Na Tchaj-wanu se příští rok konají prezidentské volby, které se těší pozornosti i v Čínské lidové republice, jež považuje ostrovní stát za vzbouřenou provincii. I proto letos došlo k nejedné ostré výměně slov mezi lídry obou čínských států. V každých volbách jde stále více o postoje vůči pevnině, čímž se situace dále vyhrocuje. Za pročínskou stranu Kuomintang (KMT) se dokonce chystá kandidovat kontroverzní zakladatel Foxconnu Terry Gou, protože mu to údajně řekla tchajwanská bohyně Ma-cu. Ve vládní Demokratické progresivní straně (DPP) to také vře: prezidentka Cchaj Jing-wen se v primárkách utká s Williamem Laiem, který byl do 14. ledna premiérem, ale odstoupil po porážce v komunálních volbách vloni na podzim. Jde tak o první vážnou výzvu pro úřadujícího prezidenta (prezidentku) v historii demokratického Tchaj-wanu a dle Ifeng News z 29. května jsou Lai s Cchaj „na nože“. I podle ostatních čínských médií proběhla vnitrostranická debata, v níž frakce okolo prezidentky navrhla poměrně experimentální průběh primárních voleb: Tchajwanci budou nově moci hlasovat v anketě i pomocí mobilních telefonů (předtím to šlo jen přes pevnou linku), do ankety budou zahrnuti i favorit primárek KMT Chan Kuo-jü a bezpartajní populární starosta Tchaj-peje Ko Wen-je (Kche Wen-če) a měla by proběhnout společná televizní debata. Ačkoli byl zástupce Laiovy frakce Lin Jün-sien proti, údajně „kvůli obavám z manipulace vzorků z mobilních telefonů“, nakonec stranické vedení návrh schválilo konsenzuálně. Lai také uvedl, že pokud v anketách Cchaj Jing-wen porazí Chana nebo s ním sám prohraje, kandidaturu odvolá a podpoří prezidentku. Phoenix News nicméně dovozují, že tyto vnitrostranické rozbroje jsou v očích tchajwanských internetových uživatelů směšné, protože ať už primárky v DPP vyhraje kdokoli, prezidentem se stejně nestane, protože strana vůbec nereflektuje svou stále klesající popularitu.
Na serveru Xinhua (agentura Nová Čína) bývají na úvodní stránce seřazeny zprávy hierarchicky. Dne 29. května byl na prvním místě článek od novináře Čcheng Jaa, jenž shrnul příspěvek generálního tajemníka KS Číny Si Ťin-pchinga na jednání ústředního výboru politbyra ze 13. května. Čínský lídr zde stranickým kolegům připomněl, že je třeba nezapomínat na původní myšlenky a ideály komunistické strany. Podle Čchenga to vedlo přítomné kádry k hlubokému zamyšlení. Projev je ale určen všem straníkům a celému čínskému lidu, proto je také koneckonců článek tak vysoko na titulní straně. Sinologové často uvádějí, že původními ideály se myslí tvrdá stranická kontrola nad celým státem a přísná vnitřní disciplína. Si Ťin-pchingova pravá ruka Wang Čchi-šan dokonce v roce 2017 uvedl, že se strana k původním ideálům chystá znovu vrátit. Stranické čistky, ukončení privatizace státních podniků a prohlubování principů Státostrany, jichž jsme v posledních letech svědky, o tom hovoří jasně. Generální tajemník ve svém projevu zmiňoval mýty a příběhy ze stranické historie týkající se Dlouhého pochodu, aby straníkům připomněl, co znamená být komunistou. Například údajné prohlášení Sü Ťie-siou, která ve svém domě v Chu-nanu nechala přenocovat příslušnice Rudé armády, jež se s ní za odměnu podělily o deku, ačkoli měly jenom jednu: „Co znamená být komunistou? Být komunistou znamená, že i když máte jenom jednu deku, tak odstřihnete spodní polovinu a dáte ji obyčejnému člověku.“ Článek také rekapituluje dřívější výroky předsedy, které se týkají původních ideálů. Kupříkladu příběh pekingské ženy, která v boji s Japonskem ztratila manžela a pět synů, a přesto to nepovažovala za tragédii, jelikož její rodina zemřela za vyšší ideály revoluce, což generální tajemník glosoval slovy „revoluční ideály jsou výše než nebesa“. Studium podobných výroků a projevů je nově mezi kádry vynucováno i pomocí aplikace Studuj Siho, posil zemi. Ideologie tudíž stále hraje v ČLR významnou roli a neměli bychom ji brát na lehkou váhu.
Americko-čínská obchodní válka pokračuje. Národní šampion Huawei se dostal na blacklist nejen v USA, ale také například v Japonsku nebo na Tchaj-wanu. „Nechceme se bít, ale nebojíme se bít, musíme se bít!“ Takto začíná úderný článek ve stranickém tisku Žen-min Ž’-pao z 28. května. Podle autorů musí Čína reagovat na každý další útok, na každé další vydírání ze strany USA. „Každá akce vyvolá stejně silnou reakci,“ citují Newtonův zákon. Zcela dle očekávání pak hovoří o vzácných kovech. Právě vzácné kovy totiž mohou být podle některých komentátorů a také podle náznaků čínského vedení použity jako zbraň v čínsko-americkém konfliktu. Čína je jejich největším producentem a USA, stejně jako většina vyspělého světa, je naopak dováží. Článek zmiňuje jakousi americkou firmu produkující vzácné kovy, jejíž představitel v médiích vyjádřil své znepokojení nad možnými problémy: „Jsme velmi pozadu a vůbec se nerozvíjíme.“ Ať už je to jakkoli, čínský lid se prý nedá a USA pouze „fackují samy sebe“. Autoři si nakonec ale netroufnou odhadnout, zda budou vzácné kovy nástrojem boje velmocí. Podle některých expertů navíc nejsou vzácné kovy zas tak vzácné, aby se v případě, že je Čína přestane vyvážet, nenašly jinde a dodavatelský řetězec se situaci nepřizpůsobil.