Příběh obuvnického giganta ze Zlína nutně svádí jeho vypravěče k interpretační hagiografii. Ani nesporný úspěch Tomáše Bati se ale neobešel bez krizí a měl své stinné stránky, na něž se často zapomíná. Jaká varování nám vyprávění o jednom úspěšném podnikání předkládá?

V září 1922 snížil Baťa ceny na polovinu a doprovodil to masivní reklamní kampaní
Třetího dubna oslavíme 150. výročí narození Tomáše Bati. Asi nikdo – bez ohledu na to, zda jej nahlíží pozitivně, či hledá na jeho podnikatelském projektu šmouhy – nepochybuje o tom, že šlo o pozoruhodnou postavu. To ostatně dlouhodobě dosvědčují i domácí průzkumy veřejného mínění. Obliby Karla IV., TGM nebo Karla Gotta sice Baťa stabilně nedosahuje, ale již v anketě Největší Čech, kterou v roce 2005 organizovala Česká televize, se umístil na solidním jednadvacátém místě. Ani v pozdějších výzkumech, organizovaných především Centrem pro výzkum veřejného mínění, na tom nebyl zrovna špatně, byť se do první desítky nikdy nedostal. Člověk z podnikatelského sektoru v těchto žebříčcích nicméně působí jako solitér, protože místa zde zásadně obsazují osobnosti z oblasti politiky, kultury a sportu. V české paměti tedy zůstává postavou mimořádnou a stěží budeme mezi rodilými Čechy hledat někoho, kdo jeho jméno nikdy nezaslechl a komu okamžitě nenaskočí spojitost s podnikáním a obuví.
Jen krůček k neúspěchu
Baťův příběh není o lineárním vzestupu a úspěchu. O jeho vizionářství, houževnatosti a cílevědomosti není třeba pochybovat. Přinejmenším dvakrát během své podnikatelské kariéry se ovšem ocitl jen krůček od krachu. Co způsobilo, že nakonec obstál, a jakou roli v tom sehrála náhoda a štěstí, nebo spíše důslednost, nikdy nebudeme schopni posoudit.…Článek je přístupný předplatitelům*kám.