Téměř přesně po roce od zahájení činnosti galerie v rekonstruovaných městských jatkách si návštěvník prostřednictvím nové výstavy může představovat, jaké by to bylo žít se zvířaty v respektu a beze strachu. Od počátku tohoto dosud nejnáročnějšího výstavního projektu PLATO autorky konceptu výstavy Eva Koťátková a Edith Jeřábková, spolukurátor Jakub Adamec a spolukurátorka Zuzana Šrámková motivují návštěvníky opustit lidskou optiku a vnímat výstavu perspektivou zvířete.

Hned po příchodu do ostravské městské galerie současného umění si totiž divák uvědomí, že je něco jinak. U prodeje vstupenek na novou výstavu nenajde jen běžný galerijní sortiment jako trička nebo tašky, ale ve vitrínce objeví háčkovanou edici oblečků pro zvířata od umělkyně Lívie Škutové. Kustody a průvodci výstavou se stávají liška, zajíc, sova, havran, holub, včela a srnka. Videa těchto zvířecích avatarů vytvořil umělec András Cséfalvay a hlas jim propůjčili lidé z týmu PLATO. Architekturu výstavy, navrženou Evou Koťátkovou ve spolupráci s Rutou Putramentaite, tvoří obří zvířecí těla, škrabadla, boudy, pelechy, bidla, skrýše a objekty připomínající svěšený ocas nebo naddimenzovanou tlapu a lze na ně sahat, hladit je a tulit se k nim. Umělecká díla jsou pak nainstalována tak, aby si je mohli prohlédnout i psi, kočky nebo fretky, jimž je umožněn vstup (na vodítku) do všech výstavních sálů s díly pětadvaceti umělců a umělkyň.

Nejdynamičtějším místem výstavy Uprchlá, našel skrýš, stále uniká se stal prostor původní vepřové porážky, který tvůrčí tým proměnil v redakční místnost přinášející reportáže z veřejných i skrytých míst Ostravy, ale i vzdálenějších lokalit. Třiadvacet reportáží má podobu videa, audia, kresby, fotografie a jejich různých kombinací. Švédská umělkyně Annika Eriksson natočila pro výstavu nový film zachycující pohled racků, drůbeže a hospodářských zvířat na život na skládce OZO Ostrava, na farmě Duběnka v Hrabové nebo na opuštěné farmě v Ostravě-Polance. Malířka Hana Puchová v kreslené reportáži zprostředkovává život divokých koní z luk v Kozmicích nedaleko Ostravy. David Přílučík se ve videoreportáži o ostravských holubech společně s aktivistou Fukim pokouší změnit negativní vztah lidí k holubům, který se rozšířil poté, co holubí leteckou poštu vystřídaly technologie. Jiří Žák se zajímal o život kanárů pomáhajících horníkům v ostravských dolech, jejichž poslední připomínkou je veřejná voliéra v Ostravě-Přívoze. Také jejich práci později nahradila elektronika.

Život zvířat ve Vietnamu dokumentuje místy hodně syrově a kriticky Tuan Andrew Nguyen v umělecké dvojprojekci. Další příklad ukazuje intimní a až magický obraz soužití polské bioložky a profesorky lesních věd Simony Kossak (1943–2007) a jejího partnera, přírodovědce, výtvarníka, fotografa a spisovatele Lecha Wilczeka (1930–2018) s lesními zvířaty v osadě Dziedzinka v Bělověžském pralese. Jim Nollman přispěl do výstavy rozhlasovou skladbou složenou v roce 1973 ke Dni díkůvzdání, kde nahrál sám sebe, jak zpívá dětské písničky se třemi sty krocany. „O výstavě přemýšlíme jako o prostředí různých zón, ve kterých se mísí zvířecí a lidské, výstavní a užité, dočasné, proměnlivé a trvalé. Představujeme si galerii jako jednu velkou zvířecí redakci, ve které se vedle sebe odehrávají výstavy, reportáže a formáty sdíleného poznávání a práce. Jednotlivé příspěvky a pátrání se kříží, a přinášejí tak plastický a mnohoznačný obraz o zvířecích aktérech a aktérkách,“ říkají autorky konceptu Eva Koťátková a Edith Jeřábková. Koťátková má v projektu hned trojí zastoupení, je autorkou architektury, kurátorkou a vystavující umělkyní. „Projekt nechce traumatizovat současnost, obrací se k městským zvířatům, která žijí dnes v Ostravě a ptá se na jejich dobrý život v tomto městě. Zároveň si klademe otázku, jaká́ zvířata jsou odsouzena k neviditelnosti nebo přehlížení, jak jsou s touto situací spokojena nebo zda by uvítala, kdybychom jim věnovali trochu pozornosti,“ doplňuje Edith Jeřábková.

Po celou dobu výstavy budou redakční místnost oživovat setkání redakčního týmu s veřejností. Jde o prostor vyhrazený pro tvůrčí práci, přednášky, workshopy, edukační programy, koncerty nebo i odpočívání. Ukrývá se zde velký pracovní stůl, dětská zóna nebo nahrávací stanoviště pro vlastní reportáže malých i velkých návštěvníků. Zpravodajské výstupy redakce se tak budou spontánně rozšiřovat až do ukončení výstavy 10. března 2024. Na mladého diváka a divačku projekt pamatuje ve zvýšené míře. Děti budou prvními návštěvníky výstavy v rámci interaktivní předvernisáže 11. října v 16 h. Nejmenší děti si mohou výstavu procházet v kostýmech zvířátek a plnit jednoduché úkoly. První z celkem tří otevřených celodenních Redakčních setkání přinese 24. listopadu program pro děti a školy vedený vystavujícími umělci a umělkyněmi v podobě kurzů škrábání a mňoukání nebo workshopu na téma vnitřního zvířete. V odpoledním bloku pro veřejnost pak například aktivista Fuki otevře holubí kadeřnictví inspirované „účesy“ těchto ptáků. 

Uprchlá, našel skrýš, stále uniká
(Zvířecí zpravodajství)
PLATO, Porážková 26, Ostrava
12. října 2023 – 10. března 2024
Vernisáž: 11. října v 18 h
S účastí: Yevgenia Belorusets, Cecilia Bengolea, Jan Bražina, András Cséfalvay, Annika Eriksson, Fuki, Kateřina Konvalinová & Jiří Žák, Eva Koťátková, Simona Kossak & Lech Wilczek, Zdeněk Košek, Denisa Langrová, Karolína Matušková & Lucie Zelmanová, Tuan Andrew Nguyen, Jim Nollman, Viktorie Pražáková, David Přílučík, Hana Puchová, Ruta Putramentaite, Tabita Rezaire, Jonáš Richter, Lívie Škutová, Adam & Martin Tománkovi, TV Páteř, Cecilia Vicuña, Aleksandra Waliszewska
Kurátorky a kurátor: Eva Koťátková, Jakub Adamec, Edith Jeřábková, Zuzana Šrámková
Na základě koncepce: Evy Koťátkové & Edith Jeřábkové
Kurátorský text: https://plato-ostrava.cz/cs/Octopus-Press/Zvireci-Zpravodajstvi
Tři veřejná redakční setkání: 24/11/2023, 27/1/2024, 1/3/2024