Kniha Slavoje Žižeka Příliš pozdě na probuzení je polemikou s levicově liberální politikou, která se podle slovinského filosofa snaží dosáhnout svobody a tolerance skrze pravidla a regulace. Radikální emancipační politika by podle něj neměla jedince rozřazovat na základě jejich identit, ale vést k solidaritě v nesounáležitosti.
Během loňského roku zorganizovala platforma pro sociálně-ekologickou transformaci Re-set sérii workshopů pro klimatické mluvčí. Na tom vzhledem k závažnosti globálního oteplování není nic překvapivého. Kontroverzi ovšem vyvolalo rozhodnutí otevřít první ze tří workshopů pouze „FLINTA lidem“ (tedy ženám a intersex, nebinárním, trans* a agender lidem). Další dva workshopy byly již pro všechny, pro FLINTA osoby však přednostně – podle organizátorů z toho důvodu, že „mají ve veřejném prostoru menší zastoupení nebo ztížené podmínky“. Zkratka FLINTA se používá pro označení všech, kdo nejsou cis muži (jejichž preferovaný rod je v souladu s tím, jak jsou vnímáni ostatními).
Právě na zmíněné klimatické workshopy a na otázky, které jsem si při čtení následných diskusí pokládal, jsem si vzpomněl nad knihou Slavoje Žižeka Too Late to Awaken: What Lies Ahead When There Is No Future? (Příliš pozdě na probuzení. Co nás čeká, když není …
