Režie Jan Gogola ml., Matěj Hrudička, ČR 2023, 92 min.
Premiéra v ČR 18. 4. 2024
Klíče marně rachotí v zámku velkých zrezlých vrat, jako by se prostory uherskohradišťské věznice odmítaly otevřít návštěvníkům, kteří přišli zkoumat pohnutou historii instituce, známé mimo jiné poměrně drsnými výslechovými metodami uplatňovanými na politických vězních v padesátých letech. Podobných, lehce okatých metafor je dokument Jana Gogoly ml. a Matěje Hrudičky plný. Tvůrci přivedli do budovy bývalé věznice různorodé návštěvníky, od lidí, kteří tu byli vězněni, přes potomky jednoho z bachařů po kuchařky ze školní jídelny, která vznikla v objektu někdejší věznice. Hudebníci Jiří Pavlica a Ivan Palacký zkoumají zvukové aspekty místa, zaujatí jeho potenciálem pro field recordings. Režisér Jiří Svoboda vzpomíná na natáčení snímku Jen o rodinných záležitostech z konce osmdesátých let, v němž se vracel právě k temné, tři dekády staré historii. A mezitím studenti uměleckoprůmyslové školy, která sídlí v přilehlé budově bývalého justičního paláce, provádějí výtvarné workshopy. Vznikl tak jakýsi happening, který se pokouší konfrontovat generačně i ideově rozdílné pohledy na minulost a zároveň zaplnit chátrající místo novými významy. Jde však o tonálně nevyrovnaný kaleidoskop. Chvíli sledujeme poetickou práci se světlem či zvukem, pak zase jímavou osobní zpověď dcery, adresovanou již zesnulé matce, která tu byla vězněna, a vzápětí polopatickou promluvu ke studentům o nemožnosti vycestovat v letech stalinismu za hranice. Snaha otevřít dialog je chvályhodná, ale i silným momentům podráží nohy všudypřítomná inscenovanost.