Je snadné dělat si z maloměst legraci – z pěstování pocitu jedinečnosti, ze sebechvály v radničních listech, z podivně aranžovaných výloh, z plakátů kulturních zařízení, z toho, že tu na sebe lidé všechno vědí. To ale není účelem tohoto čísla. V letním dvojčísle jsme se pustili hlavně do průzkumu maloměstské kultury, která mívá především komunitní funkci, ale může sloužit i jako zrcadlo té kultuře, jež se jako provinční necítí.

































