NW "RIR1009" je jeden z několika projektů zvukového umělce, multiinstrumentalisty, skladatele a performera Williama Nurdina, který ve své tvorbě rozvíjí především vlivy konkrétní a elektroakustické hudby, ale blízko má i ke zvukovému aktivismu, harshnoisu a dadaistickým polohám. To je patrné právě na vystoupeních NW "RIR1009", kde pracuje s upraveným magnetofonem, kontaktními mikrofony a především pohybem v prostoru, do něhož není zapojen jen performer, ale i jeho zvukový aparát. Nurdin tak naplňuje svoji „bytostnou touhu spojit konkrétní hudbu s performancí“. Kromě svých hudebních projektů Nurdin připravuje vlastní rozhlasový pořad, vede label ROHS Prod a spolupořádá festival Bruitisme.
http://xulfni12.free.fr/nwwn/nwwn.php?page=7
Horst Du Noch je jednočlenný lo-fi projekt, v jehož eklektických a většinou poměrně zběsilých skladbách se volně přelévají vlivy darkwave elektroniky, grunge, postpunku a no wave. Styčnými prvky jsou zkreslená kytara, automatický bubeník, hluk, šum a lobotomické opakování primitivních smyček. Nezadržitelná energie spolu se šťastně zvolenou mírou lhostejnosti k výslednému tvaru napovídají, že jde především o zábavu. To naznačuje už hříčkovité jméno projektu, v němž chybí přehláska a otazník. Tato zábava má ale své temné, rockově destruktivní podtóny – a jestli někdo „ještě poslouchá“, anebo už ne, tu není to nejdůležitější. Horst Du Noch má na svém Bandcampu několik minialb, naposledy vydal soubor lo-fi zbytků z posledních deseti let Hedenexerei (2018), kde se k dosavadnímu stylovému mišmaši přidává ještě folk, pop a country. Příkladem radostného podivínství s temnou tečkou na závěr je třeba coverveze písně Forever Young německé synthpopové skupiny Alphaville z kompilace Surf in Your Ass (2008).
https://horstdunoch.bandcamp.com/
https://soundcloud.com/horst-du-noch
Free-jazz-noisové trio Urge tvoří kytarista Bubu Pagier, saxofonista Antoine Ulmann a bubeník Yann Snuss. Skupina hraje od roku 2013 a její produkci lze stěží popsat lépe, než to dělá žánrový slepenec na začátku odstavce. Snad jenom ještě zmínit vliv grindcoru. Hudební experiment tu má jednoduché zadání: freejazzová improvizace je s grindcorovou přímočarostí dotažena až k hranici noisu (podobně působivě jako dříve u Petera Brötzmanna nebo Naked City). C’est improvisé, c’est furieux, c’est la course, c’est plus fort, c’est plus vite...
https://soundcloud.com/urge-caen
Co se stane, když preciznost současné klubové produkce naruší trocha chaosu? Jednu z odpovědí dávají Union Électrique. Prezentují se jako „šestiruké experimentální a elektroakustické techno“, což v podstatě znamená, že pod rovnými beaty víří zvukové útržky od tribalu přes decentní hluky až po acid. Snadno se tak může stát, že se posluchač v polovině bangeru znepokojeně zarazí a namísto tance začne luštit zmutované saxofony nebo vokální samply.
https://soundcloud.com/unionelectrique
Stejně jako Union Électrique patří i Zad Kokar do štrasburského kolektivu Travail Rythmique, Zad Kokar má ovšem citelně větší smyl pro bizarnost. Jeho skladby se zakládají na nowaveových rytmech a typických řezavých kytarách, chytlavé základy gradují do kouzelně přebuzeného bordelu. Dadaistický humor jen napomáhá výsledné dezorientaci posluchače.
https://petite-nature.bandcamp.com/
Cyklus A2+ probíhá s finanční podporou Ministerstva kultury ČR, Magistrátu hlavního města Prahy a Městské části Praha 4.