Ačkoli čtou ženy více než muži, na vedoucích pozicích nakladatelství se tento poměr neodráží. Začínají ale vznikat i nakladatelské projekty vedené ženami, jako například 404 Ink ze Skotska či české wo-men, jejichž tituly reflektují aktuální společenskou situaci, snaží se v postfaktickém světě obnovit vztah k realitě a často kladou důraz na materiální podobu knihy.
Čtení statisticky vychází jako „ženská záležitost“ – ženy čtou více než muži. Dávalo by proto smysl, aby i vydávání knih bylo výrazně tvarované ženami. Nejviditelnější jsou v této oblasti globálně známé spisovatelky-podnikatelky. Jaké vize mají jiné ženy v nakladatelstvích? Koho nechávají mluvit skrze své knihy?
Odporné ženy
Když Donald Trump během prezidentské kampaně nazval Hillary Clintonovou „odpornou ženskou“ (nasty woman), shrnul tím do dvou slov svůj postoj k ženám. Dvě rozhněvané ženy ze Skotska, Heather McDaidová a Laura Jonesová, tuto frázi vtiskly do názvu sborníku (Nasty Women, 2017), do nějž shromáždily přes dvacet textů: „Chtěly jsme slovní spojení nasty woman vzít zpět a prozkoumat. Otevřely jsme je jako prostor pro sdílení toho, co znamená být ženou v jednadvacátém století.“ Jejich projekt měl obrovskou crowdfundingovou odezvu a pod hlavičkou nakladatelství 404 Ink připravují další knihy a literární časopis. Vize je prostá: „V tomhle postfaktickém světě se chceme držet reality a toho, co znamená pro jednotlivce.“
Osobní výpovědi a dokumentární metoda jsou klíčové i pro nakladatelství wo-men, tedy Báru Baronovou a všechny, s nimiž na knížkách spolupracuje. Knihy Slečny (2012) a Intimita (2015), které připravila s fotografkou Ditou Pepe, v českém prostředí rezonovaly díky silným individuálním výpovědím a výjimečnému grafickému zpracování. „Lidé na ni reagují hodně emotivně,“ říká o knize Intimita Bára Baronová. „Zasahuje je míra explicitních popisů hodně intimních věcí. Říkají nám, že knihu nebyli schopni přečíst naráz, intimitu si museli dávkovat a vše vstřebávat. Nejdůležitějším poselstvím té knihy je přistupovat ke každé lidské bytosti nanejvýš humánně. V dnešní době hejtování je to neskutečně potřeba.“
Proč ještě existují knihy?
Z cesty na eskalátorech v metru můžete mít dojem, že knihy jsou tady proto, aby vás pobavily, nahnaly husí kůži anebo vám pomohly k úspěchu. Zmíněná ženská nakladatelství však spatřují důležitost knih ve způsobu, jakým se zabývají realitou. Vytahují neviditelné, experimentují s něčím, co považujeme za samozřejmé. Za úspěchem 404 Ink vidíme osobní reakci na globální společenskou situaci. I pro wo-men jsou některé tituly tak společensky nebo umělecky důležité, že je nemůže nevydat. Dalším důležitým aspektem je důraz na materiální podobu knih. Bára Baronová k tomu říká: „Pokud stvoříme knihu jako objekt, v dnešní vizuálně soustředěné době má větší šanci přežít a s ní i její poselství. Rozhodně dávám větší důraz na kvalitu zpracování než na výrobu velkého počtu knih, čímž zároveň jako nakladatelka přispívám i ke knižní ekologii.“ První publikační projekty 404 Ink se soustřeďují na přítomnost – impulsem pro tvorbu je aktuální situace, která se stává platformou pro vícero autorek či autorů. Knihy nevznikají zásluhou osvícených a nadaných jedinců, ale jsou výsledkem dialogu a kolektivní práce.
Pokud znáte slovenské nakladatelství Aspekt, víte, jak to vypadá, když je feminismus nosným prvkem celé ediční koncepce. Aspekt se neomezuje na filosofické texty, ale vydává i současnou beletrii. Naopak pro Báru Baronovou byl „vydavatelský feminismus“ dosud spíše nevědomý. Nejprve se projevoval ve výběru témat. „Teď se asi dostávám do fáze, kdy si jasně uvědomuji, jak velmi můžu přispět k nějaké změně ve společnosti i tím, komu dám hlas,“ doplňuje. Feminismus je přítomný jako pohled, který umožňuje vidět jiná témata, a knihy takto vytvořené mají sílu o nich otevírat diskusi. „Ale vedle debaty bych ještě raději přivítala nějakou akci,“ říká Bára Baronová. „Já sama bych chtěla v budoucnu otevřít workshop, který by měl cíleně podpořit ženy, jež by se rády staly nakladatelkami, a tím nabídly více alternativních hlasů ve společnosti.“
Síla tkví v různosti
Když jsem se zajímala o pohled Báry Baronové na problematiku, jíž se zabývá tento text, překvapilo mě, že nás obě nezávisle na sobě inspirovala kniha Bibliodiversity od Susan Hawthorneové. V této malé brožurce autorka popisuje, jak je hegemonie praktikována v oblasti vydávání knih, jak nerovnost možností dopadá na národní jazykové kultury a jaké ekologické dopady takovéto fungování knižního trhu má. Bára Baronová se na základě této knihy rozhodla, že bude ve wo-men vydávat už pouze knihy žen. Tím chce zviditelnit postoje, témata a umělecké aktivity, které jsou ve společnosti skryté nebo potlačované
Zachování pestrosti kulturního prostředí se objevuje v programových dokumentech i v projevech kulturních činitelů. Málokdy je ale zmíněno, že jednou z odpovědí je podpora publikačních projektů, které iniciovaly ženy. Fungování knižního světa je čím dál víc opřeno o globální bestsellery. Malé jazykové prostory, k nimž patří i ten český, stojí společně v řadě a čekají na překladová práva. Ale místní knižní kulturu tyto bestsellery nijak nerozvíjejí a nezachycují konkrétní dilemata společnosti, a dokonce ani vždy nedokážou nakladatelstvím zajistit ekonomickou stabilitu.
Místní knižní kultura stojí na invenci, hledání nových forem, námětů, autorů a autorek. Jde o rysy typické spíše pro menší nakladatele, kolem kterých se vytvářejí čtenářské komunity a sítě podporovatelů. V Česku je v posledních letech patrná snaha malých nakladatelů spojovat se a dávat najevo odlišnost svých výrobních postupů, edičních konceptů a vydávaných knih. Zajdete-li na festival Tabook v Táboře, vedený Terezou Horváthovou, nebo pražský Knihex, za kterým stojí Karolina Voňková, uvidíte pestrost v praxi.
Autorka pracuje v nakladatelství Nová beseda.