S mladým českým výzkumníkem, který je označován za „zázračné dítě české vědy“, jsme mluvili o strojovém učení, o odhalování deepfake a prevenci „halucinací“, o vzdělávacím potenciálu generativních modelů AI nebo o hranici mezi asistovanou kreativitou a manipulací.
Na Stanfordově univerzitě jste součástí výzkumné skupiny, která se zabývá tím, jak využít různé AI nástroje ve vzdělávacím procesu. V čem vidíte potenciál těchto nástrojů?
Především v personalizované pomoci mimo školu, kde tyto nástroje zprostředkují danou látku formou, která nejvíce odpovídá studijním preferencím daného studenta. Dnes vidíme první vlaštovky v podobě personalizovaných chatbotů, které mohou zodpovídat studentovy otázky a vést jej konkrétními úkoly a problémy. Například online platforma Khan Academy představila chatbota Khanamiga, který při řešení konkrétních úkolů – zatím primárně v přírodovědných a technických oborech – klade návodné otázky, poskytuje rady nebo opravuje a vysvětluje chyby, a to vše živě, zatímco student řeší zadanou úlohu v aplikaci. Stávající podoba tohoto chatbota není nijak úchvatná, ale určitě se bude postupně zlepšovat, jednak díky vývoji AI obecně, jednak na základě interakcí. Stejně jako mnohé další aplikace na bázi AI si …
