Ve své nejnovější knize Nexus. Stručná historie informačních sítí od doby kamenné po AI (Nexus: A Brief History of Information Networks from the Stone Age to AI, 2024) si izraelský historik Yuval Harari položil otázku, jak skloubit rychlý rozmach umělé inteligence se zachováním otevřené společnosti a v určité míře i s přežitím lidstva samotného. Podařilo se mu vytvořit poutavý příběh, v němž jsou hlavním hrdinou informační sítě od pravěku až do naší současnosti, či dokonce vzdálenější budoucnosti. Umělá inteligence je novým hráčem, který do budování těchto sítí vstupuje – a je to hráč mocný a zároveň omylný. Dokáže být dobrým pomocníkem, ale patrně špatným pánem.

V leckom z nás nová technologie vzbuzuje obavy a ani ti, kteří jí rozumějí více než průměrný občan, tedy odborníci zabývající se umělou inteligencí, nezůstávají úplně v klidu. Více než třetina z téměř tří tisíc výzkumníků, kteří se v roce 2023 zúčastnili průzkumu, připustila existenci minimálně desetiprocentní pravděpodobnosti, že pokročilá umělá inteligence povede k vyhlazení lidstva.

Otevřená budoucnost

Na Harariho přístupu je již tradičně sympatický jeho pragmatismus. Všechny pravdy jsou provizorní. Věci lidské nejsou samy o sobě ani dobré, ani zlé. Záleží na tom, za jaký konec…