Divadelníkům by neměla ujít studie Pavlíny Šípové Aristofanes na novodobé české scéně, mezi válkami a za druhé světové války (Listy filologické, roč. 132, 2009, č. ½), obsahující i bibliografii recenzního ohlasu inscenací Jana Bora (Lysistrata), Karla Čapka (Jezdci – Ženský sněm), Jiřího Frejky (Když ženy něco slaví, Ptáci) a několika dalších režisérů. Stranou autorka ponechala, v souhlasu se zadáním práce, neuvedenou (ale publikovanou!) komedii Mír, kterou v roce 1933 aktuálně adaptoval Adolf Hoffmeister. V bibliografii zůstaly nerozluštěny obecně známé novinové šifry JV (Jindřich Vodák), AMP (A. M. Píša), JTG (Josef Träger), OP (Otto Pick) a SJC (Jan Sajíc).

Nacistickému režimu stranící články dramaturga Františka Götze a výše zmíněného režiséra Jiřího Frejky (vyšly v září 1942 v časopisu Národní divadlo) osvětlil Josef Herman v Divadelních novinách č. 17/2009.

První letošní číslo revue Germanoslavica je sborníkem prací o Josefu Mühlbergerovi (1903–1985), prozaikovi a literárním historikovi, rodáku z Trutnova. Ústecké nakladatelství Albis international vydalo v roce 2006 jeho Dějiny německé literatury v Čechách 1900–1939.

V předmluvě k 3. vydání Moskvy v listopadu Václava Tilleho (Společnost pro kulturní dějiny, České Budějovice 2009) porovnala editorka Dagmar Blümlová čtyři tematicky blízké knihy: Rusko zblízka i z dálky N. F. Melnikové-Papouškové (Národní osvobození 1929), V říši Stalinově Josefa Ed. Šroma (Melantrich 1929), Rusko včera a dnes Karla Velemínského (Václav Petr 1929) a Cestu do Moskvy Josefa Kopty (Čin 1928).

Pod názvem Nesnesitelná vděčnost a nostalgie zavzpomínal na Milana Kunderu v bulletinu Obce spisovatelů Dokořán č. 51 (září 2009) Miloš Pohorský.

Zajímavý pohled na dnes poněkud zapomínaného Luďka Pachmana (1924–2003), mj. i autora dvou nešachových knih (Jak to bylo, Boha nelze vyhnat), nabízí rozhovor s jeho někdejším soupeřem nad šachovnicí, dnes americkým občanem Lubomírem Kaválkem. Pro říjnovou Xantypu jej pořídil česko-americký prozaik a scenárista Jan Novák.

Nad tím, proč česky nikdy nevyšla a asi nikdy nevyjde publicistika Oty Filipa, se v časopisu Nové břehy č. 2/2009 zamýšlel Martin Pekárek.

Studii o židovství v prózách Ladislava Fukse publikoval v Kroku č. 3/2009 Erik Gilk.

Doslov k nové povídkové knize Arnošta Lustiga Odcházím do snu (Euromedia Group – Knižní klub 2009) napsal Milan Uhde.

František Knopp