„Když jsem dneska večer chtěla dětem přečíst Babičku, nemohla jsem, furt jsem viděla tu Geislerku, jak má nohy do praku.“ Podobných komentářů odrážejících trauma způsobené českým divákům a divačkám seriálem České televize o Boženě Němcové se na sociálních sítích objevuje bezpočet. Rozčilující je hlavně představa, že Němcová byla sexuální bytost. Není to nic divného, stavíme-li někoho na piedestal, chceme, aby byl morálně bezúhonný, přičemž u žen z prazvláštních důvodů předpokládáme, že budou cudné. Nelžeme si tím tak trochu do kapsy? Stačí otevřít libovolnou čítanku pro základní nebo střední školu: zjistíme, že Gilgameš má dlouhý penis, Sapfó popisuje fyzické projevy touhy, příběhy Dekameronu vyprávějí o nestoudných a prostopášných mniších i řádových sestrách, o nevěře básní dokonce Václav II., zkrátka dějiny literatury jsou plné sexu už od dob antiky a rozhodně to není vždycky sex konsenzuální, manželský a společensky akceptovatelný. A pokud nás rozčiluje, že Němcová „měla nohy do praku“, vykašleme se na její životopis a čtěme její knihy. Ostatně právě v Babičce nám žádné erotické nebezpečí nehrozí. A komu je ouzko i z projevů vášně, nechť pro jistotu přeskočí vyprávění o Viktorce.