Středa 12. dubna byla v Německu velkým dnem „přátel zeleného listu“. Koalice složená ze sociálních demokratů, Zelených a liberální FDP oznámila předložení návrhu zákona na legalizaci marihuany. Politici nechtějí zahálet a návrh přijde na řadu už v dubnu, což je na německé poměry opravdu raketové tempo. O celé věci podrobně informoval deník Die Tageszeitung v obsáhlém článku z 13. dubna. Vládnoucí strany slíbily tento krok v koaliční smlouvě z roku 2021, takže úplná novinka to není. Požadavek na legalizaci přicházel primárně od voličů Zelených a FDP. Hlavním argumentem pro legalizaci je především snaha o omezení černého trhu a s ním spojené kriminality a také ulehčení soudům, které se poměrně často zabývají „banalitami“ v souvislosti s držením malého množství marihuany. Německý plán má dva pilíře. V prvé řadě jde o „dekriminalizaci“: držení méně než 25 gramů konopí bude bez postihu a současně bude možné vlastnit tři „samičí“ rostliny. Pokud má někdo z minulosti policejní zápis kvůli držení marihuany v množství pod 25 gramů, může mu být na jeho žádost smazán. Plán na prodej marihuany v licencovaných obchodech, který byl také součástí koaliční smlouvy, se v první fázi neuskuteční. Místo toho přichází „typicky německé“ řešení: budou moci vznikat spolky a sdružení o maximálně pěti stech členech, jimž bude umožněn prodej soukromě vypěstované marihuany, přičemž konzumace v klubech samotných bude zakázána. Tyto „kluby“ navíc nesmějí být v blízkosti škol. Druhý pilíř se omezí na „modelové regiony“. V těch by měly být povoleny celé dodavatelské řetězce marihuany včetně licencovaných obchodů, které budou předstupněm kompletní legalizace v celém Německu. Jestli ovšem kompletní legalizace bude automatickým důsledkem druhého pilíře, nechce nikdo z politiků předjímat. Opoziční CDU a CSU samozřejmě proti návrhu brojí, a to s klasickými argumenty: cannabis je prý velmi nebezpečná psychoaktivní droga a legalizací by se zintenzivnila její konzumace. Proti jsou také policejní odbory, které jsou skeptické ohledně proveditelnosti kontroly povoleného množství. Faktem je, že ačkoliv se nejedná o plnohodnotnou legalizaci, je dekriminalizace marihuany v SRN jednoznačně krok vpřed.
Německá vládní koalice je skutečně pestrý svazek, chtělo by se říct „manželství z rozumu“. Každá ze stran musí denně řešit kvadraturu kruhu: jednak dělat vládní politiku, jednak uspokojit svou voličskou základnu. V případě sociálních demokratů, Zelených a FDP jsou to skutečně tři různé skupiny, přičemž především FDP obsluhuje zcela jiný elektorát, který se od voličů obou zbylých stran odlišuje. O boji FDP s koaličními partnery i vlastní identitou psal ekonomický týdeník WirtschaftsWoche ve vydání ze 14. dubna. Předseda strany Christian Lindner před volbami prohlašoval, že chce z Německa udělat „republiku start-upů“. V letech 2015 až 2019 byla FDP „první volbou“ zakladatelů nových firem. Po roce 2019 se však tato skupina obrátila spíše k Zeleným. Ve volbách v roce pak 2021 dostali liberálové z FDP jen 11,8 procenta hlasů, což stačilo pouze k tomu, aby v koalici hráli roli „juniorního partnera“, samozřejmě za cenu zásadních ústupků ze svého volebního programu. Pokud by se volby konaly dnes, nedostala by se FDP nad sedm procent. Liberálové byli vždy oporou podnikatelů. V tuto chvíli si jejich tradiční voliči slibují, že strana zamezí centrálnímu plánování, které prý pod zástěrkou boje proti klimatu prosazují Zelení a sociální demokraté. Thomas Fischer, jednatel firmy Mann+Hummel, kritizuje skupinu náměstků ministra hospodářství, která se rekrutovala z aktivistických nevládních organizací: „Když s nimi jednáme, nikdy jim nejde o přežití firem.“ Proto podle týdeníku působí FDP ve vládě jako jakýsi korektiv, který zabraňuje socialistům a Zeleným v uskutečňování jejich „nejdivočejších“ představ. Například v daňové politice byl uzavřen „pakt o neútočení“, což znamená, že se daně ani nezvyšují, ani nesnižují. V zemských volbách ovšem FDP trvale prohrává, přičemž v Berlíně, Dolním Sasku a v Sársku se nedostala ani do parlamentu. Být nadějí „republiky start-upů“ je očividně málo a být malou stranou v nesourodé koalici nese hořké plody.
Politický magazín Cicero otiskl 15. dubna příspěvek Mathiase Brodkorba, dřívějšího ministra financí za SPD v Meklenbursku-Předním Pomořansku, jenž analyzuje opětovné posilování Alternativy pro Německo (AfD) a srovnává ji s rakouskou Stranou svobodných. V roce 2015 ultrapravicová AfD pomalu upadala v zapomnění. Její koncentrace na kritiku eura už přestávala voliče zajímat. Pak ovšem přišla uprchlická krize a moci ve straně se chopily radikální proudy. V roce 2017 dostala AfD skoro 13 procent hlasů. Od té doby její obliba klesala a ani pandemie jí nepomohla vrátit se do formy. Teď se ovšem opět probouzí a v průzkumech dosahuje 14 až 17 procent. Podle Brodkorba se AfD nachází ve své třetí historické fázi. Tu první předznamenala celosvětová finanční krize, druhou krize uprchlická a třetí prý podporuje klimatická politika Zelených. Alternativa pro Německo je dnes mnohdy nazývána „všelidovou stranou“ (Volkspartei), což svědčí o její etablovanosti v politickém systému. Na východě země má stabilních 25 až 29 procent voličů. Bývalý ministr tvrdí, že aktivistická klimatická politika Zelených a SPD stmeluje příznivce CDU, FDP a AfD, kteří by už dnes vytvořili pravicovou většinu. Pohled do Rakouska podle něj ukazuje, kam „přehnaná“ ekologická politika může vést. Strana svobodných FPÖ, která se po „aféře Ibiza“ nacházela v krizi, se opět vrátila na scénu a má šanci v Rakousku vyhrát volby. Podle Brodkorba je to tím, že to rakouská vládní koalice „přepískla“ s ekologií.