Řada zavedených autorek nizozemsky psané literatury se v poslední době dostává v překladech i k českému čtenářstvu. O jejich výběru rozhodují do značné míry literární ceny, jež ovšem dokážou upozornit i na debutantky. V přeložených prózách se často objevují témata kulturní i sexuální identity a různé podoby autofikčního vyprávění.
Začínající autoři to nemají jednoduché nikde na světě. Stejně jako u nás je jedním z problémů nizozemského knižního trhu přesycenost, a tak se debutanti, byť talentovaní, prosazují jen s obtížemi. Přesto se každoročně objeví jména, která rozčeří literární vody, a některá z nich nakonec proniknou i k zahraničním čtenářům.
Češi mají díky neúnavné práci několika překladatelek a překladatelů dlouhodobě možnost poznávat nizozemsky psanou literaturu v poměrně širokém rozsahu. Ačkoliv se o ní nemluví tolik jako třeba o literatuře severské, tuzemské publikum se s nizozemskými tituly setkává pravidelně. Nutno říct, že velkou zásluhu na tom mají i Nizozemský a Vlámský literární fond, které překlady finančně podporují. Na pultech našich knihkupectví tak vedle zavedených autorů, jako jsou Nizozemci Harry Mulisch a Arnon Grunberg nebo vlámský spisovatel Dimitri Verhulst, přibývají i méně známé, zato velmi výrazné hlasy – často ženské.
Ženská jména
Zatímco v Česku se o „vlně autorek“ mluví zhruba poslední dekádu, v nizozemské literatuře se tento trend začal projevovat o poznání dřív. Průkopnicí byla Hella S. Haasse, která se již stačila zařadit mezi klasiky. Ve druhé polovině 20. století se pak prosadilo několik výrazných feministických autorek. U nás se ovšem před rokem 1989 z nizozemštiny překládali téměř výhradně mužští autoři. Díla psaná ženami k nám…
Článek je přístupný předplatitelům*kám.
Pro pokračování se přihlaste.Nebo si můžete zakoupit jednotlivé číslo A2 (nejprve je potřeba se registrovat).
Prohlédněte si naše možnosti předplatného