Může být dělnictvo servisního sektoru předvojem nových třídních bojů, jak tvrdí politická teoretička Jodi Dean? V každém případě se tito pracující stali námětem pro postavy v románech spisovatelky Marion Messiny. Poslední z nich je inspirován povstáním Žlutých vest ve Francii.

V každé dětské knize se skrývá dospělý, jenž se snaží dítě vychovat a vštípit mu své hodnoty. Většinou to ale nemá jednoduché, protože malé čtenářstvo může text vnímat úplně jinak. Velká část literatury pro děti nabízí zejména předem připravené „správné“ odpovědi. Pozornost si však zasluhují hlavně díla vybízející k otázkám.

Teherán je město, kde se hodně nasmějete, ale také si hodně popláčete. Ukázka z beletristicko­-esejistické knihy současné íránské spisovatelky vypráví o večeru, kdy ženy poprvé po čtyřiceti letech směly vkročit na národní fotbalový stadion, aby sledovaly přenos zápasu se Španělskem.

Ačkoli je historiografie psaná zdola vedena emancipační snahou o návrat utlačovaných do dějin, neprospívá jí romantizace odporu, vyčleňování z širších společenských interakcí ani přehlížení mocensko­-ekonomických vztahů. Právě jejich analýza nám totiž o neelitních aktérech historie často prozradí víc.

Recepce dějin zdola dala historiografické analýze nové nástroje a zároveň významně zasáhla do veřejných debat v řadě zemí. České rozpravy o minulosti se však zatím většímu ovlivnění těmito impulsy vyhýbají.