Skvělý grafik a designér Aleš Najbrt v médiích často říká, že za špatný stav české vizuální kultury může komunismus. Nemůžu si pomoct, ale něco se mi nezdá. Najbrt tvrdí, že „kontinuita byla komunismem drsně přerušena“. Snažím se ho pochopit, ale moc mi to nejde. Podle Najbrta jsme před rokem 1948 měli kvalitní vizuální kulturu, pak se všechno otočilo o sto osmdesát stupňů a v roce 1989 jsme se na předúnorovou úroveň nedokázali vrátit, protože jsme poznamenaní komunistickým režimem. Za současný špatný vkus tedy ani trochu nemůže třicet pět let kapitalismu, ale pouze předchozí čtyři dekády komunismu. Co ale všechen ten odbornou i laickou veřejností adorovaný design vytvořený za minulého režimu? Procházím další mediální výstupy. V pořadu České televize Identita vyzdvihuje Najbrt práci svých učitelů a zasloužilých mistrů. Těch, co působili ve státním socialismu. Už se v tom ztrácím. Dnes tu máme příliš mnoho barevných fasád, domnívá se známý designér. I to je bolševikova vina. K dědictví komunismu patří také vizuální smog a odporné cedule. Tohle tu sice před Listopadem nebylo, ale stejně za to můžou komunisté. Nedává mi to smysl, ale stále chci porozumět, a tak hledám další rozhovory. Prý se bojíme stavět odvážné stavby. „A proč tedy dnes ve velkém bouráme odvážnou ‚komunistickou‘ architekturu?“ divím se. Komunismus zničil náš vkus, horlí Aleš Najbrt, náš přední grafik, jenž se za minulého režimu učil od těch nejlepších. Vzdávám to. Čas je placatý kruh.