Španělsko a Portugalsko zažily jeden z největších výpadků elektřiny v novodobé evropské historii. V pondělí 28. dubna půl hodiny po poledni přestala jít elektřina na většině Pyrenejského poloostrova. Výpadek trval přibližně deset hodin, během nichž bylo ochromeno fungování nemocnic, dopravy, internetu nebo telekomunikací. Příčina se stále vyšetřuje (může to prý trvat tři až šest měsíců), v médiích a na sociálních sítích je však teorií o příčinách kolapsu nespočet. Pravice si vzala na mušku obnovitelné zdroje energie a prezentuje je jako nestabilní. Kritizuje vládní snahy o rychlou energetickou tranzici, která je jednou z hlavních klimatických politik socialistické vlády premiéra Pedra Sáncheze. Ta chce do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 81 procent, přičemž již dnes je jejich podíl ve Španělsku přes 50 procent a v některých obdobích má země energie přebytek.

Španělsko se řadí mezi lídry energetické transformace v Evropě – masivně investuje zejména do rozvoje solární a větrné energie. Proklimatická opatření však dlouhodobě kritizují pravicoví populisté, kteří hájí fosilní a nukleární energii a na obnovitelné zdroje nahlížejí jako na nespolehlivé, neschopné reagovat na výkyvy počasí i spotřeby. Neověřenou informaci o tom, že za blackout mohou právě ekologické zdroje, kterou přinesl komentátor mediální společnosti Bloomberg, sdílela celá pravice, od přívrženců MAGA přes britskou populistickou stranu Reform UK Nigela Farage po média jako Daily Mail a Sky News. Premiér Sánchez, ředitelka největší španělské energetické společnosti Red Eléctrica Beatriz Corredor i evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen se přitom po konzultacích s experty shodli na tom, že obnovitelné zdroje nemohly být příčinou výpadku.

Co tedy o příčině blackoutu z 28. dubna víme? Došlo k němu zhruba půl hodiny po přerušení spojení vysokého napětí mezi Španělskem a Francií. To by sice měla energetická soustava ustát, v kombinaci s jinými, menšími nehodami to však může být fatální. A právě tyto dílčí nehody se vyšetřují. Společnost Red Eléctrica každopádně vyloučila možnost kybernetického útoku, lidské zavinění i meteorologický fenomén.

I když budeme znát výsledky vyšetřování až za několik měsíců, zdá se, že jedním z faktorů je zastaralá energetická soustava, která není dostačující pro narůstající spotřebu energie. Evropská unie se shodla na nutnosti masivně investovat do rozvoje této sítě a do budování úložiště energie. V nevyhovujícím stavu jsou i mezistátní spojení. EU má za cíl zvýšit mezinárodní propojenost do roku 2030 na 15 procent; propojenost soustavy mezi Francií a Španělskem je přitom jenom tříprocentní. Podle některých expertů ale toto posílení blokuje Francie v obavě z dovozu levné sluneční energie ze Španělska.

Pyrenejský blackout každopádně uvítala lobby jaderných společností. Ve Španělsku sílí hlasy za zachování jádra, přičemž již v únoru se pravicové Lidové straně povedlo prosadit posunutí odklonu od uhlí za rok 2035. S odkazem na bezpečnostní situaci Evropy, ohrožené válkou na Ukrajině, se lobbisté snaží vrátit na scénu jádro jako nejstabilnější zdroj energie. Jaké stopy zanechá blackout na energetické transformaci Evropy, tedy teprve uvidíme, ukázal však sílu antiklimatické lobby.