Z anglickojazyčného tisku se v Česku přetiskují ukázky asi nejčastěji. Cituje se pochopitelně většinou z tiskovin, které mají celosvětový dopad a uznávané jméno. Úplně systematicky se však, snad s výjimkou stanice BBC, přehledům tisku nikdo nevěnuje, a tak se ani nedá považovat za opominutí nebo svévolné zamlčení, když se informace o nějakém zásadním článku nebo události, které se tato média věnují, k českým čtenářům prostě nedostane.
Mně je ale například líto, že se čeští čtenáři nedozvěděli vůbec nic o tom, že se americký prezident Bush stává přívržencem dobrovolné skromnosti. Opravdu.
The New York Times
Oznamuje to již titulek z New York Times z 27. září, který hlásá: Prezident vyzývá k omezení ježdění autem. Bush mě poslechl, mohl se při prezidentově projevu zaradovat Thomas Friedman, trojnásobný držitel Pulitzerovy ceny, komentátor listu The New York Times. (Kdyby byl o něco naivnější.) Přesto by měl ale k samolibosti důvod, protože prezidentovi nejméně od začátku tohoto roku vyčítá, že se prostě neodváží Američanům říct, že by se měli trochu omezovat.
Teď ale prezident nejen že říká Američanům z titulních stránek, že by měli víc uvažovat o tom, jestli musí opravdu usednout za volant, ale zaměstnancům Bílého domu dokonce podle zprávy New York Times rovnou doporučil, aby jezdili autobusem.
Herald Tribune
A na tom se Bush nezastavil. International Herald Tribune v článku 2. října referoval o tom, že prezident rozeslal všem federálním zaměstnancům nařízení, že musí omezit všechny cesty, které nejsou nezbytně nutné. Zároveň je vyzval, aby jeden vůz využívalo více lidí společně nebo aby jezdili veřejnou dopravou. Termostaty ústředního topení některých vládních budov byly nastaveny na pouhých 22 stupňů Celsia a úředníci dostali příkaz, aby na noc vypínali kopírky a počítače. „Diskutuje se také způsob, jak vyhradit místo k parkování pro kola a motocykly,“ napsali v IHT. Bush navíc nařídil všem federálním úřadům, že mu do 30 dnů musejí nahlásit všechna úsporná opatření. „Je důležité, aby federální vláda šla příkladem,“ uvedl ve svém nařízení.
The Guardian
Že se snaží Bush být příkladem v šetrnosti, si všimli nejen v americkém tisku, ale například i v britském Guardianu. „Bílý dům včera uvedl, že také přijme kroky k omezení spotřeby energie – například tím, že se zamyslí nad zkrácením Bushovy doprovodné kolony...“ Omezení letů prezidenta, který od úderu hurikánu Katrina navštívil oblast se svým letounem Air Force One a vrtulníky už sedmkrát, se ale podle článku v Guardianu z 28. září zatím nechystá.
Los Angeles Times
Bushovy výzvy samozřejmě souvisí s energetickou krizí, která v USA ještě vzrostla po úderu hurikánů Katrina a Rita. Jak upozornil mezi jinými 27. září i deník Los Angeles Times, „Bush prohlásil, že bouře vyvolaly zvýšenou pozornost k potřebě zvýšit kapacitu rafinerií v USA. Poznamenal při tom, že od sedmdesátých let nebyly vybudovány žádné nové rafinerie.“ Za nedostatečný rozvoj závodů na zpracování ropy jsou pak prý podle prezidenta zodpovědná příliš přísná federální ekologická pravidla. List však zároveň cituje Jamie Courta, prezidenta Nadace pro práva daňových poplatníků a spotřebitelů ze Santa Moniky, který varuje před snižováním ekologických norem a tvrdí: „Řešením není více cukru pro průmysl, jako například okleštění zákonů o životním prostředí a poskytnutí ochrany firmám, aby nemusely platit za škody, které způsobí, ale naopak klacek, který by firmy donutil k investicím na posílení kapacity rafinerií v době, kdy je to potřeba.“
Takže je sice pravda, že se prezident Bush stává příznivcem dobrovolné skromnosti, ale především pokud se týká jiných. O tom, že by se stal také bojovníkem za ochranu životního prostředí, se v médiích nepíše.
The Observer
A sloupek bych rád zakončil možná poněkud neobvyklou zprávou z oblasti kultury. Týká se Sigrid Rausingové, Švédky, která přišla k miliardám liber díky dědečkovi Rubenovi. Ten před 53 lety vynalezl obaly Tetra-Pak na mléko. A také se týká časopisu Granta, který před 116 lety začínal jako časopis studentů univerzity v Cambridgi a proslavil se především proto, že jako jeden z prvních tiskl později proslulé autory jako A. A. Milneho, Stevie Smitha či básníky Sylvii Plathovou a Teda Hughese. Britský týdeník The Observer informoval 9. října o tom, že slavný časopis spolu s vydavatelstvím Granta Books koupila právě Rausingová, jedna z nejbohatších žen na světě. V článku jsou citovány výroky některých významných postav britského literárního provozu, například bývalá hlavní porotkyně literární ceny Booker Lisa Jardineová, kteří sice novou majitelku prestižního časopisu neznali, ale vyjadřovali své potěšení nad jejím rozhodnutím. „Nemáme v Británii dostatek filantropů, kteří by udržovali umění na hladině, a to je tragédie. Veřejné zdroje, jako je například Umělecká rada, mají rozpočty snížené na minium a peníze místo toho směřují do sportu. Potřebujeme filantropy...“ prohlásila prý Lisa Jardineová. Observer dále vysvětluje, že v britské literární obci panuje nad prodejem optimismus nejen proto, že by nový vlastník měl časopisu pomoci z občasných finančních potíží, ale také proto, že nová majitelka již vyhlásila, že na zaměření časopisu nechce nic měnit. Důvěru v její úmysly vzbuzuje i to, že je známa svou charitativní činností. Ze svého majetku zatím rozdala 60 milionů liber potřebným. Peníze přitom často věnuje na netradiční projekty, jako například na podporu barmským uprchlíkům, pomoc albánským ženám, které se staly obětí obchodu s bílým masem, nebo na pomoc obyvatelům slumů v Keni.
Z anglickojazyčného tisku vybral Filip Pospíšil.