Nedávno se mě v pražské Paralelní Polis na přednášce o suchu zeptala jedna posluchačka, jak by ona sama mohla přispět k omezení klimatického ohrožení. Podobné otázky si klade stále víc lidí. I když mě vlastně udivuje, jak se v době tak snadné dostupnosti informací vůbec může ještě někdo ptát. Že bychom byli stále informováni málo?
Toho, co jakožto příslušníci nejplýtvavější části lidstva můžeme okamžitě udělat, je opravdu hodně. Pokud jde o omezování skleníkových emisí lidstva, měli bychom předně přestat cestovat letadly. A když to jde, nejezdit autem, ale veřejnou dopravou, anebo jet raději na kole nebo jít pěšky. Doma nepoužívat klimatizaci, šetřit vodou a elektřinou. Nejíst maso, které má mnohem větší uhlíkovou i vodní stopu než rostlinná strava, vyhýbat se plastům. Nekácet stromy a keře. Pokud to uděláme, naše globální hektary (údaj, v němž se uvádí ekologická stopa na obyvatele) začnou klesat.
Ohledně adaptace krajiny na klimatickou změnu rovněž můžeme docela významně napomoci zlepšení. Pokud vlastníte zahrádku nebo nějakou louku, nesekejte ji na anglický trávník, a když už ji sekáte, pak pokud možno ne motorově, ale kosou. Vyřešíte tím hned několik problémů najednou. Při jedno- či dvouseči louka vykvete, čímž podpoříte hmyz, tedy své pilné pomocníky při pěstování zeleniny a ovoce. Zvětšíte stín neboli chlazení vašeho koutku planety. Omezíte či zcela eliminujete skleníkové plyny z motorů sekaček. A navíc vylepšíte náladu souseda, který vám nebude spílat, že ho po noční šichtě budí váš pekelný stroj na likvidaci hmyzu. Vyšší tráva navíc umožňuje vychytávat horizontální srážky, což zlepší malý oběh vody, a její odpar ještě více ochladí vaše okolí. Krátký trávník je tedy vhodné udržovat opravdu jen tam, kde se chodí. Zahrada s nejrůznějšími tvary dlouhé trávy ostatně vypadá mnohem estetičtěji – i díky květům, které se v ní objeví.
Tím vším mimochodem nejen prospějete přírodě, ale také ušetříte docela slušnou hromádku peněz na benzínu, a tedy i čas, který musíte využít v práci na to, abyste si na něj vydělali. A jelikož zahrady tvoří dvě procenta povrchu Česka, můžeme jako občané dát vědět, zda to myslíme s pomocí planetě vážně. Každý mrtvý metr zemského povrchu je na škodu a každý živý metr k užitku.
A dál? Při venčení psa nebo na procházce můžete trousit po krajině na podzim nasbíraná semínka keřů a stromů. Anebo můžete přiložit ruku k dílu při péči o les, zvyšování zádrže vody (například kopáním tůní), práci na farmě nebo třeba ručním kosení luk. Zcela unikátní je pak možnost přidat se ke spolku Živá voda a započít práce na Krajinném plánu ČR s názvem Model Zdoňov. Můžete vytvořit tým a mapovat krajinu v okolí svého domova. Nemělo by přitom jít jen o nějaké malé území, ale o povodí o rozloze minimálně deset kilometrů čtverečních.
Vzhůru k užitečnosti!