close search

Když fikce a realita splývají

Wrestling představuje ve Spojených státech zásadní součást šoubyznysu. Minisérie Mr. McMahon ukazuje, jak se do této výsostně americké zábavy promítají touhy diváků, ale také patriotismus. Nelze si přitom nevšimnout paralel s fungováním kapitalismu a povahou americké politiky.

Nová minisérie Netflixu Mr. McMahon zpracovává nejen moderní dějiny wrestlingu a s ním spojené organizace World Wrestling Entertainment (WWE), na jejíž pořady mimochodem streamovací gigant v lednu zakoupil práva, ale především život kontroverzního podnikatele a promotéra Vince McMahona, jenž historii této disciplíny po několik dekád utvářel. Je to mrazivý portrét.

 

Hulkové v elasťácích

Letos na jaře měl českou premiéru také hraný film Železní bratři (The Iron Claw, 2023), jenž v melodramatických konturách zpracovává život a tragický osud významné wrestlerské rodiny Von Erichů. Snímek plný potu a testosteronu však k wrestlingu přistupuje s patosem a zákulisní machinace nechává zahalené tajemstvím. Ostatně sami zápasníci přijímají pevně dané role, z nichž nesmějí vystupovat. A nejde jen o zápasy. Wrestling je typickým příkladem transmediální kultury, v níž se na určitý produkt nabaluje nejen merchandaising, ale také spousta odvozených audiovizuálních či literárních děl, kde se hranice mezi fikcí a realitou nadále stírá. Jakkoli jde ve wrestlingu i o sportovní výkony, má blíže k performativnímu umění. A právě tuto stránku věci osvětluje Mr. McMahon.

Divácké vzrušení nepramení jen ze sledování zápasů, kde na sebe zápasníci – připomínající komiksové figurky – skáčou z několika metrů, rozbíjejí si židlemi hlavu, případně z ringu vyhazují rozhodčího. Důležité je i zručně fabulované zákulisní drama, příběhy o dobrácích a zlosynech, šokující zápletky a všudypřítomná extravagance. Vince McMahon, který na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let od svého otce odkoupil jednu z lokálních wrestlingových organizací a vybudoval z ní obří monopol, si potenciál takové show uvědomoval lépe než kdokoli jiný.

 

Model Trump

Tvůrci seriálu, kteří stojí například i za Pánem tygrů (Tiger King, 2020–2021), museli během natáčení podobu série měnit vzhledem k nově zjištěným faktům i obviněním vůči McMahonovi. Chronologické vyprávění se tak rozpíná, přibývají rozhovory a archivní záběry a seriál se mění na výpověď o celém odvětví zábavního průmyslu, které se stalo metaforou kapitalismu. Sledujeme portrét člověka, který se ztratil ve vlastní fabulaci a takřka neohrozitelné moci. Jak potvrzují všichni dotazovaní, nikdy nevíme, s kým vlastně mluvíme – jestli s reálnou osobou, nebo s jejím alter egem.

Tvůrci se nesnaží o objektivní zachycení skutečnosti. I když ale dávají prostor mytologizaci hlavní postavy a wrestlingu obecně, dokážou tento mýtus zpochybňovat. Z nemožnosti nalézt v nespočtu mikropříběhů pravdu se stává téma, a vyvstává tak například paralela mezi rétorikou kontroverzního promotéra a Donalda Trumpa, jenž v WWE sám několikrát účinkoval a s McMahonem má pravděpodobně dobré vztahy. Familiárnost, úderná gesta a jasné dělení na dobro a zlo ostatně nevidíme jen ve wrestlingu, ale i v americké politice.

Wrestling hltá téměř třetina obyvatelstva Spojených států a hodnota WWE se pohybuje okolo sedmi miliard dolarů. Mrazení tak nevyvolává jen protagonista, na něhož se valí obvinění ze sexuálního násilí a korupce, ale především zjištění, jak jednoduché je pohnout davem (vzpomeňme na útok Trumpových příznivců na Kapitol). Tvůrci se sice do obecnější sociologické reflexe nepouštějí, ale bohatě stačí to, co vysvítá mezi řádky. Mr. McMahon toho o zábavním průmyslu i americké společnosti říká více, než bychom čekali.

Autor je filmový publicista.


Mr. McMahon. USA 2024, 6 epizod. Režie Chris Smith, kamera Adam Beckman, Damien Drake, hudba Tom Caffey, hrají Vince McMahon, Hulk Hogan, John Cena, Dwayne Johnson ad. Premiéra na Netflixu 25. 9. 2024.

Newsletter Ádvojky přímo do vaší schránky

odebírat newsletter A2 arrow straight blue icon
banner newsletter image