Trumpovo tažení proti environmentálnímu zápolení s klimatickou krizí začalo těsně po inauguraci. Americký prezident podobně jako ve svém prvním volebním období téměř okamžitě odstoupil od Pařížské dohody, jíž se v roce 2015 více než dvě stě států zavázalo ke společnému snižování emisí skleníkových plynů. Na konci ledna začalo z vládních internetových stránek mizet slovní spojení „klimatická změna“. Sekce týkající se změn klimatu již nejsou k dispozici na portálech ministerstva dopravy, ministerstva obrany ani ministerstva zemědělství. Zmínky o krizi z webu v tichosti odstranila i klíčová vládní ekologická instituce Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA). Do jejího čela Donald Trump nominoval republikána Leeho Zeldina, známého svými výroky o nutnosti škrtat výdaje na ochranu životního prostředí ve prospěch investic do fosilního byznysu.

Zneviditelňování klimatické změny je jedním z nástrojů dezinformační kampaně nového amerického establishmentu, jejímž záměrem je nabourat věrohodnost vědeckého poznání klimatologů. Z vládních stránek ostatně zmizely i odborné studie o dopadech klimatické změny stejně jako klíčová meteorologická data nebo informace o místech, která mohou být potenciálními ohnisky klimatických katastrof. Snížil se rozpočet Federální agentury pro mimořádné události (FEMA), která poskytuje finanční podporu na obnovu území zasažených přírodními katastrofami. Další významné škrty postihly již zmíněnou EPA, jejíž nové vedení jen v průběhu prvního měsíce propustilo kolem čtyř set zaměstnanců, přičemž výpověď má dostat celkem tisíc lidí.

Nové vedení ministerstva dopravy zase nařídilo s okamžitou platností stáhnout důležité politiky a deklarace vztahující se nejen k ochraně klimatu a životního prostředí, ale také k genderové rovnosti a ochraně menšin. Trump společně s Elonem Muskem, stojícím v čele nově vzniklého Úřadu pro efektivitu vlády (DOGE), útočí pod záminkou zeštíhlování státních výdajů na údajné nepřátelské společenské tendence. Přestože staronový americký prezident zdůvodňuje protiklimatické tažení potřebou chránit ekonomicky zranitelné vrstvy, mnohé z těchto politik nejenže akcelerují klimatický rozvrat, ale také přímo zasáhnou střední a nižší třídy americké společnosti.

Že bude chtít Trump nejbližších pět let hlavně těžit, je již víc než jasné. Jeho plány zvýšit těžbu ropy a zemního plynu, imperialistická prohlášení o anexi Grónska i vznášení nároků na nerostné bohatství Ukrajiny výměnou za vojenskou pomoc obnažují kořistnicky kapitalistickou logiku jeho vládnutí. Na drakonická nařízení už však přichází odpověď od dotčených komunit v podobě žalob: farmáři žalují ministerstvo zemědělství za zatajování důležitých klimatických dat a jednotlivé lokální ekologické skupiny právně napadají jeho snahy umožnit těžbu na dříve chráněných územích. Nejčernější scénáře, které prorokovaly rozmetání dosavadních klimatických politik novou administrativou, se naplňují – Trump v podstatě nechává planetu shořet zaživa.