Už to bude novodobá česká tradice, že těsně před vánočními svátky přicházejí z vlády nějaká více či méně podstatná rozhodnutí, která se týkají jaderně ­energetické budoucnosti Česka. Snad jako dárek pro milovníky atomových elektráren, kterých je v tuzemsku víc než dost. Svátky a konec roku také ale obvykle omezují možnosti případných kritiků adekvátně reagovat. Tentokrát byl magickým datem 22. prosinec 2025 a roli specifického Ježíška přebralo hned několik institucí.

Evropská komise ten den oznámila, že zahájila hloubkové šetření, jehož cílem je posoudit, zda je veřejná finanční podpora, kterou Česko plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových reaktorů v Dukovanech, v souladu s unijními pravidly pro volný obchod. Výsledek lze čekat spíše až v příštím roce. Do té doby budou muset být všechny půjčky, které od státu dostane investor v podobě akciovky Elektrárna Dukovany II, komerčně zúročené. Tedy dražší. Ministerstvo průmyslu na rok 2026 plánovalo výdaje na přípravné práce na nové Dukovany, dosahující hodnoty dvou desítek miliard korun. Přitom kdyby evropská notifikace českého modelu veřejné podpory neprošla, nemohlo by se ani začít stavět – tak drahý špás na trhu neobstojí.

Ministerstvo životního prostředí zase 22. prosince zveřejnilo závěry zjišťovacího řízení v rámci hodnocení vlivů na životní prostředí a zdraví lidí (EIA) na projekt třetí české jaderné elektrárny v Tušimicích. ČEZ uvažuje o stavbě modulárních reaktorů o celkovém výkonu až 1500 MW na místě končící uhelné elektrárny. Na základě došlých vyjádření bude projekt posuzován v plném procesu a investor bude muset odkrýt karty a dodat řadu chybějících analýz.

Ale i vládě zbyl nějaký prostor, když se dva dny před Štědrým dnem rozhodla zrušit výběrové řízení na nového předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a vyhlásila nové řízení s jinými parametry. Snad proto, aby do čela této klíčové instituce prošel vhodný člověk – vždyť bez vstřícného přístupu jaderného regulátora by stěží bylo možné rychle povolit úplně nové typy dosud neexistujících reaktorů, ať už jde o ty velké korejské pro Dukovany, nebo o něco menší modulární, na něž upřelo svoji pozornost oko ČEZu.

Těsně předvánoční čas využil k nadělování i Městský soud v Praze, když zamítl žalobu spolku Děti Země na rozhodnutí ministerstva průmyslu, respektive přímo ministra Lukáše Vlčka, o umístění stavby nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany. Tentýž den (18. prosince) soud také odmítl žalobu obce Temelín, která se brání povolení průzkumných geo­­logických prací v rámci hledání konečného hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva, vydaného ministerstvem životního prostředí. O den dříve podobně skončila žaloba osmi obcí okolo vrchu Čeřínek na Vysočině, podaná ze stejného důvodu. Obecním samosprávám vadí nemožnost dostatečně hájit zájmy svých občanů vůči plánům, které zcela zásadně změní jejich budoucnost. Uvidíme, jaká „uranová“ nadílka nás čeká na konci letošního roku.