Tiskovou zprávu ke kampani #NaPrekladuZalezi si můžete také stáhnout a přečíst zde.

EN: Please download and read our Press Release about the Campaign here.

Poslední roky se v literárních kruzích hojně hovoří o postavení literárních překladatelů. Jejich práce je pro čtenáře neviditelná, pro vydavatele nezbytná a pro šíření světové literatury zásadní. Podmínky, za nichž čeští literární překladatelé pracují, jsou však často nevýhodné. Tento stav podrobně a s oporou konkrétních čísel zachytili v rámci projektu podpořeného z grantu Fondů EHP 2014–2021 Překladatelé Severu spolu s českými a severskými partnery. Sešli se též u kulatého stolu s nakladateli, a otevřeli tak dialog o aktuální situaci obou stran, uspořádali mezinárodní konferenci, na níž si překladatelé vyměňovali příklady dobré praxe se severskými partnery, a přidali i workshopy pro překladatele ke zlepšení jejich kompetencí nebo manažerské workshopy pro vedení profesních spolků. Projekt, příznačně nazvaný Překladatelská posilovna, teď završí kampaň, která by měla roli a podmínky překladatelů přiblížit čtenářům.

Za jakých podmínek tedy čeští literární překladatelé pracují? Na základě dotazníkového šetření, do nějž se v říjnu a listopadu 2021 zapojilo 330 překladatelů z více než 30 jazyků, vznikla publikace Mapování smluvních podmínek a výše honorářů českých literárních překladatelů. „Mezi zjištění, která lze shrnout do jedné věty, patří například to, že literárnímu překladu se u nás ze tří čtvrtin věnují ženy, že více než třetina respondentů pracuje se dvěma či třemi jazyky a že jen pro čtvrtinu respondentů představuje literární překlad hlavní zdroj příjmů,“ říká Kateřina Krištůfková, předsedkyně spolku Překladatelé Severu. Podle výsledků analýzy medián honorářů v letech 2019 a 2020 činil 180 Kč za normostranu, přičemž z odpovědí týkajících se času stráveného nad jednou normostranou textu vyplývá, že její překlad včetně následných úprav trvá v průměru hodinu. 

Překládání beletrie je přitom vysoce odborná práce, kterou by překladatelé neměli dělat pouze z lásky k literatuře. Parafrází slov portugalského nositele Nobelovy ceny za literaturu Josého Saramaga můžeme říct, že zatímco jednotliví autoři tvoří národní literatury, překladatelé vytvářejí literaturu světovou. Právě literární překladatelé zprostředkovávají krajanům cizí kulturu, a to pohledem zasvěceného čtenáře i znalce původních reálií. „Literární překladatel není jen někdo, kdo se naučil cizí jazyk. Je to pozorný čtenář, který dílo přečte několikrát a interpretuje ho na vícero úrovních. Je to znalec kultury i prostředí, v němž originální dílo vzniklo,“ dodává Kateřina Krištůfková.

„Naší snahou je práci literárního překladatele více zviditelnit. V tomto směru se mnohé zlepšuje, některá nakladatelství už například uvádějí jméno překladatele na obálce knihy, nemusíme je tak hledat až v tiráži,“ vysvětluje překladatel z finštiny a předseda Skandinávského domu Michal Švec. „Čtenáři možná ani netuší, že překladatel je spoluautorem daného díla, že jeho práce podléhá autorskému zákonu. Přeložené dílo je tedy jeho vlastnictvím, s nímž podle práva nakládá, například uděluje licenci k jeho vydávání a zveřejňování.“

Překladatelé Severu nyní zahájili kampaň na podporu zájmu o práci překladatele, jejíž hlavní body shrnuli na webové stránce https://prekladateleseveru.cz/naprekladuzalezi/.

„Chystáme se především do knihoven dodat letáčky upozorňující na práci překladatele, na to, proč se vyplatí sledovat kvalitu přeložených knih – například prostřednictvím překladatelských cen i anticen. Chtěli bychom s knihovnami zavést dialog o tom, jakými kritérii by bylo vhodné se řídit při nákupu nových knih a jakou roli hraje i kvalita vydání a překladu. Rádi bychom také,

aby lidé, kteří doporučují knihy nebo o nich píšou na sociálních sítích či hovoří s kamarády, nezapomínali zmiňovat i autory překladů. Při zveřejňování recenzí na sociálních sítích mohou používat hashtag #NaPrekladuZalezi, který jsme si zvolili jako motto kampaně. Na překladu totiž opravdu záleží. A na překladatelích možná ještě víc,“ uzavírá Kateřina Krištůfková.

Hlavní body kampaně #NaPřekladuZáleží

Víte, že literární překladatel:

je spoluautor díla a překlad podléhá autorskému zákonu

je mezikulturní zprostředkovatel, seznamuje nás s kulturou, prostředím, zvyklostmi a reáliemi dané země

pro vytvoření překladu potřebuje víc než jen jazykové znalosti

dokonale ovládá mateřštinu

překládané dílo čte mnohokrát, interpretuje ho na několika úrovních

dohledává, ověřuje, konzultuje s odborníky

pracuje průměrně za 180 Kč na hodinu*

přeloží ročně kolem 500 stran, přesto musí mít obvykle i další práci*

* Podle dotazníkového šetření, do nějž se v říjnu a listopadu 2021 zapojilo 330 překladatelů z více než 30 jazyků

Rádi čtete a hodně vás baví zahraniční literatura? A napadlo vás někdy, že na překladu opravdu záleží? 

Všímejte si kvality překladových knih, zajímejte se o překladatele a v komentářích, recenzích, poznámkách, doporučeních i v instagramových či facebookových postech zmiňujte i je. 

Sledujte ocenění za překladovou literaturu:

Cena Josefa Jungmanna

Magnesia Litera

Zlatá stuha

Státní cena za překladatelské dílo

A sledujte také anticenu Skřipec udělovanou Obcí překladatelů!

Ať už se v překladech nesetkáváme s pověstným generálem Attorneym místo vrchního státního zástupce, s bulharským parfémem, když je myšlen parfém Bvlgari, či s tričky z banánových republik, která ve skutečnosti nesou značku Banana Republic . Ať nemusíme číst podobné skvosty:

První film, který viděl, byla Snow Whiteová. Dokázal ho odvyprávět od otevření úvěru až po odjezd Snow Whiteové s princem do růžové budoucnosti a nevynechat jedinou podrobnost. (Pat Conroy, Hudba na pláži)

Zdědil statek v Sødlimě. Nechce se věnovat hospodářství, ale je tam přirostlý. Nejde s ním hnout. / Teprve až si na maličké toaletě opláchl z rukou dieselový zápach, chyběly tam papírové kapesníčky a role toaletního papíru se povalovala na zemi, koupil si noviny. (Torkil Damhaug, Slepá skvrna)

Půjdu domů. Postarat se o svou bolest hlavy. (Joy Fielding, Dej mamce pusu)

Od doby, co Becker přestal soutěžit, strávil v pozdních devadesátých letech většinu svého života jako podnikatel ve fúzích a koupích podniků. V čase, který věnoval tenisu, byl spíše televizním učencem. Složitosti jeho soukromého života, které zahrnovaly i otcovství dítěte z jedné noci v londýnské restauraci (…), které ho proslavilo stálými diskuzemi a spekulacemi, ale sotva to byl někdo ze sportovních hybatelů. (Chris Bowers,  Novak Djokovič — sportovní velvyslanec Srbska.)

Kampaň #NaPrekladuZalezi vznikla v rámci projektu Překladatelská posilovna, realizovaného pod oficiálním názvem Posilování kapacit oborových organizací českých literárních překladatelů a jejich členů v rámci programu Kultura, který je spolufinancován z Fondů EHP 2014-2021.