Maďarský prozaik László Krasznahorkai obdržel Nobelovu cenu za „působivé a vizionářské dílo, které uprostřed apokalyptického teroru znovu potvrzuje sílu umění“.Jaké vize přinesl do středoevropské literatury a jaké inspirace nalezl na Dálném východě? A proč je vzdor melancholický a tango satanské? S Blankou Činátlovou diskutovaly hungaristky a překladatelky Simona Kolmanová, Ottilie Mulzet, Marta Pató.

Po vydařeném sluchátkovém festivalu v pražském Punctu se přesouváme do Brna. Přijďte si užít jedinečný formát založený na intimitě poslechu uprostřed sdíleného prostoru. A pokud se nemůžete dostavit osobně, pusťte si online stream, který najdete uvnitř článku. Začínáme v neděli v 16 hodin.

Když se řekne Norsko, zpravidla si vybavíme fjordy, ropu a štědrý sociální stát. Co se za těmito reáliemi skrývá a jak spolu souvisejí? Poslechněte si audioverzi posledního dílu reportážní série Vytěžené kraje. Zavádí nás do úchvatné krajiny, která je zdrojem bohatství, ale i obětí těžařských firem. Je norská ropa opravdu ekologičtější? A proč Norové mluví o své zemi jako o „zeleném pokrytci“?

I když je Estonsko vnímáno jako progresivní země s pověstí „Silicon Valley Evropy“, za svou energetickou nezávislost na Rusku platí těžbou ropných břidlic a jejich spalováním v elektrárnách. Poslechněte si reportáž z míst, kde se v lesích ukrývají doly, dýmající komíny a vylidňující se města.

V čem se změnila situace literatury? Jak se proměnily čtenářské návyky a jakým způsob by na to měla reagovat literární výuka na školách? Dennodenně čteme z displejů, monitorů, mobilů, neustále scrollujeme, využíváme nejrůznější aplikace či umělou inteligenci – může nám být zkušenost digitálního čtení užitečná při četbě literárních děl? Odpovědi hledají Eva Marková, Míla Janišová a Jana Segi Lukavská.