Normy objektivní, neutrální a věcné zpravodajské žurnalistiky vznikaly ve zlaté éře tradičních masových médií. V době sociálních sítí ale mnohdy popírají svůj původní účel, což se projevuje zejména u citlivých témat včetně těch environmentálních. Pokud bez dalšího kontextu vydáme strohou zprávu, že letošní květen je mimořádně chladný, je jasné, co se s ní na sociálních sítích stane – pro řadu lidí půjde o důkaz, že klimatická změna neexistuje. Květnové mrazy jsou jednoduchý příklad mediálního zkratu, k němuž bohužel dochází i při řadě složitějších událostí, zejména v oblasti zelené energetiky. Když ceny elektřiny rostou a cokoliv nefunguje, fosilní lobby je vždy připravena vše zarámovat jako selhání Green Dealu a zelené diktatury z Bruselu.

K tomu došlo i po rozsáhlém blackoutu, který na konci dubna zasáhl Pyrenejský poloostrov. Brzy bylo jasné, že jde o politicky mimořádně citlivou kauzu, kterou zneužijí dezinformátoři. Ignorovala to ovšem řada českých i zahraničních novinářů, kteří ke zpravodajskému pokrytí přistoupili podle zaběhaných pravidel – informovat co nejobjektivněji, nezaujatě a popisně, bez zbytečných odboček, výkladů a komentářů.

Vyšetřování příčin výpadku stále pokračuje a je zřejmé, že neměl jeden jasný důvod a vedla k němu složitá kombinace různých nedostatků v přenosové soustavě a dalších technických faktorů. Tam, kde chybí jednoduché vysvětlení, nezbývá…