Vyvanulé vzpomínky

Sethův komiksový opus Clyde Fans

Kreslená epopej komiksového autora Gregoryho Gallanta, známého pod jménem Seth, začala vycházet v devadesátých letech. Před dvěma roky se vyprávění završilo a letos vyšlo v jednom svazku. Komiks líčí nostalgickou existenci dvou bratrů, jejichž neustálé lamentace a klamné vzpomínky problematizují paměť jako takovou.

Autorský komiks je často během na dlouhou trať. Platí to zejména o kreslených příbězích vycházejících – často nepravidelně – na pokračování, které v devadesátých letech minulého století tvořily jádro amerického nezávislého komiksu (a řada z nich existuje dodnes). Mezi nejznámější autory sešitových sérií postcrumbovské vlny komiksového undergroundu patřila vedle Daniela Clowese (série Eightball, 1989–2004), Adriana Tomineho (Optic Nerve, od 1995) nebo Chrise Warea (Acme Novelty Library, 1994–2010) také trojice v Torontu usazených kreslířů Joe Matt (Peepshow, od 1992), Chester Brown (Yummy Fur, 1983–1994) a Gregory Gallant, publikující pod jménem Seth.

Posledně jmenovaný, původem kanadský tvůrce je autorem komiksové série Palookaville, která vychází od roku 1991 až do současnosti a jejíž součástí je sága Clyde Fans (Větráky Clyde), která se poprvé objevila v roce 1997, poslední díl vyšel v roce 2017 a nyní, po dvaadvaceti letech, vychází v knižní podobě jako jediný příběh. Z podoby dvě dekády publikované kreslené epopeje se však paradoxně nedozvíme skoro nic o změnách, které za tu dobu doznal okolní svět – současnou realitu totiž Seth ze své zvláštní, nostalgické existence skoro úplně vytěsnil. A podobně jsou na tom i hlavní postavy jeho knih.

 

Nostalgie po neprožitém

Seth rozhodně nepatří mezi autory, u nichž by život pokulhával za ideálem představovaným vlastní tvorbou. Letos sedmapadesátiletý ilustrátor, komiksový autor, designér a věčný hračička je právoplatným předobrazem estetických a filosofických postojů, které promítá do svých děl a které by se daly nejlépe označit jako „chorobně nostalgické“. Seth se zhlédl v ragtimové éře počátku 20. století a málokdy se ve svých knihách vydává blíže k současnosti než do sedmdesátých let. Ta už jsou pro něj ovšem – jak se dovíme i v Clyde Fans – dobou všeobecného úpadku.

Nostalgie po době, kterou sám neprožil, se výrazně podepsala na Sethově šatníku, zařízení bytu i na kreslířském stylu, který přiznaně těží především z čisté, jasně zřetelné linky ilustrátorů magazínu New Yorker třicátých a čtyřicátých let. Za svou bezmála třicetiletou komiksovou kariéru Seth svůj styl vycizeloval do bravurně jednoduchého výrazu, složeného z tučných tahů a tlumených barev v dobrém duchu uměřeného minimalismu meziválečného spotřebitelského designu. Poslední dobou se Seth profiluje především jako ilustrátor – vytvořil mimo jiné grafickou podobu nových sebraných vydání klasických komiksových stripů Peanuts (1950–2000), ­Nancy (1922–­–2018) nebo Melvin Monster (od 1965), ale i obalů dětských detektivek od Lemonyho Snicketta.

 

Fiktivní pátrání

Širokému publiku je Seth ovšem stále znám především coby autor specifické odrůdy ko­miksů reagujících na bezútěšnost moderních časů. Na rozdíl od kolegů Matta a Browna z takzvané torontské trojky však ve své tvorbě poměrně brzy upustil od kreslené autobiografie. V sérii později vydané knižně pod názvem It’s a Good Life, If You Don’t Weaken (Život je dobrý, dokud máš sílu, 1996) sice vystupuje jako hlavní postava, ovšem celý příběh o pátrání po zapomenutém kreslíři z New Yorkeru je smyšlený. A v Clyde Fans se Sethovo vyprávění od skutečnosti vzdálilo nadobro, jakkoli je věrné dobovým reáliím, které vždy tvoří důležité pozadí a často i nosné téma. Fiktivní město Dominion, které je silně inspirované meziválečným Torontem a v němž se většina Sethových novějších děl odehrává, si autor skoro celé postavil z lepenky a občas bývá k vidění v některé z kanadských galerií, stejně jako kolekce loutek, razítek a hraček vlastní výroby. Sethův svéráz a široký tvůrčí záběr se už ostatně stal předmětem částečně animovaného dokumentu Luca Chamberlanda Seth’s Dominion (Sethova říše, 2014).

Mnohem spíš než k Mattovi a Brownovi, se kterými bývá jedním dechem zmiňován, má tak Seth blíže k Chrisu Wareovi, který se rovněž vyžívá ve vytváření vlastních modelů, vystřihovánek a leporel. S duchovním otcem Jimmyho Corrigana nebo Rustyho Browna má ale především společný velký smutek, který prostupuje jejich díly a který snad lze popsat jako neustálé ohlížení se za lepší minulostí a z toho pramenící neschopnost nalézt klid v přítomnosti. To je ve zkratce také jednotící nálada téměř pětisetstránkové komiksové ságy Clyde Fans, kterou letos vydalo Sethovo domovské nakladatelství ­Drawn & Quarterly.

 

Textura a kulisy

Clyde Fans jsou příběhem bratrů Abrahama a Simona Matchcardových a jejich upadajícího rodinného podniku na výrobu a prodej elektrických větráků, který – stejně jako celý tento trh – utrpí smrtelnou ránu s nástupem klimatizace v sedmdesátých letech. Dodejme, že vůbec první, nedávno vydaný komiks zakladatele nakladatelství Drawn & Quarterly Chrise Oliverose The Envelope Manufacturer (Výrobce obálek, 2016) rovněž pojednává o krachu jednoho malého podnikání. V Clyde Fans je ovšem neschopnost adaptovat se na nový byznysový model a s tím spojený nevyhnutelný pád firmy jen východiskem pro životní lamentace dvou zcela odlišných sourozenců – bodrého podnikatele a sukničkáře za zenitem Abeho a duchem nepřítomného eskapisty Simona, jehož jediný pokus vydat se na dráhu obchodního cestujícího nabízejícího větráky skončí fiaskem a zároveň totální existenciální krizí. Velká část příběhu je vyprávěna retrospektivně pouze prostřednictvím promluv hlavních postav – například začátek je de facto pouze monologem starého Abeho, který v devadesátých letech, dlouho po stěžejních událostech knihy, vzpomíná na svou kariéru i na svého bratra. Seth přitom zcela rezignuje na tolik akcentovanou schopnost komiksového jazyka fungovat jako svěží storyboard a namísto toho předkládá zacyklenou konfesi, jež neopustí hranice monologu ani jednoho domu. Strnulé tempo vyprávění se zpočátku může zdát ubíjející, ale postupně se vyjeví pravá podstata sdělení, v němž nejde ani tak o děj samotný, ale o texturu a kulisy – o zatuchlou atmosféru pokoje starého lamentujícího muže, která se po několika desítkách panelů stává skoro hmatatelnou.

V podobně vyvanulém duchu se následně odvíjí celá kniha, k jejímuž dokončení potřeboval Seth dvacet let. Během nich se proměnil jeho kreslířský styl, nikoli však příběh, o jehož zakončení měl dle vlastních slov jasno už na začátku. Udržet si po tak dlouhou dobu v hlavě strukturu komiksu natolik nedějového charakteru je hodné obdivu a zároveň je to poněkud symbolické. Sethovým stěžejním tématem, které se dere do popředí i v Clyde Fans, je totiž paměť a to, jakým způsobem vzpomínky ovlivňují naše životy. Dílo člověka, který se vědomě rozhodl žít v minulosti, tak paradoxně působí velmi nadčasově.

Autor je publicista.

Seth: Clyde Fans. Drawn & Quarterly, Québec 2019, 488 stran.