Komiksy nakladatelství Fantagraphics nezapomínají ani na poslední věci člověka. Na funerální notu v jeho nabídce hrají především tituly Julie Gfrörerové, ať už je jejich tématem osamělé umírání opuštěného námořníka nebo přežívání dívky ve vesnici zasažené morem.
Tvorba ilustrátorky a autorky komiksů Julie Gfrörerové by se jedním slovem dala shrnout jako gotická. Od stylu písma, které pro tituly svých knih vybrala, přes dobové zasazení u několika příběhů až po výrazné prvky gotického románu. Gfrörerová na sebe zjednodušenou škatulku až ironicky přivolává – v medailonku na zadních stranách svých komiksů neopomene zmínit, že se její příjmení rýmuje se zoufalstvím. Její příběhy se sice soustředí na postavy v táhlém utrpení, často doprovázené nadpřirozenými bytostmi, a návaznost na gotický román umocňuje i jejich romantická linka, na druhou stranu ale zaráží, s jakou nezúčastněnou strohostí na své protagonist(k)y nahlíží. Odkaz melodramaticky pohnutých románů pak zcela mizí ve chvílích, kdy se postavy pod hrůzyplnými okolnostmi zlomí a dokážou reagovat jen šibeničním humorem.
Černá je barva naše
Pohyb mezi přiblížením a odstupem od prožívaných hrůz je klíčový pro obě grafické novely, které Gfrörerová u nakladatelství Fantagraphics vydala. Debut Black Is the Color (Černá je barva, 2013) vypráví o námořníkovi, který byl vysazen v malém člunu na širé moře a bez zásob. Konstantní opakování velmi podobných čtvercových polí navozuje bezútěšnost celé situace a pomalé vyprávění dává čtenáři pocítit protahované čekání na smrt. Stejný repetitivní prvek ovšem autorka použila i v případě znuděných mořských panen vyčkávajících na potopení fregaty. Na několika stranách a jen v malých obrazových obměnách glosují smrt členů posádky, přičemž neopomenou zmínit, že i kdyby je zachránily, k ničemu by jim jako „muži“ nebyli.
Podobnou otupělost prožívá čtenář i v Laid Waste (Zmrhaná, 2016), kde sledujeme nemocí netknutou Agnes ve středověké vesnici zasažené morovou ránou. Hrdinka několikrát netečně prochází návsí kolem psů trhajících pohozenou mrtvolu, dětí vyhřívajících se u ohniště, v němž hoří jejich zesnulí rodiče, a zahaleného léčitele s ptačí maskou. V tichém zoufalství se pak zhroutí hned vedle masového hrobu a ve stejné pozici – a bez jediného slova – ji pozorujeme ještě celou následující stranu.
Výsměch fatalitám
V kontrastu k odtažitému náhledu stojí Gfrörerové procítěný, místy až rozladěný výtvarný styl. Její komiksy se omezují na černobílou perokresbu bez výrazného šrafování a působí, jako by kreslila bez přípravného črtání tužkou. Tenké černé linky vypadají roztřeseně, písmo se blíží škrabopisu – výsledek připomíná snažení samouka, jenž se ještě docela nenaučil základy perspektivy a figurace. Částečná naivita souzní s melancholickým laděním protagonistů, kteří se skrze modlitby, útrpné čekání a sex smiřují s koncem života. Tělesné sblížení je v podání autorky těsně spojeno s myšlenkami na smrt a osvobození duše, intimita se tak v obou novelách ukazuje jako eroticky nabitý chvilkový únik i zoufalá snaha o naprosté odpoutání od pozemských strastí. V Laid Waste si milenci slibují konec světa a přesvědčují se o nesmyslnosti bytí, zatímco ze sebe strhávají oblečení. Námořník z Black Is the Color usíná v objetí sirény, která mu šeptá „miluji tě“ přes řadu ostrých tesáků. Smrt v pojetí Gfrörerové ale není očistná, kresba se naopak soustředí na šlachovitá a mírně zkroucená těla, čímž neustále připomíná jejich svázanost s mrzkým masem. V Laid Waste se obraz ještě umocňuje titulní stranou se dvěma pářícími se krysami.
Na druhou stranu Gfrörerová nesklouzává k totálnímu nihilismu. Zobrazení magických elementů je v příběhu sice ambivalentní a mořskou pannu či korunovanou smrtku lze snadno odstínit jako iluze, stále ovšem nechává prostor pro napojení na spiritualitu svých hrdinů. Sice z odstupu, ale v hraničních situacích se s postavami snaží soucítit – s protagonisty stejně jako s antagonisty. Možná proto píše ve svých knihách vedle věnování pro své bližní i odkaz pro smyšlené figury. Anebo se jen černohumorně vysmívá fatalitám.
Autorka je filmová publicistka.