Jiří Sivok (ed.): Smečka

Golden Dog 2024, 328 s.

Nakladatelství Golden Dog je nepřehlédnutelnou součástí místní renesance literárního hororu. Kromě vydávání zahraniční klasiky (např. Ramsey Campbell) se intenzivně věnuje objevování českých autorů, jichž se v posledních letech vyrojilo tolik, že se z toho může zatočit hlava. Ačkoli čtu horory rád, tuzemské tvorby jsem si až na výjimky trochu přezíravě nevšímal. Potom jsem ale v rozhlase slyšel rozhovor s Jiřím Sivokem, editorem Smečky, v němž mimo jiné zpochybňoval stereotypy, jež jsou s „béčkovým“ žánrem spojené a stále se je nedaří vymýtit z obecného povědomí. Znělo to sympaticky: společným tématem patnácti povídek je pes, smečka autorů je zdravě nesourodá a v jejich dílech se mísí prvky fantasy, romaneta i staré dobré gotické duchařiny. V povídce Panoptikum doktora Marrowa od Terezy Kadečkové se snoubí fantasy s morbidním cynismem a její poetika připomene expresionistické filmy. Jízda duchů od Nelly Černohorské je naopak inspirována venkovskými duchařskými příběhy, zaujme poutavým vyprávěním a překvapí pointou. Kříženec Ludmily Svozilové je psychodrama překypující bezcharakterními lidskými kreaturami. Nutno dodat, že všichni dostanou, co si zaslouží. Povedená je i temná fantasy Azurit od Karin Novotné, odehrávající se ve dvou paralelních světech. I když nejlepší text pochází od hostujícího amerického spisovatele Morta Castlea, důležité je, že v souboru nejsou vyloženě slabé kusy. Autorky a autoři si ze sebe umějí udělat legraci a čtenářstvo se tetelí hrůzou a sleduje, jak žánr utěšeně bobtná.