Titul Příběh na smrt a na život (Historia na śmierć i życie, 2023) již svým názvem evokuje zdánlivě jasnou polaritu: život pro jedny a smrt pro ty druhé. Život si tedy zaslouží ti, kteří se začlení do systému, a smrt zas ti, které společnost třeba jen kvůli jedné fatální chybě odepsala. Reportáž Woj­ciecha Tochmana však tuto jednoduchou dichotomii rozbíjí a upozorňuje na to, jak těžké je najít prostor pro lidskost tam, kde se očekává hlavně odsouzení.

Kniha se soustředí na osud Moniky Osiń­ské, která byla v roce 1998 jako devatenáctiletá odsouzena na doživotí za podíl na brutální vraždě a roku 2023 ji po sedmadvaceti letech z vězení propustili. Spolu se dvěma známými zabila během loupežného přepadení o několik let starší ženu. Přestože konkrétně ona nezasadila smrtící rány, soud jí uložil nejvyšší možný trest. Tochman se však nezaměřuje pouze na samotný zločin, ale i na mediální humbuk, který jej provázel. Hned v úvodu zároveň přiznává, že téma převzal po polské novinářce Lidii Ostałowské, která se jako první pokusila příběh zaznamenat, ale zemřela dříve, než knihu stihla dokončit. Tochman navazuje tam, kde skončila, pracuje s jejími poznámkami, rozhovory i archivními materiály. Jeho text se sice…