Digital download 2023
„DIY noisovou hudbu v Brooklynu definuje rozporuplná snaha o autonomii ve městě řízeném nemovitostmi a financemi. Je uvězněna v gentrifikaci a zároveň je pokusem osvětlit alternativy kapitalistického městského rozvoje. Je místem bolesti, zápasu, zármutku a ztráty i místem radosti, vytrvalosti, intimity a komunity,“ píše v jednom ze svých článků newyorský etnomuzikolog David Farrow. Brooklynský vizuální umělec a hudebník Austin Sley Julian, od roku 2015 vystupující pod jménem Sunk Heaven, toto téma zmiňuje v rozhovoru na rádiu Free City jako klíčové pro své aktivity i zvuk. Není nutné melancholii hlasu nebo piana uvězněnou v industriálním bordelu hned vnímat jako ztvárnění ubývajícího prostoru. Klidně ale můžeme mluvit o esteticky i emocionálně plodné „slabé pozici“. Anebo o porouchaném motoru, který žene bastardní zvuk výš, k vysněné aroganci, jak naznačuje titul aktuálního EP. Čtyři skladby mají dohromady jen čtrnáct minut: jednička stihne v krátkém čase odhalit deformaci, dvojka lehce zazvoní, trojka skončí v nejlepším a čtyřka ještě na okamžik zazáří. „Pokud nás, jak říká Judith Butler, dojímá něco, co nás ovlivňuje zvenčí, odjinud, ze života druhých, DIY komunity se musí nechat dojmout bolestí gentrifikace. Ten okamžik vyžaduje intimitu při zkoumání hloubky druhého. Možná v sobě DIY komunity objeví větší hloubku,“ pokračuje Farrow ve zmíněném článku. Otázka pro náš kontext se přímo nabízí: Jak bude Sunk Heaven znít 19. května v pražském Punctu, v blízkosti developerského projektu Viktoria Center Žižkov?