Šoa není jedinou genocidou, která tíží německé svědomí. Znovu se otevřela diskuse o temné minulosti německého císařství v afrických koloniích. V červnu loňského roku německý parlament uznal, že v Namibii se tehdejší německá koloniální správa dopustila v letech 1904 až 1917 genocidy na kmenech Herero a Nama. Systematická represe, při níž nechyběly ani lágry nápadně připomínající nacistické vyhlazovací tábory, stála život sto tisíc Afričanů. Německo striktně odmítlo jakoukoliv formu osobního odškodnění pozůstalým, chce jen posílit rozvojovou pomoc tamní vládě. Členové dotčených kmenů však namítají, že k nim slíbená pomoc nemusí vůbec dorazit. Proto několik sdružení pozůstalých na konci loňského prosince zažalovalo Německo u amerických soudů. Zda se dočkají obdobné formy a míry satisfakce jako pozůstalí po nacistické genocidě, se teprve uvidí. To, že se celá událost řeší sto let od doby, kdy se udála, však ukazuje, že některé genocidy jsou
stále důležitější než jiné.