká, ale i moravská jeviště. Městské divadlo ve Zlíně pozvalo k režii klasické Maryši Aloise a Viléma Mrštíkových Martina Františáka. „Drama o ženě, za kterou rozhodli druzí“ uvádějí Zlínští ještě s kunderovským podtitulem „Nesnesitelná těžkost žití M. V.“. Nejde o první Maryšu ve Zlíně ani o první Maryšu Františákovu. „Chci poslouchat text a herce. Nechat zaznívat situace v jejich prosté síle. Chci se do prostoru a tématu svého výkladu inscenace pořádně a zhluboka zadívat,“ řekl režisér k inscenaci. Fakt, že dokáže vtisknout klasice osobitost a současný ráz, dokázal Františák například v Divadle Petra Bezruče v Ostravě, kde připravil Shakespearova Macbetha. K textu přistoupil nepietně až ironicky, ale zároveň nebo právě proto z něj vymačkal aktuální šťávu. Pokud se mu to podaří také u Maryši, bude se na co dívat. I díky silnému hereckému obsazení: Helena Čermáková jako Lízalka či Petra Hřebíčková jako Maryša. Maryšu uvádí Městské divadlo (třída T. Bati 32, Zlín) v sobotu 26. 4. a v úterý 29. 4., vždy v 19.00.
–jb–
film
Bláznovo zlato
Snímek Bláznovo zlato průměrného režiséra romantických filmů Andyho Tennanta (Věčný příběh, Anna a král, Hitch: lék pro moderního muže) měl být do našich kin nasazen spíše v letních měsících. Jedná se totiž o čistokrevnou popcornovou zábavu, postavenou na dobrodružném modelu, který je zámořskými tvůrci hojně využíván od dob celosvětového úspěchu Zemeckisovy Honby za diamantem, ve které byl dokonale využit potenciál energického páru dobrodruhů. Bláznovo zlato vypráví příběh snílka Bena Finnegana (Matthew McConaughey), který se vydává za vysněným pokladem potopeným hluboko v karibských vodách. Při této cestě jej doprovází manželka Tess (Kate Hudsonová), přičemž oba musí čelit nejen nepřátelským gangsterům a pirátům, ale také vlastní manželské krizi. Snímek je postaven především na třaskavém vztahu ústředních postav, ztvárněných McConaugheym (Amistad, Sahara) a Hudsonovou (Na pokraji slávy, My dva a křen), kteří se na plátně znovu potkávají po pěti letech – v roce 2003 byli obsazeni do hlavních rolí limonádové romance s názvem Jak ztratit kluka v 10 dnech. Tennantův snímek obdržel v zámoří poměrně zdrcující kritiky (10 % kladných recenzí na serveru Rotten Tomatoes), přesto si na sebe bez problémů dokázal vydělat.
Premiéra v ČR 24. 4.
–jj–
Do Plzně na Finále
S podtitulem „Vše, co chcete vědět o českém filmu, se dozvíte v Plzni“ vstupuje do svého 21. ročníku festival českých filmů Finále, který se v Plzni odehraje v týdnu od 21. do 27. 4. Pokud jste v průběhu roku zameškali nějaký český hraný film či dokument, můžete to záhy napravit, přičemž vybrané snímky budou bojovat o již tradičního Zlatého ledňáčka. Umělecké nároky nejsou u současné české tvorby přílišnou samozřejmostí a souhrnným zhlédnutím si můžete lehce vytvořit vlastní názor. Pokud aktuální kinematografii příliš neholdujete, zabrousit se dá do sekce Pocta, letos věnované Jiřímu Krejčíkovi a Evaldu Schormovi, či sekce Báječní lidé s klikou, připomínající jubilanty české a slovenské kinematografie. Filmová reflexe „osmašedesátého“ oživí sekci Nejbouřlivější desetiletí české kinematografie – rok 1968. Samozřejmě se můžete těšit i na besedy s tvůrci, talkshow či hudební doprovodný program. Více informací na filmfestfinale.cz.
Finále Plzeň, od 21. 4. do 27. 4.
Literatura ve filmu aneb filmové adaptace
Čtrnáctý ročník mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu s názvem Svět knihy Praha nabízí kromě tištěného média také přepis některých děl na filmový pás. V rozmezí 23. 4. až 1. 5. můžete navštívit jednu z projekcí v pražském kině Atlas, Francouzském institutu, či veletržní kino přímo v Průmyslovém paláci na Výstavišti. Můžete si oživit nedávný hit, trilogii Pán prstenů (2001–2003), roztančit se španělskými rytmy v Krvavé svatbě (1981) režiséra Carlose Saury, střetnout se s radikální adaptací Romea a Julie (1996) v podání Baze Luhrmanna či se zaplést do tajemství, zrad a pomluv Staré milenky (2007) režisérky Catherine Breillatové. Více informací na bookworld.cz.
Svět knihy (Průmyslový palác, Výstaviště, Praha 7), od 23. 4. do 1. 5.
–ph–
hudba
Líbivost neumírá…
…a německá čtveřice Notwist je průkopníkem jedné z jejích současných podob, řekněme té postrockové. Zasněně vybrnkávané motivky kytar, decentní elektronické zvuky, hladká melancholie coby převažující dojem. V Česku nehrají poprvé, tentokrát to bude pod hlavičkou pravidelných Euroconnections. Role předkapely se zhostí pražská elektropopová skupina Sporto, známá především tím, že své debutové album vydala na flash-disku.
Palác Akropolis (Kubelíkova 27, Praha 3), ve středu 23. 4. ve 20.00.
Animage
Další slovo, které kontrola pravopisu v počítači pouští s těžkým srdcem. Názvy alb Dana Bárty a Illustratosphere už takové bývají. To nejnovější, nepochybně opět plné táhlých introspekcí, nepodbízivé chytlavosti a prvotřídních instrumentálních výkonů kontrabasisty Roberta Balzara, klávesisty a pozounisty Filipa Jelínka a dalších bude hned dvakrát pokřtěno v Paláci Akropolis. Následuje turné.
Palác Akropolis (Kubelíkova 27, Praha 3), ve čtvrtek 24. 4. a v pátek 25. 4., vždy ve 20.00.
Když na tebe banalita…
Textař, zpěvák a fyzický básník Petr Váša si vždy liboval v poezii reflektující nudu a prázdnotu každodenního života, jehož romantická vzepětí a melancholické chvilky zahloubání bývají často jen plytkou sebeklamnou hrou. S jurodivostí sobě vlastní svou velmi jemnou poezii prezentoval ve skupinách Z kopce a Ošklid, coby sólový performer čerpající z konkrétní poezie i coby leader tria Ty syčáci. Po dvou písňových albech se skupina dala na vytváření sáhodlouhých komorních „oper“, v poslední době ale obráží sály i coby čtveřice s bubeníkem, hrající písňovou tvorbu. Bum bum bum se tato poloha nazývá.
Solnice (Česká 66, České Budějovice), v pátek 25. 4. ve 20.00.
Stará divá víra
Americká skupina Old Time Relijun vznikla před třinácti lety v Olympii ve státě Washington. Frontman, multiinstrumetalista Arrington de Dionysos, nahrál ve sklepě svého domu několik démonických songů, plných „hluku, improvizace, potu a nebezpečí… a také něčeho osvobozujícího a uzdravujícího“. Zpěvákova divoká pódiová show a skutečně free používání saxofonu a basklarinetu vedly mnohé publicisty ke srovnání skupiny s magickým bandem Captaina Beefhearta, noisová neohrabanost a lo-fi estetika by mohly vést ke spojení s Pere Ubu, poslední alba skupiny ale kladou důraz na surový funky rytmus… a galerie velkých hudebních podivínů a vizionářů, temných stránek Great American Songbook, se uzavírá jménem z nejpodovnějších – mystickým cestovatelem ze Saturnu Sun Ra.
Klub 007 (areál kolejí ČVUT, Chaloupeckého 7, Praha 6), v úterý 29. 4. ve 20.00.
–pf–
výtvarné umění
Q: v Meet Factory
Na pražské scéně se pomalu, ale jistě rozjíždí výstavní program alternativního prostoru Meet Factory. Bývalý industriální objekt u Smíchovského nádraží lze na dálku identifikovat podle zavěšených červených aut na fasádě. Jsou to objekty z příznačným názvem Maso autora Davida Černého, jednoho ze zakladatelů a provozovatelů „masárny“. Galerie přiznává, alespoň prozatím, svou syrovost, a to jak zvenku, tak také uvnitř. Nehledejte tu žádné sterilní galerijní prostředí. „Galerie bude prezentovat současné a moderní umění v kontextu mezinárodní umělecké scény. Naprostá autonomie bude umožňovat daleko větší volnost reagovat na aktuální diskurz a tendence současné výtvarné scény, než mají české veřejně právní instituce,“ slibuje prezentační text. Zda prostor naplní své vysoké ambice, kam patří také „rozvoj kulturní spolupráce společenství států Visegrádu a Evropské unie“, se uvidí. Start každopádně není špatný. Prostory hostí projekt jednoho z předních umělců střední generace Igora Korpaczewského (1959). Pod pseudonymem Q: tu realizoval náročnou malířskou instalaci a nazval ji příznačně Wake Up!. Velkorysé malby přímo na zdi lze zhlédnout v Meet Factory (Ke sklárně 15, Praha 5) až do 14. 5.
Expo 58 po padesáti letech
V těchto dnech si připomínáme 50. výročí velkého úspěchu tehdejšího Československa na Světové výstavě Expo 1958 v Bruselu. Československý pavilon tam tehdy získal hlavní cenu Zlatou hvězdu a mnoho našich umělců bylo oceněno i individuálně. Velkorysý projekt nazvaný Bruselský sen – Československá účast na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let společně připravily Arbor vitae societas, Galerie hlavního města Prahy, Moravská galerie v Brně, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a Národní technické muzeum. Kurátorka výstavy Daniela Kramerová a autorka koncepce Vanda Skálová rozčlenily prezentaci do dvou hlavních částí. První má evokovat emotivní prostředí pavilonu prostřednictvím scénických prostředků a s pomocí dobové dokumentace i sbírkových předmětů (užité umění, porcelán, sklo, vitráže) přiblížit vysokou a stylotvornou úroveň tehdejší československé umělecké
a uměleckoprůmyslové produkce. Druhá část je zaměřena mj. na rozšíření „brusel stylu“ do běžného života (sklo, porcelán, keramika, textil, nábytek, grafický a průmyslový design ad.). Výstava v redukované podobě začala symbolicky v prostorách Pražského domu v Bruselu (Avenue Palmerston 16), kde potrvá do 9. 5.; rozšířená se pak přesune
do Galerie hl. m. Prahy (Městská knihovna, Mariánské nám. 1, Praha 1)
– od 14. 5. do 21. 9. a Moravské galerie (Uměleckoprůmyslové muzeum, Husova 14, Brno) – od 20. 11. 2008 do 1. 3. 2009.
–pev–
televize
Casino Royale
Reboot neboli restart postihne filmovou sérii zpravidla v hodně temných a slepých uličkách. Ikonický komiksový hrdina Batman jím prošel s grácií (Batman začíná, r. Christopher Nolan, 2005), James Bond na svůj revitalizační pokus teprve čekal. Předposlední bondovka Dnes neumírej (2002) režiséra Lee Tamahoriho se utápěla v nulách a jedničkách triků a v technických vychytávkách Bonda degradovala na postavu počítačové hry. Martin Cambell, jenž sérii vzkřísil už v devadesátých letech (Zlaté oko, 1995), se v Casinu Royale (2006) znovu vrátil a s Danielem Craigem v ústřední roli snímek přiblížil nekompromisnosti Flemingových předloh. James Bond do filmu vstupuje jako naprostý nováček, jenž si své dvě nuly právě vysloužil, ale špičkový agent z něj ještě zdaleka není. Záhy se dostává doslova do „hry“ o miliony v černohorském kasinu, kde má jeho výhra zruinovat teroristickou organizaci v čele s Le Chiffrem (Mads Mikkelsen). Casino Royale není tradiční bondovka – je spíše skvělým filmem o zrodu, kdy se před našima očima přetváří neohrabaná a pochybující filmová figura v ikonického a námi milovaného agenta.
HBO, v neděli 27. 4. ve 20.00.
Expres foto
Herecká kariéra Robina Williamse dlouhou dobu troskotala na nepříliš ambiciózních rolích pitvořících se bláznivých profesorů, přerostlých dětí či dalších „komediálních“ postav, které si vystačily s arzenálem několika opakujících se obličejů. Expres foto (2000) a o dva roky starší Insomnie (r. Christopher Nolan) ale ukazují, že Williamsovi mnohem více sedí role snad až příliš normálních jedinců, kteří ve snaze zachovat jasně nalinkovaný svět snadno překročí hranice zdravého rozumu a s nimi i zákona. Režisér Mark Romanek, tvůrce řady videoklipů předních světových kapel (R.E.M., David Bowie, Madonna, Nine Inch Nails), rozehrává v Expres foto příběh svědomitého pracovníka fotolabu, jenž si neexistenci osobního života nahrazuje sledováním těch druhých skrze jejich snímky. Když se upne na jednu rodinu, ve které spatřuje ideál spořádaného života, a zjistí, že ne všechno je zcela v pořádku, vezme její osud do vlastních rukou.
ČT 1, pátek 25. 4. ve 23.10.
Marcela
Metoda sběrného dokumentu je jedním z nejdůležitějších postupů práce v tvorbě dokumentaristky Heleny Třeštíkové, jež o sobě dala před několika lety vědět druhou částí cyklu Manželské etudy, které začala natáčet už na počátku 80. let. Tehdy si vybrala šest novomanželských párů, které svolily, že do jejich života bude nahlížet s kamerou. Jedním z nich byli i Marcela a Jiří Havrlandovi. V druhé části cyklu, natáčené v letech 1999–2005, se Třeštíková zaměřuje pouze na Marcelu, na její boj proti nepřízním osudu, na lásku k dětem a nakonec i na nečekaně kruté rány. Právě ty Třeštíkovou motivovaly k dalšímu natáčení a přestříhání dosavadního materiálu. Přestože snímek není po formální stránce zcela čistý („různobarevnost“ materiálu, kameramanské styly), dokáže drsně a bez příkras zobrazit skutečné problémy, emoce a bolest, vůči nimž nemůžeme zůstat lhostejní.
ČT 2, v sobotu 26. 4. ve 21.00.
–ph–
rozhlas
Akutní téma
Zda je opera spíše hudba či divadlo, co na této oblasti láká dnešní mladé tvůrce, jakou pozici má soudobý repertoár v kamenných divadlech i mimo ně, s jak početným a kvalitním publikem lze či nelze dnes počítat – nad těmito otázkami se budou v rámci Hudebního fóra celý týden zamýšlet skladatel Tomáš Hanzlík, režisér David Radok, hudební publicisté Josef Herman a Lenka Šaldová. Vedle úryvků klasiky první i druhé poloviny 20. století (Igor Stravinskij, Alban Berg, Viktor Ulmann, Olivier Messiaen, Luciano Berio, Philip Glass) v jednotlivých dílech zazní též ukázky z tvorby současných autorů českých (host pořadu T. Hanzlík) i zahraničních, pochopitelně podle vkusu průvodkyně Wandy Dobrovské (Peter Eötvös, Kaija Saariaho, Tan Dun). Ba přijde i kouzelnice (Meredith Monková).
ČRo 3 – Vltava, od 28. 4. do 2. 5., vždy ve 23.15.
Ženy s (bengálským) ohněm
O soucitných a štědrých bohyních i velkodušných bozích pojednávají hinduistické legendy, které si při svých domácích obětních obřadech vyprávějí obyvatelky jednoho ze států na severovýchodě Indie. S „Lakšmí podzimního úplňku“, s „lesní Šáthí“, s „Mangalčandí zachránkyní“, s „Menasou – královnou hadů“ a se „Sántoší potěšitelkou“ nás seznámí a na „Šivovu noc“ či do „Jamova rybníka“ nás pozve překladatelka Hana Preinhaelterová. Posluchačskému konopí a vonným tyčinkám se meze nekladou.
ČRo 3 – Vltava, od 28. 4. do 4. 5., vždy ve 23.00.
Když první máj, tak Máchův Máj
Na tom se shodli dramaturgové dvou stanic českého rozhlasu – Vltavy a D dur: druhá z nich zařadila na čtvrteční (sváteční) odpoledne kantátové zpracování literárního arcidíla, určeného Josefem Bohuslavem Foersterem pro sólový hlas, recitátora, mužský sbor a orchestr. Skladba vznikla v roce 1945 – vtírá se otázka, nebyla-li inspirována patosem povýtce časovým. Obavy však budou zbytečné: iniciály JBF jsou značkou kvality sice poněkud anachronické (v polovině minulého století), ale nekolísající. Večer bude zasvěcen adaptaci scénického provedení brněnského Divadla U stolu. V režii Zdeňka Kozáka účinkují František Derfler (vypravěč), Jiří Valůšek (vězeň) a Erika Stárková (Jarmila). Otcovraždy se neomrzí, tož kolu vstříc!
ČRo 4 – D dur, ve čtvrtek 1. 5. od 16.36; ČRo 3 – Vltava, od 20.00.
Foersterův den
Stále ještě nedoceněného evropoběžníka, který jako chlapec nosil vzkazy Bedřichu Smetanovi, co muž se úzce přátelil s Gustavem Mahlerem, k stáru byl učitelem E. F. Buriana a stihl obdržet titul národní umělec… ano: J. B. Foerstera, konkrétně jeho orchestrální tvorbu, se rozhodli celý jeden den propagovat na stanici D dur. Nebude to samozřejmě pouze „erbovní“ 3. symfonie D dur op. 6, co během onoho data zazní. Těšit se můžeme na komplet autorových symfonií – jednu ráno (aby se práce snáze začínala – v d moll), druhou v poledne (pro cestu na oběd), třetí při nákupu a zbylé dvě již k domácímu poslechu.
ČRo 4 – D dur, v úterý 29. 4. v 8.00, ve 12.00, v 16.00, ve 20.00 a ve 23.00.
–mc–
jb – Jana Bohutínská / jj – Jan Jílek / mc – Miloslav Caňko / pa – Petr Andreas / pf – Petr Ferenc / ph – Petr Hamšík / pev – Petr Vaňous