Václav Benda byl výraznou, v mnoha ohledech kontroverzní osobností československého disentu a polistopadové politiky. V devadesátých letech byl představitelem rázného antikomunismu žádajícího důsledné „vyrovnávání s minulostí“. Pro část jeho politických kolegů i někdejších disidentských souputníků byla nepřijatelná Bendova vyjádření sympatií k chilskému diktátoru Augustu Pinochetovi. Jiní zakladateli nepříliš úspěšné Křesťanskodemokratické strany vyčítají podporu Václava Klause po jeho odstavení z premiérské funkce v důsledku sponzorské aféry ODS z roku 1997. A v nejširší veřejnosti utkvěl obraz Václava Bendy jako zoufale neobratného řečníka, jehož zparodoval Petr Čtvrtníček v jednom z dílů České sody.

Novinářka Alice Horáčková, autorka knižního životopisu básnířky Vladimíry Čerepkové, psala rozsáhlou biografii Václav a Kamila Bendovi na popud jejich potomstva. Kromě archivních zdrojů proto vydatně využívala také osobní svědectví. Knize nelze upřít žurnalistickou zručnost, zároveň je však především Bendovým „pomníkem“, reflektujícím zejména jeho disidentská léta. Zůstává také otázkou, proč se autorka jen okrajově dotkla jednoho z Bendových klíčových zájmů, totiž morální a politické filosofie.

Konverze

Ačkoliv Horáčková původně měla v úmyslu zachytit pouze životní příběh Václava Bendy, nakonec se její záběr rozšířil i na jeho manželku, matematičku a logičku Kamilu Bendovou. Dlužno však dodat, že její osudy zachytila autorka pouze do konce devadesátých let, tedy do Bendovy smrti, a tak…