Dvě členky ruské skupiny Pussy Riot (Marija Aljochinová a Olga Borisovová) byly zadrženy ruskou policií kvůli nepovolenému protestu před věznicí, v níž by měl následujících dvacet let strávit ukrajinský režisér Oleh Sencov. Známý kritik ruské anexe Krymu byl odsouzen za terorismus v roce 2015, přičemž podle některých lidskoprávních pozorovatelů šlo o zinscenovaný proces s politickým pozadím. Aljochinová s Borisovovou před věznicí instalovaly transparent s nápisem „Free Sentsov“.
Prokurátorka pro válečné zločiny Carla del Ponte oznámila, že odchází z komise OSN, která by měla vyšetřovat porušování lidských práv a válečné zločiny v Sýrii. Žalobkyně se nechala slyšet, že „komise nic nedělá“. Zároveň kritizovala všechny soupeřící skupiny v Sýrii a konstatovala, že k válečným zločinům dochází na obou stranách a v současném konfliktu už nelze rozlišovat dobré a zlé. Nemohoucnost komise podle ní způsobuje hlavně nečinnost Rady bezpečnosti OSN.
V sobotu 5. srpna v turecké Ankaře asi pět stovek žen vyrazilo do ulic, aby demonstrovaly své právo oblékat se, jak samy uznají za vhodné. Akce byla reakcí na množící se útoky na ženy kvůli jejich údajně nevhodnému oblečení, k nimž v poslední době v Turecku dochází. Terčem útoku se stala například dvaadvacetiletá žena v kraťasech. Podobné protesty se v červenci konaly i v Istanbulu a Izmiru.
Igor Ševcov, jenž byl v minulosti obžalován z napomáhání při poškozování cizí věci, neboť natáčel sprejování na zeď ruzyňské věznice, se podle rozhodnutí městské části Praha 6 svým konáním nedopustil ani přestupku. Ruský anarchista, který v Praze studuje, byl přitom za stejný čin v minulosti nejdříve odsouzen k dvouletému vyhoštění a následně k tříletému zákazu účasti na anarchistických akcích. Nejvyšší soud ale po Ševcovově odvolání skutek přehodnotil na přestupek. Nyní ovšem úředníci Prahy 6 usoudili, že natáčení není ani přestupkem, a předešlé soudní líčení (až na rozhodnutí Nejvyššího soudu) tedy vyznívá značně účelově.
Po dlouhých jednáních mezi státem a společností AGPI, která vlastní vepřín na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech, se zdá, že celá kauza směřuje k úspěšnému konci. Firma AGPI totiž přistoupila na nabídku vlády, že vepřín vykoupí, a na místě, kde umírali čeští Romové, by tedy konečně mohlo vzniknout důstojné pietní místo. Částka, kterou stát za vepřín zaplatí, je zatím tajena, ale místopředseda představenstva AGPI Jan Čech médiím řekl, že je o dost nižší, než si majitelé vepřína představovali. Česká republika je za existenci vepřína v místech bývalého koncentračního tábora dlouhodobě kritizována orgány Evropské unie i nejrůznějšími lidskoprávními organizacemi.