literatura
Hosty večera Karel Hvížďala a Václav Moravec
Pozvání moderátora Davida Hrbka přijal jeden ze zakladatelů časopisu Týden Karel Hvížďala a novinář Václav Moravec, držitel Ceny Nadace Českého literárního fondu Novinářská křepelka za moderování pořadu Interview BBC, kteří budou diskutovat o stavu současné české žurnalistiky a dalších tématech.
Švandovo divadlo na Smíchově (Štefánikova 57, Praha 5), v sobotu 5. 5. v 19.30.
Literární květen 2008
Festival, který každoročně organizují studenti Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, bude věnován těmto tématům: 40 let od okupace v roce 1968, Rosteme s knihou a Literatura, film a divadlo. Součástí festivalu bude vyhlášení Literární soutěže a autorská čtení a besedy se spisovateli: Irenou Douskovou, autorkou románu Hrdý Budžes, jejíž prozaický debut Goldstein píše dceři se v roce 2006 dočkal druhého vydání (viz A2 č. 20/2007); básníkem a písničkářem Jiřím Dědečkem; polským básníkem Krzysztofem Siwczykem, jedním z autorů antologie polské poezie Mrtvé body (2006), ad. Podrobnosti a program na literarnikveten.cz. Od 5. 5. do 7. 5.
Fakulta multimediálních komunikací U4 (Štefánikova 2431, Zlín), vždy od 14.00.
Park Café (Zlín), vždy od 16.00.
Zelenáčova šopa (Dlouhá 111, Zlín), vždy od 19.00.
–pa–
divadlo
Národní venkov
Na repertoár Národního divadla se po delší době vrací „dvojpředstavení“ Otec – Doma. Dva české texty, které od sebe dělí sto let, konfrontují diváka s českou vesnicí. Ta už dávno přestala být idealizována – iluze si o ní nedělá ani Alois Jirásek na konci 19. století, ani Martin Františák dnes. Do dějin českého venkova nahlédl režisér Michal Dočekal, umělecký šéf činohry první scény, a vytvořil inscenaci, která si zaslouží pozornost. Národní divadlo (Národní 2, Praha 1), v sobotu 5. 5. v 17.00.
Mexiko v Česku
Hned dva projekty s mezinárodní (mexickou) účastí se chystají na začátku května v Praze. Projekt Kdo se směje mým strachům připravuje v koprodukci polský Teatr Cinema a skupina mexických herců. Vzájemná spolupráce vyústí ve zmíněnou inscenaci, jež je údajně „záznamem ze školního diáře“. Gymnastický rámec performance vychází z workshopů, na nichž pracovalo sedm herců a hudebníků. Inscenace, která slibuje hluboké zážitky vycházející z každodenní banality, se odehraje v divadle Alfred ve dvoře (Františka Křižíka 36, Praha 7) v úterý 6. 5. a ve středu 7. 5. vždy ve 20.00. O pár dní později bude mít premiéru česko-mexická nonverbální inscenace (ne)hodné náhody, za níž stojí režisér a herec Rafael Degar. Ten se ve své tvorbě zaměřuje na hledání divadelní výpovědi prostřednictvím postupů nonverbálního divadla, jazyka těla, psychologické introspekce a prohloubení nerealistické herecké interpretace. Duší inscenace jsou pohyb, zvuky, zpěv, práce s prostorem, časem a dechem, které jsou inspirovány osobními historiemi členů inscenačního týmu i přesně vymezeným obdobím setkání mexického režiséra s českými herci během zkouškového procesu v dubnu a květnu v Praze. Premiéra se koná v KD Mlejn (Kovářova 4, Praha 13) v pátek 9. 5. v 17.00. Skvělá příležitost poznat české Mexiko!
–ml–
film
Náš vůdce
Zatímco loni na podzim u nás měla premiéru nepříliš povedená komedie s roztržitým Adolfem Hitlerem v hlavní roli, která byla opatřena distribučním titulem Můj vůdce, nyní vstupuje do kin další film německé provenience se záměrně (a nelogicky) velmi podobným titulem – Náš vůdce. Snímek Dennise Gansela (Napola) si však klade úplně jiné ambice – pojednává o experimentu učitele na jednom německém gymnáziu, jehož cílem bylo v omezené době jednoho týdne simulovat prostředí a podmínky vzniku autokratické (nacistické) diktatury. Studenti zpočátku k tomuto experimentu přistupují skepticky, v průběhu dní se však postupně zapojují do stále nebezpečněji působící mašinérie diktatury. Snímek Náš vůdce vychází z experimentu, který provedl učitel Ron Jones na kalifornské vysoké škole v Palo Alto v roce 1967 a jejž nazval Třetí vlna. Reálný experiment i hraný film operují s otázkami kolektivní paměti a cyklicky se opakující historie a staví je do nových souvislostí. Specifické přijetí měl Ganselův snímek logicky doma v Německu, kde je problematika vyrovnávání se s temnou nacistickou minulostí stále ožehavým tématem. I proto si film vysloužil nadstandardní pozornost německých médií a nakonec byl ověnčen i Německou filmovou cenou za nejlepší snímek roku.
Premiéra v ČR 1. 5.
–jj–
Hraniční přehlídka v Českém Těšíně
V Českém Těšíně, respektive v polském Cieszyně, městě, které hranice dlouhé roky rozděluje na dvě poloviny, se už po desáté odehraje filmová přehlídka Kino na hranici, spojující obě části v šestidenním kinematografickém maratonu. V rozmezí 29. 4. až 4. 5. na vás v mnoha sekcích čeká přes osmdesát pozoruhodných snímků. Můžete začít třeba u jubilejního cyklu 11 filmů na desetiletí, který vzešel z diváckých preferencí posledních devíti ročníků. Zcela určitě zaujme i retrospektiva Pavla Juráčka, portrét polského herce Franciszka Pieczky nebo sekce Slovenský animovaný film, jež nabídne jak průřez historií, tak současná díla či profil Ondreje Rudavského. Návštěvníci, kteří mají chuť na evokaci důležitých dat evropské historie, mohou zavítat na příznačně nazvané sekce Film a dějiny, kde uvidí několik filmových dokumentů o Československu ’68 nebo Maďarsku ’56. Očím naopak ulevíte při doprovodném programu skýtajícím koncerty (Tomáš Kočko & Orchestr, The Bombers a další), výstavy či setkání s tvůrci komiksu Alois Nebel. Více informací na kinonagranicy.pl.
Český Těšín, od 29. 4. do 4. 5.
Do pařížské Cinematéky za pionýrem zvláštních efektů
Francouzský režisér, kabaretiér, iluzionista, herec, scenárista, ale i tvůrce originálních zvláštních efektů George Méliès se právem řadí mezi vizionářské průkopníky nového a zároveň fascinujícího umění – filmu. V letech 1898 až 1912 vytvořil přes 500 filmů, z nichž řadu natáčel v prvním studiu na světě, které bylo kvůli dostatečnému osvětlení vybaveno skleněnými stěnami. Francouzská Cinematéka v Paříži připravila rozsáhlou retrospektivu nejvýznamnějších Mélièsových filmů, kterou doplnila speciální expozicí, interaktivními webovými stránkami, DVD edicí, ale i novou publikací, jež podrobně rozebírá dílo průkopníka žánru vědecko-fantastických filmů. Přehlídka začala sice už 14. dubna, vrcholí ale až na konci května, přičemž expozici můžete navštívit prakticky kdykoli. Navíc 4. 5. nebo 25. 5. můžete zavítat do sálu Henriho Langloise na komponovaná pásma snímků, mezi nimiž nechybí Cesta na měsíc (1902) či Dobytí severního pólu (1912). Více informací na cinematheque.fr.
La Cinemathéque française (Paříž), do 25. 5.
–ph–
Klasické grotesky
Pamětníci pradávného seriálu Československé televize, v jehož rámci byly kdysi promítány ukázky z amerických grotesek němé éry, se zaradují. Konečně uvidí filmy s Busterem Keatonem, Haroldem Lloydem, Charlie Chaplinem Maxem Linderem, Pat a Patachonem celé. Zájemci o filmovou historii budou moci navštívit přednášky českých historiků na téma klasické grotesky a jejího vztahu k jiným filmovým žánrům. Promítnuty budou i snímky autorů, kteří z žánru grotesky ve svém díle čerpali (Jacques Tati, bratři Marxové, Wes Anderson, Roy Andersson). Více na archivniseminar.cz.
X. seminář archivního filmu – Podoby grotesky
Městská kina (Uherské Hradiště) od 8. do 11. 5.
–fp–
hudba
Šelak!
Chicagský kytarista, zvukový inženýr, bývalý člen Big Black a producent podepsaný pod alby Pixies, Nirvany, Helmet, Tad, PJ Harvey a desítek dalších interpretů Steve Albini navštíví Prahu v čele svého tria Shellac, které založil začátkem devadesátých let a s nímž nyní, po sedmi letech, vydal čtvrté album Excellent Italian Greyhound. Bicí na kraji pódia, nikoliv vzadu na praktikáblu, leaderovo zvukařské a kutilské všeumělství, zhmotněné v zesilovačích a kytarách vlastní výroby či alespoň úprav, výtrysky energie těžící z postpunku, hardcore, indie a kytarového noise. Rozkročen mezi světem mainstreamu a undergroundu, Albini nemá potřebu pravidelně koncertovat, prodávat svá alba prostřednictvím masivních promoakcí a na turné vyjíždí neočekávaně a sporadicky, většinou do míst, která si zrovna chce prohlédnout i jako turista. Předkapelu, jejíž jméno v době uzávěrky čísla zatím nebylo zveřejněno, si Shellac přivezou s sebou.
Palác Akropolis (Kubelíkova 27, Praha 3), v pondělí 5. 5. v 19.30.
Opravný termín psychotelevize
Legendární soubor postindustriální scény, v současnosti sanfranciské Psychic TV, založil počátkem osmdesátých let Genesis P-Orridge, duše právě zaniknuvších Throbbing Gristle – kapely, která definovala podobu industriální hudby na tři dekády dopředu. Psychic TV během své existence neustále měnili zvuk – od atonálních hlukových improvizací přecházeli k popu a k evokacím šedesátých let prostřednictvím Pink Floyd, Beach Boys a Velvet Underground.
Počátkem devadesátých let se na krátkou dobu stali hrdiny taneční subkultury rave a jejích nekonečných beatů. V současné době se sestava, označovaná také coby PTV3, zabývá poměrně odlehčeným bigbítem. Frontman skupiny Genesis P-Orridge je svérázným hudebníkem, performerem, filosofem, guruem (svého času ke skupině přináležela „sekta“ Thee Temple ov Psychick Youth) a konceptuálním umělcem. Spolupracoval například s Williamem Burroughsem a Timothym Learym. Jeho nejvýraznější realizací je ale série plastických operací, jimiž se chtěl přiblížit podobě své nedávno zesnulé manželky Lady Jaye, šokujícím tělesným experimentům se ovšem věnuje již více než třicet let a už koncem sedmé dekády byl jedním britským poslancem označen za „rozvraceče civilizace“. Letošní koncert je náhradní termín za loňský říjen, kdy bylo vystoupení zrušeno kvůli špatně zorganizovanému turné a P-Orridgovu náhlému ovdovění.
Roxy (Dlouhá 33, Praha 1), v úterý 6. 5. ve 20.00.
Jeden z víl
Zakladatel klasiků gotického popu Siouxsie and the Banshees Steve Severin vystoupí s živým doprovodem k několika filmům. V první půli večera zahraje k surrealistickému filmu Germaine Dulacové Škeble a kněz (scénář Antonin Artaud), který si v roce 1927 vysloužil od britské Rady cenzorů označení „nepochybně odporný“ a zákaz k tomu. V druhé části zahraje hudbu k několika krátkým filmům současných tvůrců Aury Satzové, Bruna Forzaniho a Helene Cattetové.
Fléda (Štefánikova 24, Brno), v úterý 6. 5. ve 20.00.
–pf–
výtvarné umění
Veronika Holcová
Východisko malířské tvorby autorky mladší generace Veroniky Holcové (1973) spočívá v médiu kresby. Obrazy jsou pro ni především možností bezprostředního sebevyjádření, přičemž používá automatické a asociativní postupy, které posléze racionálně koriguje. Na základě náhodně vzniklého prvotního malířského či kresebného gesta, v podobě skvrny, tahu apod. rozvíjí obraz pomocí asociačního řetězce a vytváří tak jakési sítě autorské imaginace.
Proces permanentně proměnné vizuální komunikace je jedním z hlavních rysů jejích děl. Pracuje s oblíbeným tématem konfrontace světa fyzického a psychického, kde obě polarity smiřuje malířskými prostředky. Dlouhodobě, komplementárně k malířskému dílu rozvíjí volný cyklus automatických kreseb, které vykazují povahu deníkových záznamů s různě rozostřenou grácií. Autorka připravila projekt nazvaný Paměť. Představuje tu obrazy snových krajin a jinotajných situací, v nichž se ocitají hrdinky a hrdinové jejích příběhů, stejně jako bájná zvířata nebo lidoopi. Nasládlá forma obrazů tu ostře kontrastuje s potměšilým, místy melancholickým, místy krutým sdělením. Obraz se mění v otevřené jeviště, kde se přehrává epizodní scéna jednoho jediného dlouhého dramatu. Pozorný divák tuší, že autorka je na všem svým způsobem účastna.
Galerie Jiří Švestka (Biskupský dvůr 6, Praha 1), do 24. 5.
–pev–
Karel Došek v nové Galerii U Rytíře v Liberci
Dne 1. dubna 2008 zahájila v adaptovaných prostorách liberecké radnice provoz nová Galerie U Rytíře, která chce navázat na dlouholetou činnost Malé výstavní síně (1975–2008). O první výstavu byl záměrně požádán autor z Liberce – fotograf Karel Došek (1961), který pak v několika místnostech pod radničními sklepy uspořádal rozsáhlou retrospektivu svého díla. Soubor velkoformátových zvětšenin černobílých fotografií je průřezem z jeho tvorby za posledních dvacet let. Detaily temných zákoutí lesních krajin, brázdy polí protínající se s obzorem, spletité křoviny vystupující z neprostupné tmy nebo interiér venkovského barokního kostela jsou často prosvětlovány autorovými zásahy: bílými body, čárami a skvrnami. Ty velmi citlivě násobí intenzitu obrazu krajiny a z každého jejího výřezu, ať už je to chaotický shluk větví nebo padlý kmen stromu, vytvářejí tajemný vesmír určitého místa. Balík slámy je najednou víc než prostá sláma uvězněná ve válci; spíše útvarem vyjevujícím další skryté rozměry. Autorské zvětšeniny Karla Doška jsou pozoruhodné nejen dokonalostí dnes již víceméně opouštěné techniky, ale zejména nahlédnutím do citlivého spektra světla a tmy. Projekt lze zhlédnout v Galerii U Rytíře (nám. E. Beneše, suterén radnice, Liberec) do 10. 5.
–ll–