Péče je kvůli stárnutí populace stále palčivější téma. Většinou ji vykonávají ženy, je špatně placená, nebo dokonce zadarmo. Jak společnost naloží s oblastí, která se týká všech? Dokážeme ji konstruovat tak, aby naše životy nekončily ve velkých odosobněných institucích?

Ilustrace Pavel Karous
Evropa stárne. Není to jediný problém, kterému lidstvo v současné době čelí, představuje nicméně výzvu: jak bychom mohli zorganizovat naše životy i celou společnost, abychom žili spokojeně a pokud možno důstojně nejen v dospělém reprodukčním období, ale i v dětství a ve stáří? V budoucnu budou navíc hrát roli faktory, které neumíme v tuto chvíli dobře odhadnout. A některé z nich si nedokážeme ani představit. Velmi pravděpodobně mezi ně bude patřit masová imigrace z částí světa, kde nebude možné kvůli klimatické krizi žít, války, důsledky klimatických změn v našem regionu a možná i změna společenského uspořádání. To aktuální – tedy neoliberální kapitalismus – působí čím dál sebedestruktivněji a zdá se, že je na konci svých sil.
Uvažovat v tuto chvíli o ideálních modelech společenského uspořádání se může jevit jako snaha odtržená od reality. Jenže ať už se bude dít cokoli, budeme žít, rodit se, stárnout a umírat. V době možných zvratů tedy budeme potřebovat co nejsilnější solidární sítě.
Ústavy a domácnosti
V současné době odcházejí z domovů jen v Evropě miliony lidí: opouštějí vlastní rodiny, rodiče i dětí, aby si vydělali peníze v jiné zemi. Část z nich hledá uplatnění v oblasti péče, což znamená, že opouštějí blízké, aby se starali o cizí. Tato práce…Článek je přístupný předplatitelům*kám.