literatura
Jak to bylo s Máchou?
Na máchovském večeru, který pořádá Sdružení pro rudhyarovská studia a Společnost Ignáce Borna, bude uveden dokumentární film Pavly Slancové o osudech Máchova Máje, v němž je kromě jiného objasněno, jak to bylo doopravdy s jeho rukopisem.
Dále budou na astrologická, literární a historická témata související s K. H. Máchou přednášet Radmila Valtrová, Martina Lukášková a Pavel Turnovský.
Přednášková síň Národního muzea v Praze (Václavské náměstí 68, Praha 1), ve čtvrtek 19. 6. v 18.00.
Večer ženských hlasů
Na 3. ročníku multikulturního Večera ženských hlasů, který dává prostor vnímat a uvědomovat si různé druhy ženské literární kreativity, vystoupí spisovatelka Magdalena Platzová; hudebnice Miluš Kotišová, která bude interpretovat preludia skladatelky Vítězslavy Kaprálové, žačky Bohuslava Martinů; anglická básnířka Jane Kirwanová, těžící poslední roky poezii i ze zkušeností svého českého života, a originální saxofonistka a básnířka Julie Gübelová.
Studio Paměť (Soukenická 29, Praha 1), ve středu 25. 6. v 19.00.
–kk–
Beseda s Alešem Palánem
Loni vydaný rozhovor Aleše Palána se syny Josefa Floriana Janem a Gabrielem Být dlužen za duši (viz A2 č. 16/2008) byl nominován na cenu Magnesia Litera za publicistiku. Autor knihy rozmlouvá se dvěma pamětníky a účastníky staroříšského nakladatelství Dobré dílo, které vydalo několik stovek knih osobností pro českou literaturu zásadních, ale ve své době neznámých.
Knihkupectví Academia (Zámecká 2, Ostrava), ve čtvrtek 19. 6. v 17.00.
Autorské čtení Psího vína
Kateřina Bolechová a Ivo Harák uvedou dva hosty v pořadu, v němž pravidelně vystupují autoři sdružení kolem tradičního básnického almanachu.
Čítárna Unijazzu (Jindřišská 5, Praha 1), v pondělí 23. 6. po 19.00.
Hermann Broch a umění
Mezinárodní sympozium o jednom z nejvýznamnějších romanopisců 20. století se bude konat na půdě Rakouského kulturního fóra a Goethe-Institutu. Mezioborově zaměřená konference se soustředí na Brochovy zájmy v oblasti kultury v celé jejich šíři; Broch se zabýval jednotlivými druhy umění (architektura, výtvarné umění, hudba, divadlo, film), proto se sympozium zabývá především jeho teoretickými východisky. Konference bude probíhat v němčině. Bližší info na goethe.de/ins/cz/pra.
Goethe-Institut Praha (Masarykovo nábřeží 32, Praha 1) a Rakouské kulturní fórum (Jungmannovo náměstí 18, Praha 1), 26.–28. 6.
Básnivá koláž
Výstava, kterou připravila kurátorka Olga Stehlíková, představuje díla 26 předních českých básníků, kteří se kromě literární činnosti zabývají také koláží.
Většina zastoupených autorů patří do výrazné skupiny tvůrců experimentální poezie 60. let (např. Hiršal, Kolář, Juliš), výrazně zastoupeni jsou příslušníci Klubu konkretistů a Klubu konkretistů 2 (Adamus, Valoch). Mezi příslušníky několika generací samozřejmě nechybějí díla z doby počátků koláží, Jindřicha Štyrského a Karla Teigeho. Mezi autory nepatřícími k žádné skupině vynikají experimentální filmy Jiřího Golda a elektronické koláže Ladislava Nebeského.
Galerie Smečky (Ve Smečkách 24, Praha 1), do 12. 7., úterý – sobota 11.00 – 18.30.
–pa–
divadlo
Divadlo evropských regionů
V sobotu 21. června v deset hodin startuje v Hradci Králové představením Loupežník Osoblaha mezinárodní festival Divadlo evropských regionů. Desetidenní festival nabízí tradičně především divadlo, ale i besedy a večerní koncerty. Vedle českých a slovenských hostů vystoupí také divadla z Německa, Kanady, Ruska, Maďarska, Polska, Litvy, Itálie nebo Rumunska, a to na hlavní scéně Klicperova divadla, v Divadle Drak, Studiu Beseda i v šapitó v parku. Na straně domácích uvede například existenčně ohrožený Spolek Kašpar, kterému je věnovaný jeden festivalový den, Trilogii Elsinor. Do té patří inscenace Hamlet, Claudius a Gertruda a Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi. Jako zahraniční host se do Hradce po roce opět vrací italská režisérka Serena Sinigagliová – tentokrát s Aristofanovým Ženským sněmem slavného milánského Teatro Piccolo. Dalšího Hamleta přiveze ruské Divadlo U mostu, a to v režii v Česku domestikovaného Sergeje Fedotova. Za pozornost stojí i Osiřelý západ Martina Mc’Donagha od téhož divadla a režiséra. Divadlo evropských regionů probíhá od soboty 21. do pondělí 30. 6. v Hradci Králové.
Letní shakespearovské slavnosti
Ačkoliv kvalita inscenací Letních shakespearovských slavností vykazuje rok od roku spíše sestupnou tendenci, zůstávají slavnosti velkou a nepřehlédnutelnou akcí letní divadelní sezony – akcí navíc mezinárodní, rozkročenou mezi Prahou, Brnem a Ostravou v Česku a Bratislavou a Košicemi na Slovensku.
Ačkoliv je zjevné, že jsou slavnosti bez debaty komerční, svezly se s granty na vstupenku pražského magistrátu
a do letošního léta tak vstupují s téměř dvoumilionovou veřejnou finanční podporou. Na program se vrací Bouře s Janem Třískou nebo Kupec benátský s Bolkem a Annou Polívkovými či Othello – k vidění už nebudou Lucie Vondráčková a Michal Dlouhý v hlavních rolích, což může nepříliš zdařilé inscenaci jedině prospět. Z premiér stojí za upozornění dvojjazyčná česko-slovenská inscenace Antonia a Kleopatry, hry, která na jevištích příliš často k vidění nebývá. Čeští diváci se za ní však budou muset vypravit do Bratislavy, protože v domácí části slavností na programu chybí. Pražské příznivce Martina Huby snad potěší inscenace Smím prosit, Lady?, Macbeth Divadla Husa na provázku. Letní shakespearovské slavnosti probíhají od 25. 6. do 8. 9. v Praze, Brně, Ostravě, Bratislavě a Košicích.
Formanovská Cesta za Rusalkou
Bratři Formanové sáhli po Dvořákově Rusalce a přetvořili ji v Divadle Husa na provázku, ve vlaku i v plenéru v operní site specific. Cesta za Rusalkou – 1. čtená aneb Krátké pobývání v divadelních okolnostech plných malých zázraků – operní site specific zní celý název inscenace. Bratři Formanové jsou značka, která garantuje hravé divadlo, divadelní fantazii, často netradiční pojetí i prostory a osobní nasazení pro divadlo. Rusalka vyjíždí z Brna a končí v Bílovicích nad Svitavou. Inscenátoři doporučují vzít si teplé oblečení, deštník a karimatku. Svačinu slibují dodat ve vlaku. Rusalku uvádí Divadlo Husa na provázku (Zelný trh 9, Brno) v neděli 22. 6., v pondělí 23. 6. a v úterý 24. 6., vždy v 18.30.
–jb–
film
Letopisy Narnie: Princ Kaspian
Prvnímu dílu filmové ságy podle románů anglického spisovatele C. S. Lewise se v roce 2005 podařilo dokonale využít poptávku po fantasy titulech, vyvolanou přelomovým Pánem prstenů režiséra Petera Jacksona. První film ze série Letopisů Narnie vydělal skoro 800 milionů dolarů a na jeho úspěch se stejný tým tvůrců snaží navázat také druhým dílem. Letopisy Narnie:
Princ Kaspian opět vyprávějí o magické zemi za kouzelnou skříní, o čtveřici dětských hrdinů a jejich boji proti zlu. Kouzelnou zemi Narnii tentokrát sužuje občanská válka a jediným, kdo může pomoci, je mladý princ Kaspian (Ben Barnes). Spolu s ním se čtveřice hrdinů opět vydává do světa zaplněného mluvícími zvířaty, trpaslíky, rytíři, kentaury, satyry, vlkodlaky a dokonce minotaury. Režii si vzal znovu na starost Novozélanďan Andrew Adamson (Shrek, Shrek 2) a tvůrci pro natáčení opět využili našich barrandovských ateliérů. Exteriérové scény se pak natáčely poblíž Ústí nad Labem, a proto není žádným překvapením, že se v některých vedlejších rolích objevuje česká herecká výpomoc – Klára Issová se představí v roli odporné čarodějnice a „největší“ český herec Jiří Krytinář v obligátní roli trpaslíka. Vítané oživení pro jinak zdlouhavý a šablonovitý snímek.
Premiéra v ČR 19. 6.
–jj–
hudba
Něco mimo nás...
...tak zní název koncertu, kterým Komorní orchestr Akademie s dirigentem Pavlem Hryzákem připomíná sté výročí narození Miloslava Kabeláče (1908–1979). Kabeláč patří k nejvýraznějším českým skladatelským osobnostem 20. století, pro jeho osobitý sloh je typická strohá melodika a harmonie, důmyslná polyfonie a důsledná architektonika malých i velkých skladeb. Byl rovněž průkopníkem hudby pro bicí nástroje a elektroakustické hudby v Československu. Na koncertu zazní jedno z jeho stěžejních děl, passacaglia (skladba s obstinátním tématem v basu, které je opřádáno novými a novými kontrapunkty) pro velký orchestr Mystérium času, která bude doplněna Beethovenovou Symfoníí č. 5 c moll – Osudovou.
Kostel U Salvátora (Salvátorská 1, Praha 1), ve čtvrtek 19. 6. ve 20.00.
Výzkum a vývoj improvizačního kutilství
Sedmičlenný divadelní soubor Handa Gote a čtyřčlenná improvizační skupina B4 jsou těsně personálně spjaty – všichni hudebníci jsou zároveň členy divadelního sdružení.
Handa Gote (japonsky pájka) vytváří podmanivá představení na pomezí koncertu, zvukové instalace a divadla za pomoci nástrojů vyrobených z klávesnic a skříní počítačů, domácích diapozitivů, elektrických vláčků a dalších důvěrně známých zaprášených rekvizit, B4 přísahají na improvizovanou fúzi všech možných stylů od jazzu přes slovenský pop a dubovské instrumentálky až po opravdu nabroušený rock. Svůj přístup přirovnávají k polskému hnutí yass a německému krautrocku – nebát se experimentovat a živě prolínat vše myslitelné. Na společném večeru bude, kromě improvizovaného koncertu B4, možno zhlédnout první představení Handa Gote Noise, znějící jevištní instalaci hrající v závislosti na pohybech osamělé herečky, která se „rozkoukává“ v prostředí reagujícím na sebemenší podnět.
Klub Skutečnost (Francouzská 76, Praha 2), v sobotu 21. 6. ve 20.00.
Hudba bez obalu
Skladatelské sdružení Ateliér 90 se již téměř dvě desetiletí snaží o popularizaci soudobé vážné hudby. Své koncerty pravidelně koná v malostranském kostele a uvádí především komorní kusy. Program večera nazvaného Hudba bez obalu je následující: Martin Marek – Spadla větev na hada, Roman Z. Novák – La Pieta, Pavel Kopecký – Reminiscence, Věra Čermáková – Sólo pro housle, Vlastislav Matoušek – Trio „Třetihorní“ a Zbyněk Matějů – Background.
Kostel sv. Vavřince (Hellichova 18, Praha 1), v pondělí 23. 6. v 19.30.
–pf–
výtvarné umění
Nebojím se
Není u nás mnoho možností poznávat současné umění geograficky vzdálenějších zemí. Jednou z ojedinělých příležitostí je výstava I am not afraid/Nebojím se, představující soubor projektů absolventů a studentů fotografické školy The Market Photo Workshop v Johannesburgu.
Škola byla založena v roce 1989 proslulým fotografem Davidem Goldblattem. „Rukopis“ fotografů z tohoto uměleckého učiliště lze identifikovat především v tematickém zaměření na kritickou společenskou reflexi (situace Jihoafrické republiky v období tzv. postapartheidu). Projekt, který původně uspořádali rakouští kurátoři Christine Frisinghelliová a Walter Seidl na podzim roku 2007 v galerii Camera Austria v Grazu (Štýrském Hradci), má ambici přiblížit středoevropskému divákovi vybraný segment jihoafrického vizuálního umění orientovaného na závažné sociální a politické transformační otázky. V prostorách Langhans Galerie si můžete také zakoupit speciální katalog, kterým je monotematické sté číslo magazínu Camera Austria v originálním přebalu a s českými překlady textů.
Langhans Galerie (Vodičkova 37, Praha 1), do 17. 8.
Malba. Objekt. Video
Slovenský institut v Praze ve spolupráci s Nitranskou galérií pořádá výstavu nazvanou Malba. Objekt. Video/MB. MN. JF. RP. JK. Monogramista T. D.
Projekt představuje výběr z tvorby pěti autorů a jedné autorky, kteří se narodili, působí nebo žijí v Nitře a jejím okolí. I když geografické hledisko bylo jedním z hlavních kritérií výběru, díla zúčastněných umělců – představitelů tří generací – nabízejí reprezentativní a vyrovnanou sondu do současné slovenské umělecké scény, kterou charakterizuje nejen obnovený zájem o malířské médium, ale také stále pevná pozice objektu, instalace a videa. Malbu na výstavě reprezentují Milan Bočkay (1946), Jana Farmanová (1970), Rastislav Podoba (1975) a Juraj Kollár (1981), objekty Monogramista T. D. (1947) a video Miroslav Nicz (1963). Projekt probíhá v rámci programu Slovenská muzea a galerie v Praze, kurátorsky ho zaštítila Barbora Geržová. Slovenský institut (Jilská 16, Praha 1), do 1. 7.
–pev–
televize
Proti zdi
Idea panevropské koprodukce, která si z každého státu vezme to lepší, celkově srozumitelnější, a všechny části snímku přerovná v obecně jasné poselství, nemá ani tak blízko k opravdovému umění, jako spíše k tovární politické korektnosti. Německý režisér tureckého původu Fatih Akin svým debutem Proti zdi (2004) naopak ukázal, že nepříliš líbivý snímek o minoritní skupině německých občanů v sobě může nést mnohem víc obecných pravd než mnohé primárně „artové“ tituly. Turecká menšina v současném Německu je zmítána mezi dvěma póly – tradiční kulturou, která ve své původní podobě v jejich okolí už neexistuje, a novým uvolněným světem. Cílená srážka se zdí a neúspěšná sebevražda svede dohromady mladého Cahila (Birol Ünel) a dívku Sibel (neherečka Sibel Kekilliová), jež se zoufale pokouší získat vytouženou svobodu, prvotně znamenající nezávazné souložení. Sibel by ze zajetí rodinných tradic unikla formálním sňatkem, ale jak dlouho může zůstat pouze formální? Akin naštěstí nesklouzává k etnické romantické komedii a snímek Proti zdi je nakonec příběhem promarněných šancí, míjení se a pozdních setkání, z nichž zůstává v ústech jen podivná pachuť. Zcela zaslouženě byl pak oceněn na Berlinale 2004 a Evropských filmových cenách.
ČT 2, ve čtvrtek 19. 6. ve 23.25.
Filmopolis
Jedna z největších filmových událostí roku MFF v Cannes 2008 (14.–25. 5.) byla v českých médiích sice mírně reflektována, často ale pouze na úrovni Madonnina podprsenkového „skandálu“ či očekávané premiéry nového Indiana Jonese. Festival ale nabídl i mnoho dalších zajímavých titulů a akcí, včetně novinek Clinta Eastwooda (Changeling), Wima Wenderse (Palermo Shooting), Stevena Soderbergha (Che) či bratrů Dardennů (Mlčení Lorny). V rámci sekce Cinéfondation jsme měli tentokrát i českého zástupce. Mnoho informací, které vám o festivalu mohly uniknout, se dozvíte z dalšího dílu magazínu Filmopolis, který připravila Hana Cielová společně se Štefanem Uhríkem.
ČT 2, v sobotu 21. 6. ve 22.15 a v neděli 22. 6. v 10.00.
Temný obraz
Phillip K. Dick bude svými romány a povídkami více (Blade Runner, 1982) či méně (Impostor, 2001) talentované filmaře jistě ještě dlouhou dobu fascinovat. Vždyť témata rozpolceného vnímání reality, ztráty identity a následného odcizení, snu ve snu či humanismu a zásadních otázek lidství jsou univerzální a čím dál aktuálnější. Režisér Richard Linklater, jehož tvorba sahá od čistě konverzačních mikrodramat (Před úsvitem, 1995) až po satirickou obžalobu fastfoodů (Fast Food Nation, 2006), se rozhodl zfilmovat Dickův román Temný obraz (Scanner Darkly, 1977), jenž svou drogově přelévavou strukturou měl už od sedmdesátých let přídomek „nezfilmovatelný“ (což se týká i dalších autorových prací). Linklater se ale rozhodl skoro přesně zachovat původní příběh a ztvárnit ho na pomezí hraného a animovaného filmu díky technice rotoskopie (film je klasicky natočen a pak políčko po políčku překreslován). Společnost blízké budoucnosti uniká z všeobecného marasmu a sledování pomocí drogy D, se kterou státní aparát nesmlouvavě „bojuje“.
Skupinka kamarádů (Keannu Reeves, Robert Downey Jr., Woody Harrelson, Winona Ryderová) se dostane do hledáčku protidrogové policie, přičemž někdo z nich donáší. A policista Fred (Reeves) tak dostává za úkol sledovat sám sebe.
HBO, v neděli 22. 6. v 0.15.
–ph–
rozhlas
Španělský rok
Člen nejkatoličtější královské rodiny, infant Don Juan Manuel (1282–1348), považovaný za nejlepšího španělského prozaika XIV. století, napsal vedle mnoha naučných knih určených dobovému rytířstvu i nejvýznamnější dílo tamní středověké výpravné prózy, soubor povídek, přísloví, aforismů a sentencí Hrabě Lucanor (1335), lišící se od pozdějšího Dekameronu či Canterburských povídek „pouze“ naprostou nepřítomností erotických motivů. Jednotící rámec vzdáleně připomíná i Pohádky tisíce a jedné noci: titulní hrdina opakovaně prosí o pomoc svého rádce Patronia, který mu odpovídá výpravnými (a didakticky výživnými) exemply. K nejdůležitějším kompozičním i tematickým vzorům však patří latinský soubor orientálních povídek Disciplina clericalis (pol. 12. století) a španělský překlad indické Paňčatantry, pořízený v polovině 13. století Juanovým strýcem, proslulým učencem Alfonsem X.
ČRo 3 – Vltava, pondělí 23. 6. až čtvrtek 26. 6., vždy ve 23.00.
Poezie je překonáním imaginace
Yves Bonnefoy (1923) vstoupil na literární scénu v polovině čtyřicátých let. Mihl se surrealistickou skupinou (rozchod v roce 1947), nadchl se pro Šestova, Kierkegaarda a Bataille – studoval též filosofii u Jeana Wahla, J. Hyppolita a u Bachelarda – a dnes je patrně nejuctívanějším z žijících francouzských básníků – zřejmě pro onu „veskrze kulturní úctu k formě, která uzavírá blesk do sametového pouzdra“ (Alain Jouffroy). V češtině vyšly dvě knihy jeho filosoficky závažných básní – raných a nejnovějších – a jeden výbor z esejů. Bonnefoy opakovaně zavítal na pražský festival spisovatelů. Fragmenty z rozhovoru uskutečněného v roce 2005 s M. Doležalem a P. Turkem byly adaptovány pro rozhlasový pořad Psáno kurzívou, v němž nestorovi poezie 20. století propůjčí hlas jiný nestor – Rudolf Pellar.
ČRo 3 – Vltava, v úterý 24. 6. v 10.00.
Klub rozhlasové hry
Magdalena Frydrychová (1982) má na svém kontě již čtyři dramatické texty, z nichž první dva, Panenka z porcelánu a Na věky, vznikly ještě během jejích studií na DAMU (obor činoherní dramaturgie). Za druhý jmenovaný a za rozhlasovou hru Hřiště obdržela studentskou Cenu Evalda Schorma 2007. Soubor Švandova divadla letos nastudoval její zatím poslední opus Dorotka. Hřiště, sázející (jako ostatně celá autorčina tvorba) na poetiku něžné krutosti a minimalistickými výrazovými prostředky exponující tragikomiku maloměstského života, plného neuskutečněných snů, bylo psáno pro pořad Čajovna (dramaturgyně Kateřina Rathouská), kde mělo premiéru koncem dubna loňského roku. Hlavních rolí se pod vedením Lukáše Trpišovského zhostili Josef Polášek (Josef), Dana Batulková (Marie), Jakub Prachař (Fanda) ad.
ČRo 3 – Vltava, v úterý 24. 6. ve 21.30.
–mc–
jb – Jana Bohutínská / jj – Jan Jílek / kk – Karel Kouba / mc – Miloslav Caňko / pa – Petr Andreas / pf – Petr Ferenc / ph – Petr Hamšík / pev – Petr Vaňous