literatura
Sto let Spolku českých bibliofilů
Na výstavě připravené ke stému výročí založení SČB je možné vidět průřez bibliofilské práce a vydávání krásných knih od začátku 20. století, motto výstavy zní Česká bibliofilie – nedílná součást národní kultury. Činnost spolku, jehož čestnými členy byli např. C. Bouda, M. Švabinský, F. Kobliha, K. Lhoták, K. Svolinský, B. Hrabal či J. Seifert, nebyla od roku 1908 přerušena, a jde tak o jeden z nejdéle soustavně fungujících spolků zaměřených na knižní a grafickou tvorbu v Evropě.
Památník národního písemnictví (Strahovské nádvoří 1, Praha 1), od 18. 6. do 31. 8.
Mezinárodní setkání spisovatelů v Pardubicích
Setkání pořádané Obcí spisovatelů se bude skládat ze dvou bloků: dopoledne proběhne odborná konference na téma Agresivita a násilí v jazyce, médiích, literatuře a společnosti, provázená diskusí o této problematice, a večer autorská čtení. Referáty přednesou Oldřich Uličný, Pavel Říčan, Daniela Fischerová, Eva Kantůrková, Ivan Štampach, Lidmila Pekařová a další, autorská vystoupení budou mít dramatička a spisovatelka Daniela Fischerová, spisovatel Wolfgang Sréter, básník a překladatel Marián Hatala, polský bohemista Leszek Engelking nebo básník a hudebník Jiří Dědeček.
Radnice města Pardubice (Pernštýnské náměstí 1, Hudební sál, Pardubice), v sobotu 28. 6. konference 9.00–12.00 a 13.00–16.00; Východočeské divadlo (U Divadla 50, Pardubice), v sobotu 28. 6., diskuse u kulatého stolu 17.00–18.30, autorská čtení 19.00–20.30. Trvání akce včetně úvodní prezentace od 27. 6. do 29. 6.
Měsíc autorského čtení
Na největším českém literárním festivalu se letos představí 32 domácích literátů a 32 literátů z Kanady (19 anglofonních a 13 frankofonních), přičemž každý den vystoupí jedna česko-kanadská dvojice. První čtení je symbolicky připraveno na 1. 7., Den Kanady (Canada Day, Fête du Canada); proběhne v 18.00. V neděli 20. 7. oslaví na festivalu osmdesáté narozeniny Pavel Kohout, kterému je letošní ročník festivalu věnován. Letošní Měsíc autorského čtení doprovodí dvě výstavy: v Galerii Katakomby v podzemí budovy Centra experimentálního divadla (Zelný trh 9, Brno) výstava Slovem i obrazem, zaměřená na fenomén autorského propojení výtvarné a slovesné tvorby, a ve foyeru alžbětinské scény (Zelný trh 9, Brno) budou k zhlédnutí fotografie Oldřicha Škáchy, zachycující život Pavla Kohouta. Informace a program na adrese autorskecteni.cz/2008/, kde bude možné autorské večery sledovat on-line.
Divadlo Husa na provázku (Zelný trh 9, Brno), od 1. 7. do 31. 7.
–pa–
Večírek nakladatelství Frak
„Frak je fenomén: nakladatelství, stanice, hostel, záchytka, studio, útulný byt, butik, kupé, ostrov i city plné sympatických obyvatel“ – Ondřej Horák, Lidové noviny. Na večírku zahraje písničkář Jiří Konvrzek.
Café Fra (Šafaříkova 15, Praha 2), v pátek 27. 6. v 19.30.
–kk–
divadlo
Emily
Veronika Švábová se svou skupinou Handa Gote přichází s předprázdninovou premiérou Emily – I Find Extasy in Living. Handa Gote pracuje experimentální metodou – zkoumá pohyb v interakci s technikou, kostýmem, světlem, předměty. Švábová spolupracuje s Tomášem Procházkou, který je spojený také s alternativně loutkovým souborem Buchty a loutky. Mainstreamu pohybově tanečního divadla se Švábová vymyká právě především experimentální povahou svých projektů, propojením tance a techniky. Její souputnicí byla například Petra Hauerová, experimentující s laserem, která se ale v poslední době umělecky odmlčela. Novinka Handa Gote je k vidění v divadle Alfred ve dvoře (F. Křížka 36, Praha 7) od 26. do 28. 6., vždy ve 20.00.
Dracula
Zdá se, že upíří tematika je nesmrtelná a láká nejen filmaře, ale také divadelníky. V devadesátých letech minulého století vplul upíří evergreen Brama Stokera na domácí jeviště v muzikálové podobě, na níž se podíleli Zdeněk Borovec, Karel Svoboda, Richard Hes, Jozef Bednárik a Theodor Pištěk. Vloni v zimě knihu po letech dramatizoval a režíroval David Jařab v Divadle Komedie pod názvem Nosferatu. Na konec divadelní sezony se Stokerův román stěhuje na divadelní loď Tajemství bratří Formanů, kde ho uvádí Divadlo Aqualung. Inscenátoři slibují hrůzu a romantiku a ptají se, jestli nejsou upíry lidé 21. století. Pokud se takové srovnání podaří nastínit jinak než v rovině klišé, bude na co se dívat. Jisté ale je, že záliba v hororu, případně krvi na domácích jevištích poměrně bují. Jeden příklad za všechny: Panočka Niny Sadur v Aréně Ostrava (a nedávno také hostování stejnojmenné inscenace permského Divadla u Mostu) v režii Sergeje Fedotova, která je opravdu jen pro silné nátury. Dracula se uvádí na lodi Tajemství Divadla bratří Formanů v kotvišti nad Libeňským mostem (pod budovou Lighthouse, Jankovcova ul., Praha 7) v pátek 27. 6. a v sobotu 28. 6., vždy ve 20.30.
Apostrof
Mezinárodní festival nezávislých a amatérských divadel Apostrof, který organizuje divadlo Lucerna MB, vstupuje do 10. ročníku. Ten se koná střídavě v Divadle v Celetné a v divadle DISK. Na programu jsou slibní zahraniční hosté. Studenské divadlo Tartu přiveze z Estonska Psychózu 4.48 Sarah Kaneové, která se v Česku na začátku Dočekalovy éry dostala dokonce na jeviště pražského Národního divadla. Divadlo Vstreča z ruského Kemerova uvede Město, ve kterém jsem, jehož autorem je Ivan Vyrypajev, pocházející z Irkutska. Ačkoliv současná ruská dramatika už si cestu na česká jeviště našla (například Oleg a Vladimír Presňakovové), Vyrypajeva zatím bohužel známe spíše z rozhovorů než inscenací. Třeba se budou domácí divadelníci inspirovat. Divadlo neslyšících u nás není nic neobvyklého, mexické Teatro Carpa Carlos Ancira však přiveze divadlo pro nevidomé – divadlo pro chuť, čich, hmat a sluch. Zároveň je na programu Apostrofu také klasika, jako Brecht, Shakespeare či Sofoklés. Koná se od 27. 6. do 1. 7. v Divadle v Celetné (Celetná 17, Praha 1) a Divadle DISK (Karlova 26, Praha 1).
–jb–
film
(Is it really) Wanted?
Poslední červnový týden je na distribuční kinopremiéry každoročně dosti chudý, protože většina snímků si svou premiéru chce užít v rámci karlovarského filmového svátku (namátkou například dokument René Heleny Třeštíkové či Zapomenuté transporty do Estonska; očekávaný velkofilm Bathory Juraje Jakubiska či klubový snímek Nesahejte na sekeru Jacquese Rivetta). Premiérově lze tedy do kina tento týden zajít pouze na Wanted, což svým názvem možná nevystihuje tak úplně, co bychom v kinosále zhlédnout skutečně chtěli či měli. Wanted patří k populárním komiksovým adaptacím, v nichž dochází od Supermana ke stále stejné zápletce – obyčejný zašlápnutý nýmand v sobě objeví superhrdinské schopnosti a začne díky nim zachraňovat lidstvo. V případě Wanted hrdina Wesley Gibson ve svých třiceti letech převezme rodinnou živnost a následuje cestu svého otce, nájemného vraha. Jeho boj však rozhodně nebude ve jménu dobra. Jméno Timura Bekmambetova, režiséra ruských pokusů o žánr thrilleru s prvky hororu Noční hlídka a Denní hlídka, dává tušit, v jakém stylu se snímek bude odehrávat. Oproti původnímu komiksu s pozoruhodnou kresbou J. G. Jonese, jenž u nás koncem minulého roku vyšel v nakladatelství Crew pod názvem Mrtvý nebo živý, můžeme od filmového přepisu čekat spíše žánrový i stylový chaos, typický pro předchozí režisérovu „tvorbu“, a také řadu scén, které se natáčely v České republice. Pozoruhodná je na Wanted snad jediná věc – jak přemluvil ruský režisér tolik exkluzivních amerických herců (Angelina Jolieová, Morgan Freeman, James McAvoy ad.), aby hráli v jeho americkém debutu.
Premiéra v ČR 26. 6.
–kb–
Současné Rusko poprvé v Praze
V Praze se bude poprvé konat Přehlídka současných ruských filmů. Během čtyř předprázdninových dní mohou diváci zhlédnout ruské snímky posledních dvou let, rozkročené mezi různé žánry – od detektivního dramatu Nostalgie po budoucnosti (2009) režiséra Sergeje Tarasova přes černou komedii Znázornit oběť (2006) režiséra Kirilla Serebrennikova až po lyrickou komedii Pitěr FM (r. Oksana Byčkovová, 2006), která přehlídku zahájí. Vstup na všechny projekce je navíc zdarma a po každé budou probíhat setkání ruských filmařů s diváky. Více na svetozor.cz.
Kino Světozor (Vodičkova 41, Praha 1), 24.–27. 6.
Filmový výlet na západní pobřeží Francie
Ve Francii se každý rok pořádá obrovské množství různých přehlídek a festivalů nejrůznějšího záběru, ale i kvality. Mezinárodní přehlídka filmů v La Rochelle ale patří se svým 36. ročníkem k tradičním akcím. Organizátoři připravili kolekci filmů Wernera Herzoga, Mikea Leigha či Raymonda Depardona, úplné retrospektivy děl Ericha von Stronheima a Josefa von Sternbergha, šest jinak naprosto nedostupných pokladů z finské cinematéky či předpremiéry nových snímků, například letošního vítěze Prix de la Jeunesse z Cannes (Ceny mladých) Tulpan kazašského režiséra Sergeje Dvortsevoje, novinku Atoma Egoyana Adoration nebo italský snímek Gomorra držitele Velké ceny z Cannes, režiséra Mattea Garroneho. Více informací na festival-larochelle.org.
La Rochelle, Francie, 27. 6. – 7. 7.
–ph–
hudba
Krákoral králi chorý chorál
Tradiční undergroundový festival Krákor se letos uskuteční v zámeckých prostorách. Hvězdou festivalu jsou bezesporu brněnští Ser un Peyjalero, legenda první poloviny devadesátých let, obnovená na krátkou sérii čtyř koncertů. Jejich hudbu, oscilující mezi rytmickými postupy brněnské alternativní scény a jemností ne nepodobnou třeba Legendary Pink Dots, známe ze tří alb; z internetových diskusí je patrné, že se na koncerty svých hrdinů chystá spousta posluchačů z celé republiky. Dále účinkují dobře známé kapely, křísící tu důstojněji, tu méně důstojně ducha plastikovského undergroundu: olomoucké improvizační Špinavé spodní prádlo a jeho punkoví souputníci Havárna, pražští vtipálkové New Kids Underground a o něco méně rozjásaný Skrytý půvab byrokracie, znovuobnovený brněnský Čvachtavý lachtan, vedený Tomášem Vtípilem, jedním z nejtalentovanějších mladých českých hudebníků, jehož akční rádius sahá od členství v DG 307, kde hraje na housle, až k laptopovým improvizacím a hlukům.
Prostory zámku Radešín (okr. Žďár nad Sázavou) od 27. do 29. 6.
Zákon jsme my
Je pro vás Nick Cave příliš usedlý? Country zahraná jako nejzběsilejší punk-rock. Šestice O‘Death z New Yorku vydala před rokem debut Head Home na malé značce Ernst Jennings Records a od té doby táhne publikum po stovkách duší. Trochu připomíná hospodské punkery The Pogues. Mocná a nekontrolovaná energie kapely, k tomu jasně čitelný a vynalézavý rukopis frontmana Grega Jamieho, sypajícího z rukávu morbidní songy, které jako by vypadly ze zpěvníku potrhlého kazatele z doby Divokého západu – to vše dělá z O‘Death opravdovou senzaci.
Klub 007 Strahov (areál kolejí ČVUT, Chaloupeckého 7, Praha 6),
v úterý 1. 7. v 19.30.
Tataři!
O den později se na stejném místě uskuteční koncert amerického tria Genghis Tron. Skupina, sídlící nyní ve Filadelfii, kombinuje doom metal s nejrůznějšími odnožemi elektronické hudby, jako je ambient, electronic body music či industrial, a s grindcorovou urputností. Název, odvozený od jména slavného nájezdníka Čingischána, odráží sílu, nespoutanost a majestátnost, které se trio pokouší vyvolat svým zvukem.
Klub 007 Strahov (areál kolejí ČVUT, Chaloupeckého 7, Praha 6), ve středu 2. 7. v 19.30.
–pf–
výtvarné umění
Diplomanti AVU 2008
V prostorách Veletržního paláce Národní galerie v Praze se představují čerství absolventi celkem osmnácti ateliérů pražské Akademie výtvarných umění. Letos budou vystavena díla od 42 studentů, kteří úspěšně zakončili své studium v ateliéru malby, kresby, grafiky, sochařství, restaurování, architektury, nových médií, konceptu, monumentální a intermediální tvorby. Kurátorsky letošní ročník přehlídky diplomantů ošetřil Jiří T. Kotalík a Milan Perič. Výstava se koná pod záštitou ministra kultury Václava Jehličky a lze ji navštívit na adrese Dukelských hrdinů 47, Praha 7, až do 31. 7. Jako každoročně vydává AVU k této akci doprovodný katalog.
Die Gehilfen
Aktivní instituce Galerie Klatovy/Klenová přichází opět s projektem, který překračuje hranice západočeského regionu. Projekt Die Gehilfen, jehož název si jeho protagonisté vypůjčili od švýcarského spisovatele Roberta Walsera (titul románu), kombinuje autory, kteří se nějakým způsobem ve své tvorbě zabývají nebo vyrovnávají s geometrismem, minimalismem a abstrakcí. Těmito vzájemnými „pomocníky“ v otázkách, kam až s abstrakcí dojít a kudy se zase vracet zpět k figuraci a příběhu, jsou Jan Šerých (1972), Evžen Šimera (1980), Pavel Štýbr (1957), Jiří Skála (1976) a Michal Pěchouček (1973), který je zároveň vedle kurátorky Edith Jeřábkové spoluautorem výstavní koncepce a zároveň „největším mimozemšťanem abstrakce“, jak praví tisková zpráva. Projekt lze zhlédnout v Galerii U Bílého jednorožce (Náměstí míru 149/I, Klatovy) do 27. 7.
–pev–
televize
Úžasňákovi
3D počítačová animace a Studio Pixar jsou dvě věci, které paří neodmyslitelně k sobě. Animované filmy, které studio za dobu své existence vytvořilo, patří právem k tomu nejlepšímu, co na tomto poli můžete zhlédnout. Pečlivě vyvážený mix originálních nápadů, využití žánrů a rodinné zábavy, při níž se osoby starší deseti let nenudí, se trochu posunul s příchodem režiséra Brada Birda. Bird, jenž debutoval v celovečerní kategorii s originálním, leč chladně přijatým Železným obrem (1999), dostal v Pixaru volnou ruku při tvorbě příběhu o rodince superhrdinů, kteří se musejí skrývat jako běžní občané. Vláda totiž veškeré superhrdinské aktivity postavila mimo zákon (srovnejte s kultovním komiksem Alana Moorea Strážci), a tak se pan Úžasňák nudí v každodenní rutině pojišťováka. Jednoho dne ale přijde tajná výzva… Úžasňákovi (2004) samozřejmě pokračují v modelu zábavy pro celou rodinu, Bird do nich ale vložil mnohem dospělejší pohled, spočívající ve vyvážených žánrových či popkulturních citacích (zejména bondovky); nalezneme zde však i neskrývané, třebaže groteskní násilí a spektakulární scény, které byste si přáli jednou vidět i v hraném filmu.
Nova, v sobotu 28. 6. ve 20.00.
Million Dollar Baby
Režisérský a herecký veterán Clint Eastwood před nedávnem představil v canneské soutěži svůj poslední snímek Changeling (2008), na který si budeme muset patrně ještě nějaký čas počkat. Uvidíme, zda se zařadí mezi jeho nesporně kvalitní filmy posledních let, mezi nimiž ční například čtyřoscarový Million Dollar Baby (2004). Eastwood v něm vstupuje na klasický půdorys boxerského žánru o dívce, jež si musí pílí a rozhodností proklestit cestu ke slávě. Na první pohled se zdá, že jedinou změnou oproti stereotypu podobných snímků je žena v hlavní roli, urputná servírka Maggie (Hilary Swanková), která si chce dokázat, že na to má. Stárnoucí trenér (Eastwood) o tom ale nechce ani slyšet, až ho nakonec přesvědčí bývalý boxer a přítel Eddie (Morgan Freeman). Eastwood se naštěstí úspěšně vyvaruje nabízejících se klišé, a přestože základ snímku zůstává stejný jako u jiných boxerských dramat, v jeho režii vůbec nemáme pocit, že by se nudně opakoval. Scénář Paula Haggise nakonec spíše než prostor ringu prohlubuje tematiku rozhodnutí začít v našich životech něco nového i něco důležitého skončit.
ČT 1, v sobotu 28. 6. ve 23.20.
Vtáčkovia, siroty a blázni
Na blížícím se filmovém festivalu v Karlových Varech čeká na česko-slovenského režiséra Juraje Jakubiska Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. V rámci festivalu proběhne i premiéra jeho dlouho očekávaného snímku Bathory (2008), takže není od věci se vrátit do režisérova zlatého období na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, kdy vytvořil trojici snímků Zbehovia a putnici (1968), Vtáčkovia, siroty a blázni (1969) a Do videnia v pekle, priatelia (1970). Všechny tři filmy putovaly záhy po svém vzniku do trezoru, odkud se až do převratu nedostaly. Jejich nekompromisní alegoričnost a surrealistická nevázanost, s níž v prostředním filmu Vtáčkovia, siroty a blázni kreslí příběh tří bláznivých postav, pro něž je šílenství únikem před krutostí okolního světa, dodnes fascinuje. Jakubiskova imaginace vytváří až malířské kompozice obrazů, v nichž se odehrávají situace na pomezí snu, cirkusu a bláznovské hry.
ČT 2, ve středu 25. 6. ve 20.30.
Ospalá díra
Tvorba režiséra a výtvarníka Tima Burtona je do velké míry ovlivněna brakovou žánrovou tvorbou, ať už se jedná o klasické horory studia Universal či Hammer, sci-fi padesátých let či gotický román. Imaginace šíleného výtvarníka jej přímo předurčuje k tvorbě krásně pokřivených světů, v nichž se střetává přízemní racionalita a odpoutané nadpřirozeno. Ospalá díra (1999), nejnovější z mnoha adaptací knihy Legenda o Ospalé díře od Washingtona Irvinga, je krásným příkladem pocty horovému žánru; pastiš, jenž je z dnešního pohledu mnohem kvalitnější než jeho předobrazy. Do zastrčené „díry“ přijíždí na konci 18. století mladý detektiv Ichabod Crane (Johny Depp), aby vyšetřil několik vražd, jejichž obětem někdo sťal hlavu. Všichni místní si myslí, že násilnosti má na svědomí bezhlavý rytíř, jehož legenda je v okolí stále živá.
Nova, v pátek 27. 6. ve 23.45.
–ph–
rozhlas
Klub rozhlasové hry
Proslulý Dopis Otci, napsaný v listopadu 1919 Franzem Kafkou a v devadesátých letech přeložený do češtiny Gabrielou a Jiřím Veselými, se dramatizaci nenabízí pouze jako monolog: V textu nalézáme repliky vkládané do úst plánovanému adresátovi – citáty slyšeného i představy všeho, co ještě může být řečeno. Z toho vycházely Karla Štormová Štaubertová s dramaturgyní Janou Paterovou, která svébytnou rozhlasovou adaptaci palčivého vyřizování rodinných účtů zrealizovala roku 2005. Hudební doprovod je dílem skladatele Jaroslava Šťastného a pěvce Petra Matuszka. Role pisatele se zhostil Jan Šťastný, starého Hermanna Kafku si zahrál Alois Švehlík.
ČRo 3 – Vltava, v úterý 1. 7. ve 21.30.
Músa ar Rueli
Tak zní jméno šejcha žijícího na přelomu 19. a 20. století u beduínského kmene Rwala. Narodil se jako selský synek Alois Musil (1868), studoval bohosloví v Olomouci, v Jeruzalémě, a v Bejrútu. Ve třiceti letech ohromil svět objevem raně středověkého pouštního paláce Kusejr Amra s dochovanými barevnými freskami. Za světové války vyvíjel špionáž ve prospěch Turecka a Rakousko-Uherska. Jako zpovědník poslední císařovny Zity měl vliv i na Karla I.: zasadil se za amnestii pro Kramáře, Rašína a spol. Proto se mohl solidně akademicky i kulturně-politicky etablovat i za první republiky. Zapsán Americkou geografickou společností do síně slávy – vedle Marka Pola a Livingstona, trávil zbytek života (do roku 1944) psaním vědeckých, popularizačních i beletristických knih. Sedmidílný pořad o jeho životě a díle připravil a úvodem opatřil Jan Slavětínek, v režii Michala Bureše čte Josef Bartoň.
ČRo 3 – Vltava, pondělí 30. 6. až pátek 4. 7., vždy od 23.00.
Celestina
Autorem prvního španělského dramatu (sklonek 15. století), a hned jednoho z nejvýznamnějších, je Fernando de Rojas. Jde o text v nejednom ohledu mezní: prolínají se zde prvky literatury středověké a renesanční, tragika s komikou, španělsko-maursko-židovský realismus s italskou fabulační rafinovaností. Hlavními hrdiny, jak napovídá původní titul „Tragikomedie Calista a Melibey, složená pro pokárání pošetilých milenců“, jsou vášnivý mladík, lehce parodovaný ve své afektovanosti, a ctnostná dívka, reprezentantka vroucího citu v nejvznešenějším vydání. Častěji užívaný název hry zase akcentuje postavu prohnané čarodějky, která se stala podobně příslovečným typem jako všichni donkichoti a donchuáni – i ona se píše s malým „c“. Překlad Eduarda Hodouška upravil Jiří Kamen. V roce 1992 hru natočila Hana Kofránková s Jiřinou Jiráskovou, Taťjanou Medveckou, Ivanem Řezáčem ad.
ČRo 3 – Vltava, v sobotu 5. 7. ve 14.00.
–mc–
jb – Jana Bohutínská / jj – Jan Jílek / kb – Kamila Boháčková / kk – Karel Kouba / mc – Miloslav Caňko / pa – Petr Andreas / pf – Petr Ferenc / ph – Petr Hamšík / pev – Petr Vaňous