V posledních letech se v populární kultuře stále častěji vracejí obrazy, které působí překvapivě staromódně. Upíři, duchové a viktoriánské domy zahalené mlhou se znovu objevují ve filmech, seriálech i na módních přehlídkách. Gotická imaginace, která byla dlouho spojována především s 19. stoletím, se stává jedním z dominantních estetických jazyků současnosti. Tyto návraty lze snadno vysvětlit nostalgií nebo cyklickým návratem starých trendů. Existuje však i jiný způsob, jak tento fenomén číst – hauntologie. Tento filosofický koncept umožňuje chápat současnou fascinaci viktoriánskou gotikou jako symptom širší historické situace, v níž přítomnost není oddělena od minulosti, ale zůstává formována jejími ne­uzavřenými konflikty a nenaplněnými představami o budoucnosti.

Marxova strašidla

Pojem hauntologie zavedl francouzský filosof Jacques Derrida v knize Specters of Marx (Marxova strašidla, 1993). Termínem označuje stav, kdy bytí není plně přítomné, protože je neustále narušováno stopami minulosti a představami budoucnosti, které se vracejí jako přízraky. Text vznikl v období geopolitické transformace po roce 1989. Rozpad sovětského bloku byl v tehdejších západních diskursech často interpretován jako konečné vítězství liberální demokracie a tržního kapitalismu, kdežto marxismus byl prezentován jako ideologie, která definitivně patří k minulosti. Derrida tuto představu zpochybňuje. Tvrdí, že ideologické projekty nezanikají ve chvíli, kdy ztratí svou institucionální podobu. Politické…