Jaké by to bylo mládí bez sklonů k homosexualitě! Málokteré oslovení bývalo tak uspokojivé jako „homouš“ a máloco tak zajímavé jako stáhnout homoušovi tepláky. Muži vědí své! Většina bohužel svou příležitost promarní a z mladistvých snů zbudou jen opilecká objetí a slabý závan euforie: „Chlapi, ukažte břicha!“ Druhou šancí, o které je třeba uvažovat s příchodem rodiny, jsou až nevinné hrátky pedofilie: radost z dětí nelze odkládat až do doby sešlosti. Ne náhodou od tepla v kabině fantomatického kamioňáka přechází zkušený countryman – znalec lidské duše – k postýlce své malé princezny. Také já se učím rychle. Dny jsou teplé: v tramvaji mě upoutá kapička potu, jak se leskne na pěkném hrudníku do půl těla vysvlečeného taťky, pomalu stéká a ztrácí se mezi chlupy. Hustým porostem se zatím probírá jemná ručka jeho malé dcerky. „Tati, ty se potíš.“ Dál je tu ještě kočárek plný krámů a velké břicho urputné mamky, žárlivé bachyně, která okřikuje svoji křehkou, neposednou mazlilku: „Seď a nesahej pořád na tátu!“ Léto začalo, taťka se líně usmívá a také já sním o pěkné holčičce se ženou, která se mi nelíbí.
O. Klimeš
Asi to už nijak nepřekvapí, pokud současná vláda proti korupci a za vyšší šetrnost a vymahatelnost práva plánuje schválit novelu stavebního zákona, jejímž hlavním cílem je vyloučit občanská sdružení ze stavebních řízení, aby se urychlila realizace mnohých staveb. Přitom zrovna 1. června Nejvyšší správní soud opět rozhodl, že účast veřejnosti je zkrátka nezbytná. Jde tedy spíše o to utajit rozhodování úředníků, kteří se pak lehce stanou obětí různých zájmových skupin, a zároveň je třeba znechutit veřejnou angažovanost občanů a jejich sdružení a tím jim postupně zamezit v odhalování zbytečného utrácení veřejných prostředků. O čem se neví, o tom se ani nepíše a pak to vůbec neexistuje! Zbude tak více klidu na práci. Ovšem vyobcování veřejnosti ze stavebních řízení rychlost schvalování staveb a jejich realizaci zřejmě významně nezajistí. Důkazem jsou již teď desítky dopravních projektů, jež čekají na téměř 30 miliard korun. Vyloučením veřejnosti se fronta nerealizovaných projektů totiž jen natáhne a umožní vyšší korupci, větší plýtvání a častější porušování zákonů. Zkrátka a dobře: totální opak všeho, co prý chce tato vláda.
M. Patrik
Vláda nám tvrdí, že šetří a že kvůli úsporám musí škrtat – tedy hlavně výdaje v sociální oblasti a ve zdravotnictví. Jsou ale naopak oblasti, kde je odhodlána vydávat peníze hlava nehlava. Květnové vyjádření německé koalice do roku 2022 odstoupit od jaderné energetiky pochopil premiér Petr Nečas jako příležitost nejen k obhajobě zvýšení cen elektřiny a zisků ČEZu, ale také k rozhodné podpoře investic do dostavby Jaderné elektrárny Temelín. O její ceně se zatím nic bližšího neví – jen že by za ni polostátní společnost měla zaplatit něco mezi 500 a 910 miliardami. Kde budou tyto peníze chybět, je z dosavadních priorit vlády zcela zřejmé.
F. Pospíšil
O účinnosti i smysluplnosti protipirátských opatření by se dala vést dlouhá debata. Pokud tyto donkichotské snahy nepoškozují konzumenty, mysleme si o nich své a chovejme se i nadále podle zdravého rozumu. V případě nadcházejících aktivit hollywoodských studií při uvádění velkých hitů do kin však už mlčet nelze. František Fuka popisuje (http://fffilm.fuxoft.cz/2011/05/konec-titulku-v-cechach.html), kterak se coby překladatel titulků musí potýkat se stále rostoucí buzerací z Ameriky. Že překladatelé musí překládat na poslední chvíli, to už je rutina. Od snímku X-men: První třída se však zřejmě stane u mnohých filmů běžným, že překladatel nebude mít žádnou rozumnou možnost vidět film a překládat bude pouze podle zaslané dialogové listiny, bez záruky, zda a nakolik dobře je krácena a bez obrazového kontextu, umožňujícího plné porozumění. V cizině poté vše vyrobí bez zásahů místních dramaturgů a divák neznalý angličtiny si asi bude muset počkat na pirátskou verzi a první titulky vyhotovené s fanouškovskou pečlivostí.
T. Stejskal
Jdu si tak jednou po Nádražní ulici na Smíchovské nádraží s braníkem v ruce, občas si přihnu, když tu při mně zastaví auto Pomáhat a chránit: „Dobrý den, pane,“ osloví mě policajt, „tady nesmíte pít alkohol, na celý Nádražní ulici se nesmí…“ „Prosím vás,“ namítnu, „děláte si ze mě legraci? Já jdu v poklidu na vlak s lahváčem v ruce, to je snad problém?“ „Ale vy jste se napil, já vás viděl, a to se na Nádražní nesmí…“ Mám sto chutí čurifrnďáska praštit flaškou po hlavě, ale říkám „aha“ a pospíchám dál na vlak. Jindy jdu zase parkem před nádražím a narazím na zajímavou skupinku: dva vágusové na lavičce, před nimi roztahuje kolena žena neurčitého věku (jak se říká, něco mezi třicítkou a smrtí), od pasu dolů nahá. Muži si prohlížejí vyšpulené pohlaví, prohmatávají ho a cosi mezi sebou komentují. Když míjím jejich stanoviště, jeden z nich zakřičí: „Hele, mladej, koukni – kunda! Chceš si šáhnout?“ Nechci, ale rád se kouknu, to zase jo – celý výjev je opravdovější než Zahrada pozemských rozkoší. Tohle je samozřejmě ten důvod – ač pan Pomáhat a chránit dělá, že to neví –, proč vznikají vyhlášky o zákazu konzumace alkoholu na veřejnosti. Nechceme být obtěžováni pohledem na tzv. živly a chráníme přece hlavně naše děti! Ale je to nebezpečnější než buzerace neškodných lidí s lahváčem. Řečeno parafrází motta k Vyhoďme ho z kola ven od Kena Keseyho: Snažíme se přesvědčit naše děti, že draci neexistují, ale co oni si pak počnou, až jednou stanou u jejich slují?
k!amm