Stánky arabskojazyčných novin věnujme nejprve jejich pohledu na kulturní dění. Irácké noviny například referovaly o tom, že byl 22. září v severoiráckém Dahuku zahájen třídenní Festival kurdské kultury. Tohoto festivalu, pořádaného Svazem kurdských literátů pod heslem „slovo rozbíjí všechny okovy“, se zúčastnily stovky kurdských vzdělanců z Iráku, Turecka, Íránu, Sýrie, Ruska, Ázerbajdžánu a Arménie. Irácký deník al-Sabáh na svých stránkách uvedl, že cílem organizátorů festivalu bylo zdůraznit roli kurdského jazyka, který sjednocoval všechny účastníky. Hovořilo se o možnostech sjednocení kurdských dialektů do jednotného jazyka a zjednodušení vzájemné kulturní výměny mezi těmito dialekty. Festival podpořila vláda irácké provincie Kurdistán.
Alžírský tisk se soustředil na domácí jazykový konflikt. Alžírský prezident Abdalazíz Buteflika v projevu, který pronesl 24. září v alžírské provincii Qusantina, zdůraznil, že arabština zůstává i nadále jediným oficiálním jazykem Alžírska. Podle alžírského listu al-Chabar prezident vysvětlil, že vláda nepřestává podporovat berberský jazyk amazight jakožto národní jazyk uznávaný ústavou. Buteflika prohlásil, že Alžírsko neuzná dva oficiální jazyky. V souvislosti s jazykovou situací hovořil i o politickém zřízení země: „Není pro nás zbytečné učit se jazyk amazight a jeho různé dialekty. Stejně tak nechceme islámský ani sekulární stát, nýbrž Alžírskou lidovou demokratickou republiku.“ Alžírský parlament v dubnu 2002 uznal jazyk amazight jako národní jazyk a zakotvil toto rozhodnutí v ústavě. Obránci berberské kultury však požadují, aby byl tento jazyk postaven na stejnou úroveň arabštině a aby byl schválen jako druhý oficiální jazyk Alžírska.
Podle bahrajnských novin Achbár al-Chalídž bylo nejzajímavější kulturní událostí země, že se sešlo na 30 umělců a umělkyň v jednom ateliéru, aby různou formou vyjádřili svou solidaritu s oběťmi, které v srpnu zahynuly při tragédii na mostě al-Aimma v Iráku. Ateliér nechala zřídit asociace al-Husajní ve svém sídle v centru hlavního města Bahrajnu al-Manámy. Bylo zde vystaveno více než 60 obrazů různých stylů, od klasických až po abstraktní. Přestože se většina zúčastněných umělců soustředila na umělecké ztvárnění samotné tragédie na mostě, někteří dali přednost tématům odrážejícím společenské vztahy a svazky.
V září začal oficiálně vysílat kanál „al-Džazíra pro děti“. Jedná se o projekt založený na partnerství mezi satelitní stanicí al-Džazíra a Katarskou nadací pro vzdělání, vědu a společenský rozvoj ve spolupráci s francouzskou společností, která se věnuje šíření konceptu „zábavná výchova“. Na svých stránkách se al-Džazíra zmínila, že se slavnostního zahájení zúčastnil katarský emír šejch Hamad bin Chalífa Ál Thání se svou manželkou Mózou bint Násir
al-Misnad, která je předsedkyní zmíněné katarské nadace a z jejíž iniciativy projekt tohoto nového kanálu vznikl. „Al-Džazíra pro děti“ si zvolila jako vysílací jazyk spisovnou arabštinu. Chce vysílat jak do arabského světa, tak i do Evropy prostřednictvím satelitů Arab Sat, Nile Sat a Hot Bird. Kromě hlavního sídla, nacházejícího se v hlavním městě Kataru Dauha, má nová televizní stanice, zaměstnávající 240 lidí, ještě pět dalších regionálních poboček: v Káhiře, Ammánu, Bejrútu, Rabatu a Paříži. Stanice vysílá 18 a půl hodiny během pracovních dnů, o víkendech je však vysílání o hodinu delší. Čtyřicet procent z pořadů programu televize se bude vyrábět v jejích vlastních studiích.
Egyptské noviny se soustředily především na vnitropolitické téma číslo jedna – prezidentské volby. Desátého září uveřejnil egyptský deník al-Ahrám oficiální výsledky. Jednalo se o historicky první pluralitní prezidentské volby v Egyptě, který podle deníku touto událostí vstupuje do nové etapy. Občané volili přímo a vybírali z deseti kandidátů. Se ziskem 88,6 % hlasů zvítězil stávající prezident a kandidát za vládnoucí Národní demokratickou stranu Husní Mubárak, a bude tak stát v čele země po dobu dalších šesti let. Druhým v pořadí byl Ajman Núr se 7,6 %, Nu’man Dzum’a na třetím místě získal 2,9 %. Žádný z ostatních kandidátů nezískal více než 0,5 % hlasů. Účast ve volbách byla jen 23 %. Ihned po vyhlášení výsledků voleb vyrazily v mnoha egyptských městech a vesnicích davy do ulic a oslavovaly Mubárakovo vítězství. Al-Džazíra však poznamenala, že egyptská média opomenula nízkou volební účast a soustředila svou pozornost pouze na Mubárakovo zdrcující vítězství a na fakt, že je prvním zvoleným prezidentem Egypta. Dále al-Džazíra sledovala výhrady opozice vůči korektnosti voleb, zejména pokud jde o chyby v seznamech voličů, hlasování bez volebních průkazů a nedostatečnou soudní kontrolu v některých volebních komisích.
Přehled arabskojazyčného tisku připravil Jakub Kráčmar.