Petr Nedoma, dosavadní ředitel Galerie Rudolfinum, prozatím, do konce roku, zůstává ve své funkci. Zásluhu na tom mají také protesty odborné veřejnosti. Všem je však jasné, že vyhráno ještě zdaleka není.
Na tiskové konferenci ve středu 24. června 2009 ve Sloupovém sále Rudolfina bylo nebývale živo. Umělci, studenti, novináři, teoretici i další zúčastnění sem přišli s jasným cílem, zasadit se o neodvolání Petra Nedomy z ředitelské pozice. Úmysl odvolat Nedomu naznačil nově jmenovaný a 1. července nastupující ředitel České filharmonie Vladimír Darjanin, do jehož kompetence bude galerie spadat. Poté, co Darjanin slavnostně prohlásil, že Nedomu prozatím neodvolá, část publika se zvedla a s výrazem zadostiučinění ve tváři odešla. Ani následná diskuse však nebyla nezajímavá.
Odvolávání po česku
Vyhrocené tiskovce předcházelo několik akcí nespokojené veřejnosti, které byly snad i vyvrcholením událostí poslední doby. Z libovůlí pramenící odvolávání personálu státních galerií se totiž stává běžnou věcí: připomeňme odvolání ředitele Galerie Klatovy/Klenová Marcela Fišera, úspěšně působícího osm let, Radou Plzeňského kraje (16. 3. 2009), protože prý s ní špatně komunikoval, či vyhazovy v Galerii hlavního města Prahy, kde v červenci 2008 dostali kurátoři okamžitou výpověď na základě auditu prováděného zřizovatelem instituce, magistrátem. Zatímco v GHMP vše dopadlo dobře, bylo vypsáno výběrové řízení a na místo hlavního kurátora opět usedl původně vyhozený Karel Srp, v případě Galerie Klatovy/Klenová se čeká: výsledek v červnu vyhlášeného výběrového řízení by měl být znám teprve v průběhu léta. Odlišná, i když také nepříliš demokratická byla situace okolo odvolání Milana Mikuláštíka z pozice kurátora Galerie NoD Linhartovou nadací (A2 č. 11/2009). Snad na situaci něco změní nová Rada pro umění, z odborníků složený poradní sbor ministra kultury, která se poprvé sešla 24. června, a která by měla mimo jiné napomoci stanovit způsoby hodnocení práce příspěvkových organizací a zabývat se také šíří pravomocí jejich ředitelů.
Veřejný odpor
Poté, co byla zveřejněna informace, že s nástupem Darjanina, jmenovaného v listopadu 2008, možná skončí ředitel Galerie Rudolfinum, rozpoutala se vlna nevole: vmžiku vznikla internetová petice (22. června), ministru kultury Václavu Riedlbauchovi odešlo několik protestních dopisů a studenti fotografie VŠUP zformovali na portálu Facebook skupinu vyzývající k účasti na zmíněné tiskovce („Přijďte poděkovat panu Darjaninovi, že Petra Nedomu z funkce ředitele Galerie Rudolfinum neodvolá!!!“). Podobnou výzvu s titulkem „Nedomu nedáme!“ rozeslal přes mailinglist ArtsInfo výtvarník Krištof Kintera. V dopisech (Uměleckohistorická společnost pod vedením Mileny Bartlové ten svůj odeslala 19. června, malíř Vladimír Kokolia 21. června a skupina kritiků vedená Vlastou Čihákovou-Noshiro a Hanou Larvovou z České sekce AICA 23. června) vesměs signatáři zdůraznili dosavadní úspěšné působení Petra Nedomy v čele galerie a upozornili, že ředitel veřejné kulturní instituce by měl postupovat „podle pravidel dobré praxe, byť mu je, bohužel, zákon nepředpisuje povinně“, tedy když už odvolávat, tak nejprve zhodnotit situaci a poté „vypsat řádné výběrové řízení s respektovanou výběrovou komisí“ (dopis Uměleckohistorické společnosti).
Důvěra, profesionalita, loajalita
Jedinou kritikou Nedomy, kterou Darjanin naznačil, byl údajný špatný marketing a hospodaření galerie. Zatímco Nedoma tvrdí, že hospodaří přinejmenším s vyrovnaným rozpočtem, Darjanin svou kritiku nedokázal obhájit. Pouze vágně zmínil změnu ve strategii propagace galerie, v níž je nyní kladen větší důraz na internet. Odmítl komentovat i své další (údajné) výroky, jako například spekulaci, že Nedomu by ve vedení Galerie Rudolfinum měla nahradit historička umění a odbornice na umělecké sklářství Sylva Petrová, s níž se Darjanin zná ze svého působení generálního komisaře české účasti na Expu 2005. Tvrdil, že toto jméno médiím „nikdy, nikdy, nikdy neřekl“, anebo „když už, tak jsem se bavil s daleko více lidmi, než je Sylva Petrová“.
Darjanin na tiskovce také prohlásil, že hlavními požadavky na vlastní spolupracovníky jsou důvěra, profesionalita a loajalita. První slova nově nastupující vrchní ředitelky Kateřiny Růžičkové, že jejím hlavním úkolem bude především „naplňování vize a projektů pana generálního ředitele“, byla odměněna pobaveným potleskem a pískotem publika, na což reagoval Darjanin výhrůžkou, že „když to bude takhle pokračovat, tak vstanu a odejdu“. („Jako Paroubek, hele,“ ozvalo se z publika, které propuklo v ještě hlasitější, asi třicet vteřin trvající potlesk a pískot.) Darjanin poté vyzval ředitele Nedomu, aby představil program galerie do konce roku. Nedoma nejprve poděkoval za podporu a poté vyjádřil znepokojení, zda se mu podaří dostát tak velkým očekáváním. Snad bude mít příležitost se o to alespoň pokusit.
Proč to odvolání?
Jak zdůrazňují všichni kritici plánovaného odvolání, Nedomovi, který do své funkce nastoupil na základě úspěšného konkursu v roce 1993, se povedlo vytvořit z Galerie Rudolfinum patrně nejrespektovanější místo pro vystavování současného umění v Česku. Pravidelně zde představuje světová jména uměleckého světa přehlídkami, které často vznikají přímo pro prostor galerie; výjimkou není ani právě probíhající výstava Spodní proud. Své zásadní výstavy tu měli i čeští autoři František Skála či Petr Nikl (oba členové petičního výboru za neodvolání). Nedomu jmenoval ředitelem ministr kultury a pod ministerstvo Galerie Rudolfinum zpočátku spadala. Od roku 2002 je ředitel galerie přímo podřízen generálnímu řediteli České filharmonie, která je příspěvkovou organizací ministerstva kultury.
Na základní otázku, proč nápad na bleskurychlé odvolání vlastně vznikl, poukazující na fakt, že by tím nutně došlo k narušení kontinuity a finančním ztrátám, nemluvě o poškození pověsti galerie i samotného Nedomy, Darjanin odmítl odpovědět. Vlastně se odmítl vyjádřit téměř ke všem nepříjemným dotazům – s odvoláním na to, že za tři měsíce představí svůj plán na další tiskové konferenci. Nepřímo však doznal, že své rozhodnutí změnil po rozhovoru, na který ho den předtím společně s Nedomou pozval zástupce ministerstva kultury z oboru umění a knihoven František Zborník. Ten podle vlastních slov na schůzce Darjanina požádal, aby mu do konce srpna předložil návrh odborného týmu, „který by pomohl vyhodnotit činnost galerie a napomohl v rozhodování o jeho budoucnosti“. Na dotaz z publika, proč by složení této komise měl navrhovat sám Darjanin, nedal nikdo odpověď.
Co bude dál
Vladimír Darjanin, který by měl ve funkci setrvat následujících šest let, převzal na tiskovce petici s podpisy. Petr Nedoma může do konce letošního roku pokračovat ve výstavním programu. Jak řekl, co bude dál, není úplně jasné. Představil nicméně některé své plány: připravuje například retrospektivu Georga Baselitze, výstavu Billa Violy, koncipovanou speciálně pro Galerii Rudolfinum, mezinárodní přehlídku dekadentních tendencí v současném umění. Na stránkách ministerstva kultury si můžeme přečíst vyjádření ministra, který rozhodnutí neměnit v tuto chvíli obsazení postu ředitele galerie vítá a doporučuje, aby případné změny doprovázel jiný postup. Reakce odborné veřejnosti byla podle ministra oprávněná. Více se tedy dozvíme za tři měsíce, na konferenci, která bude dle Darjaninových slov „daleko více vybraná“. Poslední mrazivé pousmání vzbudil nový generální ředitel tím, že odcházejícím lidem domlouval, aby se přece chovali eticky. Na červnovou tiskovku nakonec pronikli i ti, kteří nepřišli s novinářským průkazem (a které tam původně pustit nechtěli). Bylo by dobré, kdyby také na tu zářijovou dorazili všichni, kdo budou mít zájem dění okolo galerie dále sledovat a ovlivňovat.