Ohlasy a centony a procvičování

Vpravo vlevo

Vpravo vlevo vynáší se jestřáb, ostříž,

dravá káně,

sokoli se hnízdí, sup i kosů žlutoďobých rody,

v borovicích korokmenných žluvek

zlatobarvých plody,

kdežto v chvoji zelenavé les jedlový

v smělém modru;

tetřev větří osamělý špačků štěbetavých

hejna,

která v rošti nízké pějí aneb v pukách

skalné stráně:

 

oučinek je očividný, okřej oko zakalené,

slavné je to podívání, zrak z dřímoty

probuzený,

oku těšnou pastvu dávám, zraku dáno

líbě plouti,

všude koflík plnit mohu, kam jen oko hodím

kolem,

ozbrojeným okem vidím třepetavé jasu díly,

vpravo vlevo, vpravo vlevo, vpravo… Dolů,

harfko, s suku!

 

 

 

Inzerát

 

Nabízím práce na zahradě

a v okolí domu, v zápolí,

v květnici, po drně, v průhoně,

v štěpnici kácení menších

stromů, prořezávání keřů, řezání

palivového dřeva, sekání zahrad, stavbu

jednoduchých přístřešků, dřevěné

obklady stěn a stropů, oplocení

a další práce po dohodě. Petr,

SŠ, 50 let. Základní nářadí mám.

 

 

 

Čtyři pokusy o škebli říční

 

1

Je to vlámština, je to estonština,

co se ozývá z řeky? Škeble říční

to přetlumočí – rychle ji najít!

 

2

Bolí mě hlava, když zvedám

ponožku Burlington z řeky:

prst řízne vařená ryba,

míza se drolí do vody.

 

3

Roháč přistál na škebli říční.

Ne bez obtíží – s velkými

obtížemi, jak už tak roháči

přistávají. Složil svou rozmarnou

chirurgii krovek a křídel –

a uvelebil se. Škeble říční,

která si do té doby hověla

na mělčině a myslela na nic,

to vzala jako fakt.

 

4

Vylovím spálené dřevo

z včerejšího ohně

a popíšu škebli říční.

 

 

 

 

Mistr polního stroje

 

Signál prostupuje listím a hrabankou

až tam, kde končí Fe a začíná Au.

Musíš to slyšet!

Je to vždycky o štěstí na správnej signál!

Třetí den po tobě jsem tam kopnul:

zas na tu samou grešli, která ovšem

– což si si vůbec nevšim – byla položená

na hřebíku.

 

Ne každej detík dává ty nejdrobnější ágéčka

čistým barevným tónem, tohle si pamatuj!

A železo si odlaď! A prubni archeo pláň!

 

 

 

S dětmi si šeptámejména pornohvězd

 

jasmin gomes, asarakij, mijakari, rachel stajl, andej tygrů, pravdy len, česedjej, samanta sant, eva manžerína, fenix marin, pipi johns, sofi pi, anisa kejt, rachel rugs, esmiranta sakoles, priora, pražence, lela star, eric kvíl, black angelica, ricky six, kortny cake, paprikalny, age dark, valentyna napi, anita blond, gejša gej, rebecca linarec, little cejprá, noel east, cesidy benks, stojar, silvia sent, ava adams, tory lein, maria posoral, daisy marii, monic alexandra, brajana benks, sedi vest, abej bruks, brooklyn james, carmela blumin, kesa devilu, isis pylor, sybila sales, tiffany tompson, alektra bru, katherina jader, jelena je sen, tesa pylor, Eufrat, carma white, sarman stajl, nina mercedes, vanessa leon, sara stone, melisin tylor, eva lorelai, jasmin rouche, veronica vasaj, ejly scott, simone mylorde, stace silne, steve sain, sophi moon, michale white, lilyan tiger, regitta eyes, braina bleer, maydidi, mia stone, christelle, gabriella toast, adriena luna, eva karera, lexibell, anelin stbach, roxy tiret, india saven, kate koms, lexis texas, medison aivy, sunny leone, kaiden kroise, dan daniels, aletta ocean, lilio varb

 

 

 

Myš a ústřice

 

Mlsná myš, co po domech slídí a všude se nají,

náhle ústřici spatří dokořán otevřenou.

Do masa, které z lastury visí, hned zatne

své zuby,

a v ten ráz kostěný dům sklapl a uzavřel se,

bolestně stiskl ji. A v těsné pasti, z níž

uniknout nelze,

sama si schystala hrob, ve kterém nalezne

smrt.

 

 

 

Šprot a slávka

 

Okatý šprot, co ve fjordu slídí a všude se nají,

náhle trs slávek spatří dokořán otevřených.

Do masa, které z jedné z nich visí, hned

tlamičku boří,

a v ten ráz kostěný dům sklapl a uzavřel se,

bolestně stiskl ho. A v těsné pasti, z níž

uniknout nelze,

on sám si nachystal hrob, ve kterém

nalezne smrt.

 

 

 

Skládka

 

Laštovice okolo Řehoře

psa až po uši sněhem zavěje.

Potí­-li se úroda na Marka –

schová se do žita husa, vranka.

Eudokie vlčí neduh chytí.

Na ledu je radno sebou šíti.

Zajisti přístup k sýpkám a senu!

Sij ječmen a cibul! Deštivému

dubnu přej sníh, co oves pohnojí.

Až Matěj se na pile připojí

k Marii s pantokem, jež přiloží

na oheň dřevo, tu Josef v loži

najde širočinu, Záhoři.

Led nehoří! Ses, Benedikte, zalek?

Ráj březen, netop, duben, lenoch, Marek.

 

 

 

Hantýrka

 

Ambra – hruška. Balvan – vítr.

Bar – zahrada. Bašó – štěkat.

Čaj – děvče. Čekat – čelo.

Čin – napsat. Činel – písmo.

Div – zrní. Fenek – dno.

Jak – oheň. Jaro – mouka.

Jíva – sníh. Můj – ústa.

Můry – husy. Rány – slečna.

Šil – zima. Veš – les.

 

 

 

Pokud by někdo chtěl

 

Jsem z Chlumce nad Cidlinou a chodim

v tomto městě na pole a různé lokality

po okolí.Bohužel chodím sám.Pokut by

někdo chtěl rád bch aby někdo šel

se mnou.Podělím serád o své lokality

kde nacházím kalcit cvočkoví,žluté

chalcedony,medové acháty, mechosvé

acháty,

tajchaldendony, kalcity,acháty korálové

a zyá hnědy a achát zříceninový, křišťál,

i jiné pestoepbarvenaé ahcáty, snad erbem

do fialovia a červené. šedobá mam chxta,

mbene nach náyty a tymamchal demy

a i ty dosmems včkyoevé s želistounem

a spousty a hův samě asm vhaž a taky

někdy i normální avhaty do 5 cm, mám

nález

iametystu.Ozvěte se někdo a něco podnikne­-

me.Ahoj Jarda Chlumec nadv Cidlinou 23

 

 

 

Pohřební písnička zahraná pozpátku

 

Vysoko, až do nebe!

Rostou z nich květy

často též vedle sebe.

Sejou je, sejou

nejdražší semena,

do tebe sejou,

zahrado zelená.

Hřbitove! Hřbitove,

bylo tak málo…

škoda… že toho štěstí…

Všechno to pouze zdálo

snad se mi ve snu:

laskavý bílý zrak.

Proč zhas navždy ten tvůj?

O čem se ti tam zdává,

o čem, miláčku?

Vyrostla čerstvá tráva

na jeho hrobě.

Srdéčko ztracené

a já pláču pro své

v té hlíně studené.

Kdo dříme, ten dříme!

Hluboko sázejí

snad je ti hrobaři,

ale nevycházejí – 

padají a padají.

Nejdražší semena

do tebe padají,

zahrado zelená!

Hřbitove, hřbitove!

 

Fasis

 

Bažant je pruhované zemětřesení.

Zemětřesení je pruhovaný bažant.

Bažant je něco s vodou. Bažant.

Voda je něco s bažantem. Voda –

spolu s rehky, konipasy a žluvou,

chlupatou zelenožlutou žluvou –

je potřásání, setřásání, vytřásání.

Je natřásání. Bažant je třas vody.

Bažant se kodrcá vodou a chrastí

chrastítky chrastí chrastítky chra.

Bažant je mizející křoví. Křoví

je mizející bažant večer na jaře.

Bažant je pruhovaná voda. Je

to divoká pruhovaná voda s hrboly.

Pruh bažanta. Hrb bažanta. Div.

Bažant – výtrysk. Bažant – řinčící

klec se špačky, drozdy, červenkami.

Baža­-baža­-baža, ozývá se bažant,

spolu s rehky, konipasy a žluvou,

chlupatou zelenožlutou žluvou.

 

 

 

Herbář k čemusi horšímu

 

V široké se zatáčejí

nektaroví dubové.

Silnoramní proudové

– vidím záři vůkol sebe –

valné čeřny všudy lejí.

Všude lehké listí šustá

– od tvých noh k mým ústům hrčí –,

jedna druhou zeleň honí.

Všude lehké kvítí šustá,

jedna v druhou zeleň crčí,

valné čeřny vůkol lejí,

proudové se zatáčejí

v chládku dubů zelených.

 

 

 

Šlágr

 

Nad přístavem měsíc svítí,

lodě šly už dávno spát,

píseň zní do prázdných sítí,

v dálce slyším dudy hrát.

 

Do Chorvatska? Ne, už nikdy!

Čtrnáct hodin v koloně,

všechny pláže jsou jak násyp,

kamenolom hadr, fakt,

 

moře slaný jako prdel,

vlny jako na Slapech.

Melodie tiše stoupá

k starým lodním lucernám,

 

měsíc v přílivu se houpá,

svítí na cesty k tavernám.

Z katalogu: po pár schodech

pláže, písek, soukromí.

 

Pravda: schody, šutry, lidi,

za barákem magistrála,

hluk harantů, třicet místních,

zdřímnout si je utopie.

 

Tam staré písně námořníků

nikdy nepřestanou znít,

modlitba tichá, slova díků,

sítě plné vždycky mít.

To v Bulharsku je Čech králem,

nepočítá jako pako.

Co to žvaníš, krávo blbá?

Jeď, ty pindo, k Berounce!

 

Do Bulharska jezděj socky:

když nemáš, tak nejezdi.

S rozbřeskem zas plachty bílé

skryje obzor modravý,

 

nad nimi do poslední chvíle

letí racek bělavý.

Chorvati sou přezíraví,

vokradou tě, i když nechtěj.

 

Čau, chorvatský soudruzi!

Moře – jedna fekálie,

voda smrdí na sto honů,

výtoky a divný trubky,

 

na kamenech hnusnej sliz.

Moře prostě nevoní.

A navíc ta buzerace,

všude, hlavně ve vodě.

 

Jugoslávský policajti –

do jednoho cinknutý.

Po válce to bylo super,

vítali nás se slzama.

 

Tak si říkám, že by helfla

v lokalitě menší válka.

A když ne, tak aspoň ňáká

havárie tankeru.

 

Malý hoch jim z mola mává,

ať se zas domů navrátí,

od táty křížek si schovává,

snad na moři se neztratí.

Náhodou jsem letos zašel

na jednu pláž v Rovinje.

Normální pláž do čtyř hodin,

dvě stě, tři sta lidí na ní.

 

Od čtyř ale „velká postel“,

kam ses kouk, tam souložili.

Dívali se muži, ženy,

jak to dělaj sousedé.

 

Občas se i zatleskalo,

když byl výkon mimořádný;

ale žádný střídání.

Půlka lidí byli Češi

 

a byli dost aktivní.

Plachty bílé napínají

silné paže lodníků,

lodě zvolna odplouvají,

 

úděl věčných poutníků.

Jeden Chorvat mi to nádher­-

ně udělal v apartmánu.

Byl něžnej, jak bejval Jirka.