První únorový týden vzbudili vlnu pobouření dva politici strany SPD, totiž její předseda Tomio Okamura a poslanec Miloslav Rozner, když se na veřejnost dostaly jejich výroky týkající se koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku. Podle mnohých jde v podstatě o popírání holocaustu. Zatímco Okamura hovořil o tom, že tábor nebyl oplocen a Romové se tedy mohli volně pohybovat, Rozner mluvil rovnou o „neexistujícím koncentráku“. Na oba politiky bylo vzápětí podáno trestní oznámení. Připomeňme, že dozorci koncentračního tábora v Letech byli čeští četníci, kteří se podle řady svědectví přímo podíleli na ukrutnostech páchaných uvnitř tábora v letech 1942 až 1943.
Na přelomu ledna a února se Německem přelila vlna jednodenních výstražných stávek zaměstnanců elektrotechnického a kovozpracujícího průmyslu, kterých se celkem zúčastnilo půl milionu lidí. Stávky se týkaly více než dvou stovek podniků, včetně nejznámějších a největších koncernů, jako jsou Audi, Daimler, MAN nebo BMW. Protestní akci organizoval největší německý odborový svaz IG Metall. Odbory požadují zkrácení pracovní doby z dosavadních 35 na 28 hodin týdně a mzdový nárůst o šest procent. I když se někteří zaměstnavatelé obrátili na soud s tím, aby stávky prohlásil za nezákonné, zatím žádný z nich s podobným požadavkem neuspěl.
Íránská policie na konci ledna zadržela 29 žen, které si v rámci kampaně White Wednesday sundaly šátek, jejž od islámské revoluce v roce 1979 musí podle zákona nosit. Podle íránské policie se ženy nechaly podvést exilovými perskými kanály, které iniciativu Bílé středy propagují. Zatčené byly obviněny z přestupků proti veřejnému pořádku a předány státní prokuratuře. Řada íránských žen na iniciativu reagovala na sociálních sítích, kde zveřejnily své fotografie bez povinného šátku.
Ve Spojených státech pokračují protesty sportovců proti policejnímu násilí na menšinách, které se projevují symbolickým odmítnutím pokleknout během hraní národní hymny. Naposledy se tak stalo při finále ligy amerického fotbalu, takzvaném Super Bowlu, 4. února, kdy nepoklekli hráči ani jednoho z týmů. Vůči tomuto gestu se v minulosti několikrát ohradil americký prezident Donald Trump. Protest, k němuž se přidala řada amerických sportovců, zahájil předloni hráč sanfranciského klubu Colin Kaepernick, jenž se tímto způsobem rozhodl reagovat na stále častější případy nevyjasněné policejní střelby na Afroameričany, která nezřídka končí smrtí.