Ve svém minulém premiérském působení se Andrej Babiš proslavil sloganem „o čem sním, když náhodou spím“. Usínání bylo i jedním z prominentních témat minulé prezidentské kampaně ve Spojených státech, když byl předmětem výsměchu na veřejnosti pospávající Joe Biden. Spánek v těchto politických představeních figuruje jako projev nedostatku (mužné) vitality, sebekontroly a morálního odhodlání. Skutečný vůdce nikdy nespí, v ložnici se věnuje leda sexu. Usnout znamená selhání.

Na druhé straně třídního spektra je v případě řady prací zaměstnanectvu klidný spánek ubírán nebo narušován nočními a střídavými směnami s ohledem na požadavky kontinuální výroby, distribuce a poskytování služeb. To se týká nejen řady místních továrních zaměstnání, ale i třeba pracovníků call center ve třetích zemích, typicky v Indii, kteří po nocích pracují, aby spotřebitelstvo v bohatší části světa mělo v denním čase dostupné služby. Od žen s malými dětmi se pak očekává, že bez remcání obětují svůj spánek biologické reprodukci národa. Spánek či pospávání jsou projevem lenosti, zahálky a sebestřednosti.

Současné výzkumy přitom přinášejí stále více důkazů o tom, že spánek je zcela zásadní pro lidské zdraví a ovlivňuje většinu jeho aspektů. Kvalitní a dostatečně dlouhý spánek má významný vliv na správné fungování mozku, paměti, schopnost soustředění i emocionální…